„Ruku na srdce, co je svobodné a férové?" – rozhovor s poslankyní A. Čurdovou

Politika - 5. 3. 2008 - Poslankyně Parlamentu ČR Anna Čurdová (ČSSD) se zúčastnila monitorování prezidentských voleb v roli členky výboru Parlamentního shromáždění RE. V Moskvě sledovala průběh voleb a to, zda jsou dodržována kritéria, která Parlamentní shromáždění Rady Evropy klade na průběh svobodných a nezávislých voleb. Položili jsme jí několik otázek.

V jaké funkci a s jakým cílem jste do Ruska cestovala?

Do Ruska jsem odjela jako členka ad hoc výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy pro monitoring prezidentských voleb. Tým byl tvořen 22 poslanci a poslankyněmi členských zemí Rady Evropy a byli v něm zástupci všech pěti politických frakcí. Při sestavování těchto výborů se vždy dbá na proporcionalitu a vyváženou účast poslanců.

Monitorovací dvojice jsou rovněž složeny se zástupců různých politických stran. Ve volbách do Dumy jsem monitorovala s kolegyní ze Švédska, nyní byl můj kolega z Litvy. Monitorování jsme se účastnili na základě pozvání předsedy ruské Dumy a byli jsme oficiálně akreditováni Ústřední volební komisí.

Navštívila jste Rusko někdy v minulosti?

Ano, Rusko jsem navštívila i v minulosti. Byla jsem zde v roce 1989, těsně před naší sametovou revolucí, v době od 1. do 6. listopadu 1989. Už jako členka Parlamentního shromáždění Rady Evropy jsem monitorovala prezidentské volby v roce 2003 a volby do Dumy v roce 2007. V Rusku jsem se shodou náhod ocitla i v době beslanských událostí. Spolu s kolegou jsme se v té době účastnili sjezdu Ruské sociálně demokratické strany.

Jaký pocit máte z návštěvy RF a co se objeví ve Vaší zprávě pro Radu Evropy?

Pocity z návštěvy Ruské federace? Jsem ráda, že se ptáte na pocity a nikoli na politologická hodnocení a spekulace. Pocit je něco jiného než reálný život. Moskva se mění před očima. Hodně se staví, opravuje. Obchody přetékají zbožím. Otázkou je, jak se žije na vesnicích a mimo velká města. Je něco jiného přijet na pár dnů v roli turisty nebo zahraničního pozorovatele voleb a něco jiného je zde žít. Ale musím upřímně říct, že můj vnitřní pocit není špatný, změny během pěti let jsou viditelné a zdá se, že pozitivní. Ten můj vnitřní pocit vůbec není špatný.

Myslíte, že ze strany evropského společenství mělo vůbec smysl monitorovat volby, jejichž výsledek byl předem jasný? (A to především proto, že účast jediného kandidáta demokratické opozice M. Kasjanova byla ruskými úřady znemožněna.) Není teď, když se z těchto voleb stala jen nutná formalita, na jakoukoli kritiku již pozdě?

Samozřejmě, že monitoring měl smysl. Kromě samotných voleb byl v Moskvě přítomen i tým, který se účastnil tzv. předmonitorovací mise. Setkali jsme se s kandidáty na prezidenta a jejich volebními štáby, se zástupci nevládních organizací i se zástupci opozice, Ústřední volební komise, médií. A je také potřeba odlišovat průběh předvolební kampaně a samotný den voleb.

Práce monitorovacího týmu neskončila předáním protokolů z volebních místností, ale bude pokračovat vypracováním zprávy a doporučení pro Parlamentní shromáždění. Pokud bude zpráva schválena, pak by doporučení měla být Ruskou federací respektována a uvedena do praxe.

A co se týká kritiky? Samozřejmě, že není problém zkritizovat vše, a je jednoduché říci, že volby nebyly svobodné a férové. (Ale ruku na srdce, co je svobodné a férové? Ani Rada Evropy nemá v tomto smyslu zatím vypracované standardy). Tým Rady Evropy nepřijel kritizovat za každou cenu, ale jeho cílem bylo upozornit na chyby a nedostatky, ke kterým, podle našeho názoru, docházelo, ale také hledat cestu, aby Rusko pokračovalo v demokratizačním procesu. To je cílem monitorovacích misí.

Přece jen všichni víme, co znamená pojem „svobodné a férové volby“. Za takové se dají považovat volby, kterých se účastní zástupci celého politického spektra, tedy i opozice. Nezdá se Vám tedy, že když je odmítnuta kandidatura člověka navrženého několika opozičními stranami, jedná se o neférovost? (To, co se stalo, a Putinův argument, že Medveděv by byl stejně vyhrál, nespadá do kategorie ani svobodných, ani férových voleb.)

Ano, máte pravdu v tom, co si asi představíme pod pojmem svobodné a férové volby. O tom, proč byla odmítnuta kandidatura zástupce opozice, jsme hodně hovořili na schůzkách před volbami. Bylo zajímavé, že všichni kandidáti se shodli na tom, že kandidatura byla odmítnuta z důvodu nesprávnosti podpisových listin. Ptala jsem se na to i ve volební místnosti, kde jsem čekali na vyhlášení výsledků. Členky volební komise mně samy říkaly, že tomu věří, protože v Rusku se mění občanské průkazy a je možné, že ti, kteří se na podpisovou listinu podepsali, měli neplatný občanský průkaz, a proto byl poté jejich podpis neplatný. Rovněž nám říkaly, že Garri Kasparov mohl být úžasným představitelem opozice, ale nechápou, proč opozici nebuduje doma, ale otočil se o 180 stupňů, zády ke svým lidem. Podotýkám, že obě ženy byly středoškolskými profesorkami a často navštěvují se svými studenty země EU, ale i USA.

Já mohu nebo nemusím věřit informacím o občanských průkazech, vím jedno jediné, že jedním z doporučení, která půjdou Parlamentnímu shromáždění, bude snížit hranici podpisů pro kandidaturu na prezidenta Ruska, dále zavedení povinné účasti v televizních debatách a další.

Děkujeme Vám za rozhovor.

RuskoDnes.cz (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek