Odkaz Borise Jelcina

Zprávy - 25. 4. 2008 - Před rokem (23. dubna 2007) zemřel první ruský prezident Boris Jelcin. Deník Vremja novostěj toto výročí připomněl a zamyslel se nad Jelcinovou historickou úlohou. Nelze zatím s jistotou tvrdit, jaký vlastně bude historický pohled na 90. léta, ruský deník se však do hodnocení jelcinovské epochy pustil na současné poměry neobyčejně směle.

Hrob B. Jelcina - Zdroj: RuskoDnes.cz

Vremja novostěj označilo celou současnou dobu za pomník B. Jelcina. „Ve skutečnosti chodíme každý z nás okolo Jelcinových pomníků denně, aniž bychom o tom přemýšleli. Jsou to směnárny, ve kterých můžeme koupit a prodat valuty. A před Jelcinem tomu tak nebylo. Jsou to obchody, ve kterých je nejrůznější zboží. A před Jelcinem nebyly.“

Deník ale dále připomíná, že celá současná politická elita včetně nynějšího i budoucího prezidenta vzešla z Jelcinova dědictví, a tvrdě kritizuje ruské politiky za módní útoky na nedávnou dobu, jež označuje za drzost a laciné ideologizování. „Jde o veliké zapomínání ruské historie pro momentální politickou konjunkturu.“

„Putin zdaleka nezdědil rozvrácenou a chudou zemi, jak se to dnes snaží prezentovat někteří političtí technologové krmení stávající mocí. Byla to země zachráněná, vyléčená, začínající se znovu rozvíjet, a to nikoli od nuly, ale ze záporných čísel. Země, která byla obrovskou silou vůle za strašných historických podmínek vytažena z propasti.“ Vremja novostěj ocenilo tři hlavní Jelcinovy skutky. Za prvé to, že se Jelcin nebál ztratit vysoké volební preference (blížící se současným Putinovým) kvůli nepopulárním, ale nutným reformám. Za druhé, že nezničil jediného politického oponenta, dokonce ani z řady těch, kteří vystoupili proti prezidentské moci v říjnovém puči roku 1993. A za třetí, že se veřejně omluvil za své neúspěchy a chyby v prezidentské funkci. Deník připomíná, že „vysoký rating je k ničemu, když se země proměňuje v bahno. Chybějící opozice, násilné vytlačení jinak smýšlejících lidí za hranice legality – to nejsou příznaky víry politické moci ve vlastní síly. Neochota přiznat odpovědnost a vinu za cokoliv a plná víra ve vlastní bezchybnost nejsou důkazy síly, to jsou důkazy morální slabosti.“

„Teď můžeme spokojeně plánovat život do roku 2020,“ píše dále deník, „a to na celém území naší země, ale na konci roku 1991 nebylo jasné, zda bude chléb začátkem roku 1992.“

Je zřejmé, že v Rusku pro hodnocení bolavé epochy prozatím chybí potřebná distance, nicméně pokus ruského deníku je velice odvážným krokem k rehabilitaci pošramocené pověsti zesnulého prezidenta. Je to pokus o to cennější, že jde proti hlavnímu společenskému proudu, a co víc, jde proti rétorice představitelů stávající politické moci, především V. Putina, jenž se neustále ohání srovnáváním doby minulé a doby současné, aby procenty vyjádřené zlepšení života vypadalo oslnivěji. Jako by se mělo zapomenout na to, že Rusko stále ještě neabsolvovalo přechod od transformační fáze svého vývoje ke stabilně fungujícímu a rozvinutému politickému, ekonomickému a občanskoprávnímu systému.

Související články:

Jak se Jelcin zapsal do paměti Rusů?

Bude mít Boris Jelcin netradiční pomník?

RuskoDnes.cz

Vytisknout článek