| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Ekonomicky mocné, ale nemocné RuskoPolitika - 29. 4. 2008 - Britský týdeník Economist v nedávném čísle věnovaném ruské politice a ekonomice uvádí případ, kdy se Vladimira Putina zeptal jeden zahraniční novinář, proč v Rusku není politické konkurenční prostředí a proč se vlastně Medveděv nezúčastnil ani jediné televizní diskuse, aby přiblížil svoje vize na vývoj ruské ekonomiky. Putin odpověděl: „Reálné mzdy zde v Rusku rostou o 16 %, to je odpověď na vaši otázku." 
Ilustrační foto - Zdroj: www.petersburgcity.com Tento způsob argumentace je vlastně pro odstupujícího prezidenta příznačný. Jako by říkal: Co chcete, ekonomika roste, obyvatelé bohatnou, dosahují vyšších reálných příjmů. Ale na místě je oponovat. Copak zlepšující se životní úroveň má znamenat potlačení demokratických svobod, které jsou navíc faktorem, který dlouhodobě nejlépe stimuluje rozvoj hospodářství? Je nutné přiznat, že i Putinovi největší odpůrci jsou poněkud zaskočeni přeměnou a výkonem ruské ekonomiky v posledních letech. Země, která byla před deseti lety na pokraji ekonomického rozpadu, zažívá nebývalý rozkvět: výkon ekonomiky 1,3 bilionu amerických dolarů, devizové rezervy vzrostly na 480 miliard dolarů. Roční růst reálných příjmů se pohybuje v dvojciferných číslech, hrubý domácí produkt na hlavu vzrostl z méně než 2 000 USD v roce 1998 na bezmála 9 000 USD (vyjádřeno v běžných cenách). Nikdy předtím Rusové tolik necestovali a nenakupovali. Boom zažívá i sektor maloobchodu a služeb. Prezident Putin považuje tento rozmach za výsledek svého prezidentství. Dokonce se loni neopomněl pochlubit, že za osm let jeho panování vzrostla ruská ekonomika celkem o 70 procent. Toto nelze z hlediska čísel popřít. Jenže proti nebývalému růstu stojí např. nízká kvalita spotřebního zboží, které je podle jednoho amerického ekonoma takové úrovně, že je lze prodávat pouze na domácím trhu nebo vyvážet do zemí s nízkou spotřebitelskou náročností (typu Kuby). Ve výčtu lze ovšem pokračovat – zastaralé inženýrské sítě, nízká úroveň služeb (hlavně řemeslných), množství neefektivních státních dotací, přesun podniků ze soukromého do státního vlastnictví (Jukos), dopravní a logistické problémy, prorůstání politiky a obchodu (Gazprom) atd. O tom všem mohl jistě prezident Medveděv v televizní debatě pohovořit.
Putinův příchod ve správnou dobuDruhý argument svědčící v neprospěch spojování ekonomické renesance s Putinovým jménem je fakt, že ruská ekonomika se začala odrážet od dna již 18 měsíců před tím, než se Putin stal prezidentem, za což vděčí odvážným a krajně nepopulárním ekonomickým reformám Borise Jelcina. Co tedy stojí za současným ekonomickým boomem? Podle Economistu jde o tři hlavní faktory:
- určitá renesance soukromého sektoru,
- ceny ropy (které za Putinova prezidentství vzrostly čtyřikrát),
- makroekonomická stabilita.
Zásluhu za současný stav lze přisuzovat Putinovi jen z jedné třetiny. Je třeba si uvědomit, že ruská ekonomika je dnes více než v minulosti závislá na ropě. A výhled nemusí být nutně růžový: pokud oslabí světová ekonomika (Amerika je dnes již ve fázi recese), ceny černého zlata (byť jsou dnes na historickém maximu) mohou dále stagnovat nebo dokonce klesat. Tím se může strukturálně nevýhodná závislost ekonomiky na dvou hlavních exportních komoditách jasně projevit v dlouhodobé obchodní bilanci a udržitelném ekonomickém růstu.
Ve skutečnosti Putin přišel k moci v relativně správnou chvíli. Bylo to v době, kdy úvěrová krize a devalvace roku 1998 pročistila finanční systém a prosadila se fiskální disciplína. Velká část ekonomiky byla vytvářena soukromým sektorem, většina cen byla liberalizována. Ekonomika se logicky musela začít uzdravovat. Již na konci roku 1999 zaznamenalo Rusko ekonomický růst více než 6 % ročně. O rok později růst dokonce dosáhl 10 %, což je hodnota, kterou za posledních 8 let, kdy je Putin u moci, Rusko nikdy nedosáhlo. Co je tedy hlavní Putinovou zásluhou? Jednak asi fakt, že se zasadil o upevnění a posílení nastartovaného růstu. Jeho vláda zjednodušila daňový systém a snížila řadu daní. Je známo, že Putin si za poradce vybral liberálního ekonoma Andreje Illarionova a jeho radám naslouchal. Obrovské výnosy z nerostného bohatství byly využívány hospodárně – na úhradu dluhu, vytváření rezerv a vytvoření stabilizačního fondu.
Nebezpečná závislost na černém zlatěVraťme se však zpět ke strukturálním problémům ruského hospodářství. Podíl ropy a zemního plynu na ruském HDP se podle Institutu ekonomických analýz zvýšil z 12,7 % v roce 1999 na 31,6 % v roce 2007. 80 % hodnoty exportu připadá na přírodní zdroje! Masivní přítok petrodolarových a „plynoeurových“ příjmů rozdmýchává silný spotřebitelský boom, který dělá z Ruska šestý největší trh v Evropě. Disponibilní příjmy a rovněž maloobchod rostou dvojnásobně rychle v porovnání s růstem HDP. Rusku se nicméně nedaří využívat výnosů z ropného bohatství ke zkvalitnění domácí produkce. Růst importu je vyšší než růst domácí výroby. Stagnující výrobní sektor nestačí nadměrným rozmarům spotřebitelů, kteří dávají přednost zahraničnímu zboží. Reálné zhodnocení rublu má za následek poškození ruských výrobců, jejichž výrobky jsou na tzv. západních trzích nekonkurenceschopné jak kvůli nízké kvalitě, tak kvůli silnému zhodnocení rublu i reálným cenám. Od toho se odvíjí i produktivita práce, která zůstává pod úrovní evropského průměru.
S rostoucími importy souvisí i další riziko: zatímco se ekonomika neúspěšně snaží vypořádávat s penězi generovanými ropným boomem, pomalu se začíná přehřívat. Inflace se ke konci roku 2007 vyšplhala na dvojciferné číslo. Jedním z faktorů byl silný přítok kapitálu přilákaný stoupajícími rezervami a silným rublem. Ale na rozdíl od peněz z ropných příjmů, které mohou být částečně odvedeny do stabilizačního fondu, tyto peníze není ekonomika jednoduše schopna absorbovat. V situaci, kdy jsou ceny ropy jen těžko předvídatelné a inflace dosahuje až dvouciferných čísel, je orientace na spotřebu nerozumná. A to je stádium vývoje, kterým Rusko momentálně prochází. Po letech fiskální disciplíny narostl státní rozpočet o 20 % (v reálném vyjádření). Za posledních osm let se výdaje na státní byrokracii zdvojnásobily a počet úředníků se zvýšil ze 522 tis. na 828 tis.
Běžní Rusové se nad těmito ekonomickými důsledky samozřejmě nezamýšlejí. Rostou jim reálné příjmy, zvyšuje se, byť pomalu, i životní úroveň. Jenže nedávné zvýšení cen základních potravin všem ukázalo, že ruská ekonomika začíná mít navzdory Putinovým proklamacím závažné problémy. A projevy inflace v podobě zvýšení cen chleba, mléčných výrobků a dalšího zboží pocítí především sociálně slabé skupiny obyvatelstva. A Putin dobře ví, že úspěch jeho vládnutí spočívá především v tom, že dokázal nízkopříjmové vrstvy společnosti udržet loajální, mnohdy za cenu doplňujících sociálních opatření (např. příplatky Moskvanům). Bude zajímavé sledovat, jak se s tímto dědictvím vypořádá jeho nástupce.Štěpán Dvořák (redakceruskodnes.cz) Vytisknout článek Komentáře čtenářů
dWqCvaTalXkAplbAutor: pdJtKaWF Vloženo: 17. 8. 2008 | 4:56:01 w8xRLx sxfrbebcqhxs, [url=http://xcttfufwtfxz.com/]xcttfufwtfxz[/url], [link=http://bvttxlwjhdmb.com/]bvttxlwjhdmb[/link], http://gpmeybcdozlb.com/ vTNYLvRUnPVAutor: dPOZAtxTWfyOFrTH Vloženo: 27. 7. 2008 | 9:04:14 yKXu9L zwdbschitnwz, [url=http://mykgeehqnmll.com/]mykgeehqnmll[/url], [link=http://dafolqvbgqgb.com/]dafolqvbgqgb[/link], http://zncdvxwmeowv.com/ | |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
