Deset nejlepších vtipů komunistické éry

Kultura - 8. 7. 2008 - Britské The Times zveřejnily 20. června na svých internetových stránkách deset nejlepších anekdot komunistické éry. Vybral je Daniel Finkelstein z vtipů, kterými ho zásobili čtenáři jeho blogu. Autor vítězné anekdoty získal knihu Bena Lewise Hammer and Tickle. Výběr zveřejnil server Inosmi.ru.

A tady je top ten komunistických anekdot.

1) Tři muži se ve vězení baví o tom, proč je zavřeli.

První říká: „Vždycky jsem chodil do práce o deset minut později, tak mě zavřeli za sabotáž.“

„To já jsem chodil o deset minut dřív,“ říká druhý, „tak jsem tu za špionáž.“

Třetí povzdechne: „Chodil jsem vždycky včas, tak mě odsoudili za to, že mám hodinky z dovozu.“

2) Ve stepní chatrči umírá stařec. Náhle někdo buší na dveře.

„Kdo je tam?“ ptá se umírající.

„Smrt,“ zní odpověď.

„Sláva bohu, já už si myslel, že KGB.“

3) Redakce Pravdy oznámila, že vítá dopisy čtenářů. Od dopisovatelů vyžaduje celé jméno, adresu jejich i nejbližších příbuzných.

4) Proč příslušníci KGB chodí ve třech? Jeden umí číst, druhý psát a třetí ty dva inteligenty hlídá.

5) Leonida Brežněva na státní návštěvě ve Francii provázejí po Paříži. Krásy Elysejského paláce si prohlíží s kamennou tváří, na poklady Louvru nereaguje. Vedou ho k Vítěznému oblouku a nic, ani špetka zájmu. Nakonec přijíždí oficiální průvod k Eiffelovce. A Brežněv se diví: „Poslyšte, vždyť Paříž má 9 miliónů obyvatel, to vám opravdu stačí jedna strážní věž?“

6) Stalin se rozhodl projít se inkognito po Moskvě, aby zjistil, jak se žije pracujícímu lidu. Zašel i do kina. Na konci představení hrají sovětskou hymnu a na plátně se objevuje obrovský Stalinův portrét. Všichni vstávají a začínají zpívat, kromě Stalina, který vše samolibě pozoruje. Po chvíli se k němu nakloní soused a šeptá: „Poslyš, soudruhu, všichni cítíme totéž, ale věř mi, mnohem bezpečnější je prostě vstát.“

7) Jeden muž si dlouho ukládal peníze, až si našetřil na auto. Když ho zaplatil, řekli mu, že auto dostane za tři roky.

„Tři roky!“ volá. „A jaký měsíc?“

„Srpen.“

„Srpen? Kolikátého?“

„Druhého srpna,“ zní odpověď.

„Dopoledne, nebo odpoledne?“

„Odpoledne. A proč vás to vlastně zajímá?“

„Na dopoledne mám objednaného instalatéra.“

8) Proč jsou bývalí příslušníci Stasi nejlepší taxikáři v Berlíně? Protože jim stačí říct, jak se jmenujete, a kde bydlíte, už vědí sami.

9) Moskva 70. let. Je strašná zima. Příští den mají dovézt do masny maso.

V předvečer té události už stojí před obchodem několikatisícová fronta lidí. Mají na sobě kožichy, s sebou stoličky, vodku a šachy.

Ve tři odpoledne vychází řezník a oznamuje: „Soudruzi, právě mi volali z ústředního výboru strany, maso nestačí pro všechny, Židé mají jít domů.“

Židé poslušně opustí frontu, ostatní čekají dál.

V sedm večer znovu vyjde řezník: „Soudruzi, právě mi zase volali z ÚV, vypadá to, že maso nebude vůbec, musíte jít domů všichni.“

Dav se neochotně rozchází a bručí: „Ty zatracený Židi zas měli štěstí.“

10) Důstojník KGB přijde do parku a vidí starého Žida s knihou.

Kágébák se ptá: „Co čteš, dědo?“

„Učím se jidiš pro samouky.“

„A na co ti je jidiš? Na izraelské vízum se čeká celé roky. To zatím umřeš, než ti ho vystaví.“

„Učím se jidiš, abych si v ráji mohl popovídat s Abrahámem a Mojžíšem. V ráji se mluví jidiš:“

„A co když se dostaneš do pekla?“ ptá se kágébák.

„Tak rusky už umím.“

Kdoví, jak by vypadal český top ten...

Miroslava Kožušková

Vytisknout článek