Rusko zdržuje odtajňování dokumentů

Zprávy - 22. 4. 2008 - Nezávislé noviny Novaja Gazeta informovaly o sérii výstav, které proběhly v ruských archivech u příležitosti oslav 90 let Státní archivní služby. Nejzajímavější série se samozřejmě týkala přísně tajných dokumentů a spisů. Výstava věnovaná tomuto tématu však trvala jen 5 dnů.

Množství odtajněných dokumentů od roku 1992 do roku 2007 – Zdroj: Novaja Gazeta

I když se v tiskovém prohlášení podle deníku objevuje informace o tom, že archivní služba na odtajňování dokumentů pracuje, její efektivita značně poklesla. Jak dokazuje přiložený graf, zájem o zprostředkování možnosti nahlédnout do ruských archivních materiálů spíše ubývá. Graf představuje množství odtajněných dokumentů od roku 1992 do roku 2007. Je zcela patrné, že poté, co se prezidentem stal V. Putin (2000), se vůle k otevírání archivních materiálů radikálně snížila.

Novaja Gazeta uvádí, že za posledních 15 let bylo odtajněno jen okolo 10 000 dokumentů. Lze však předpokládat, že jde zatím jen o zlomek z celkového počtu. Mezi zajímavé soubory odtajněných dokumentů patří především sedmisvazková: Historie stalinského GULAGu 1920–1950. («История сталинского ГУЛАГа. Конец 1920-х — первая половина 1950-х годов: собрание документов в 7 томах»), Sovětská vojenská administrativa v Německu 1945–1949 («Советская военная администрация в Германии. 1945—1949») nebo pětisvazková Tragédie sovětské vesnice – Kolektivizace a dekulakizace: 1927–1939 («Трагедия советской деревни. Коллективизация и раскулачивание. Документы и материалы в 5 томах. 1927—1939»). Jenže takových materiálů je zatím zveřejněno jen velice málo a stávající tendence nevěští žádný velký boom v odtajňování historických pramenů.

Proč má ruský stát snahu skrývat svou minulost, není vlastně jednoduchá otázka. Důležitým faktorem je i to, že po těchto dokumentech není širší společenská poptávka. Většina dnešních Rusů, jak se zdá, žije spíše přítomností a budoucností než zájmem o intelektuálně náročnou historickou sebereflexi. O tom ostatně v České republice víme své...

Novaja Gazeta na závěr připomíná, že podle zákona O státním tajemství „Doba utajení informací, které jsou předmětem státního tajemství, nemá překročit 30 let“. Podle toho by tak kterýkoli občan Ruska měl mít nárok na obdržení jakéhokoli dokumentu datovaného do roku 1977. Při vší „snaze“ toto nemůže archivní služba zabezpečit. Navíc i kategorie „přísně tajné“ má svou hierarchii. Jak se v minulosti ukázalo, zkoumat např. část Leninovy pozůstalosti smí jen pečlivě vybraný historik se svolením prezidenta RF.

RuskoDnes.cz

Vytisknout článek