| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Speciál: Festival Jeden svět 2008Kultura - 3. 3. 2008 - Od 5. do 13. března 2008 proběhne v Praze už 10. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Náš speciál je zaměřen na filmy, které dokumentují ne/dodržování lidských práv v Rusku. 
plakát festivalu Jeden svět - Zdroj: www.jedensvet.cz Sekce Putinovo Rusko je věnována funkčnímu období Vladimira Putina, během něhož se v Rusku dramaticky zhoršilo postavení různých nevládních organizací, ze zahraničních pozorovatelů se stali nevítaní hosté a demokratická opozice je zatýkána za bílého dne. Kreml hraje na nacionalistickou a populistickou notu a u většiny obyvatelstva s ní slaví úspěch.
Putinovo Rusko – seznam filmů a anotace k nim (podle katalogu festivalu):
Dopis Anně (Letter to Anna, Eric Bergkraut, Švýcarsko, 2008, 83 min.)
Ruská novinářka a bojovnice za lidská práva Anna Politkovská byla 7. října 2006 zavražděna. Taková je v Rusku cena svobody slova. Zrovna pracovala na dalším článku věnovaném únosům a zabíjení v Čečensku. Patřila mezi přední kritiky takzvané druhé čečenské války a jejích krvavých masakrů páchaných ruskou armádou na civilním obyvatelstvu, stejně jako metod Putinovy vlády, směrující zemi zpět k diktatuře. Nejvíce zdrcující obraz postsocialistického režimu nakonec nalezneme v její knize Putinovo Rusko, kde nového vůdce přirovnává ke Stalinovi, ale i ke gogolovským postavám. Politkovskou se už předtím někdo pokusil otrávit na palubě letadla, přežila i třídenní zajetí v Čečensku. Film Erica Bergkrauta shromažďuje posmrtná vyznání přátel, rodinných příslušníků i kolegů, z nichž vyvstává obraz statečné ženy, intelektuálky a bojovnice, oživující v Rusku tradici disentu. Jak říká šachový velmistr Gari Kasparov: „Nebyla to jenom vražda Anny, ale také svobody a žurnalistiky vůbec."
Projekce:
6. 3. 2008 / 20.00 / Městská knihovna – malý sál
8. 3. 2008 / 19.30 / Lucerna
Kauza Litviněnko (Bunt. Dělo Litviněnko, Andrej Někrasov, Rusko, 2007, 106 min.)
Záběry umírajícího Alexandra Litviněnka, bývalého agenta ruské tajné služby FSB, obletěly celý svět. Muž otrávený v Londýně radioaktivním poloniem byl nepohodlný mnoha lidem. Věděl příliš mnoho a nebál se promluvit. Za své přesvědčení zaplatil životem. Novinář a režisér Andrej Někrasov se setkal s Litviněnkem poprvé v roce 2002 v Londýně. Během důvěrného rozhovoru mu bývalý agent vyprávěl o praktikách panujících nejen ve FSB, pokračovatelce komunistické KGB, ale v celém ruském státním aparátu. Litviněnko otevřeně hovořil o čečenské válce, masakrech v Moskvě, o státem kontrolované korupci, soudech pracujících na objednávku, o kontrole médií, likvidaci odpůrců režimu, napojení mafií na ruské politiky a o mnoha dalších detailech. Film Kauza Litviněnko však není pouze fascinujícím portrétem. Někrasov nasbíral mnoho důkazů a svědeckých výpovědí. Hovořil například s novinářkou Annou Politkovskou, zavražděnou později kvůli kritickým článkům o čečenské válce. Režisér ze všech informací poskládal odvážnou a strhující mozaiku o realitě současného putinovského Ruska.
Projekce:
6. 3. 2008 / 18.00 / Městská knihovna – malý sál
12. 3. 2008 / 21.45 / Lucerna
V malém sále Městské knihovny se ve čtvrtek 6. 3. po projekci filmů Dopis Anně (18.00) a Kauza Litviněnko (20:00) uskuteční debata s tvůrci filmů a s odborníky na dané téma. Debaty se konají vždy po projekci posledního snímku. Zúčastnit se jich mohou i diváci, kteří mají vstupenku pouze z prvního představení.
Durakovo: vesnice bláznů (Durakovo, le village des fous, Nino Kirtadzé, Francie, 2007, 91 min.)
Vesnice Durakovo leží nedaleko Moskvy. Na místním zámku vládne tvrdou rukou Michail Fjodorovič Morozov, který vychovává svěřené ovečky – zbloudilé mladíky, zkrachovalé existence a děti vysokých státních představitelů – k disciplíně, lásce k bohu a především k vlasti. Morozov je typickým představitelem mocných dnešního Ruska. Má konexe na nejvyšších místech, peníze, vliv a autoritu. Snímek režisérky Nino Kirtadzeové, oceněný Cenou za nejlepší dokumentární režii na festivalu Sundance, ukazuje, jak se země po svém vypořádala s pokusy zavést demokracii a nyní znovu usiluje o postavení světové vojenské supervelmoci. Lékem na bolavou ruskou duši se pro mnohé stal v putinovském Rusku všeobjímající nacionalismus hraničící s xenofobií, ke které jsou – jako například v Durakovu – vychovávány i děti. Když ve snímku Morozov vyjmenovává základní pilíře, na kterých vládnoucí nacionalisté obnovili myšlenky velkého Ruska, tedy bůh, car a vlast, je zřejmé, že myšlenky o demokracii a svobodných volbách pro vládnoucí elity nic neznamenají.
Projekce:
6. 3. 2008 / 20.00 / Světozor – malý sál
9. 3. 2008 / 17.30 / Lucerna
Můj manžel Andrej Sacharov (Mans vīrs Andrejs Saharovs, Inara Kolmane, Lotyšsko, Francie, 2006, 52 min.)
Andrej Sacharov byl geniální fyzik, otec ruské vodíkové bomby. Hrůzný dopad, jenž měl jeho vynález na bezpečnostní situaci tehdejšího světa rozděleného železnou oponou, jej přiměl ke stále častějším projevům svědomí a občanského postoje. Od šedesátých let byl sovětským režimem pronásledován, třebaže mu v roce 1975 byla udělena Nobelova cena míru. Po nástupu přestavby byl sice slavnostně pozván Gorbačovem do Moskvy a stal se poslancem Státní dumy, leč brzy byl pro mnohé nežádoucí osobou. Na člověka připomínajícího epochu, kdy určitá skupina lidí v Sovětském svazu žila v disentu, vzpomíná jeho dlouholetá družka Jelena Bonnerová, která se Sacharovem sdílela sedmileté vyhnanství v Gorkém, izolaci od společnosti a byla mu oporou při jeho protestních hladovkách. Téměř dvacet let po jeho smrti se ve vyprávění této silné ženy i v archivních záběrech odráží osobnost intelektuála, který cítil zodpovědnost za svou dobu. Kvůli svému svědomí i přesvědčení se neváhal postavit kdykoliv na odpor.
Projekce:
6. 3. 2008 / 19.30 / Evald
10. 3. 2008 / 18.00 / Světozor – malý sál
Nenávistné pozdravy z Ruska (From Russia with Hate, Christof Putzel, Rusko, USA, 2007, 18 min)
Americký filmař Christof Putzel se vydal do Ruska, aby tam zaznamenal vzrůstající vlnu neonacistického hnutí. Skupiny skinheadů zde brutálně napadají imigranty – ať již jde o občany bývalých republik Sovětského svazu, kteří do Ruska přicházejí za prací, nebo o zahraniční studenty výrazně se odlišující barvou pleti. Nebezpečně se šířící fenomén má dokonce podporu některých členů fašisticky orientované Liberálně demokratické strany zastoupené v ruské dumě, kteří tak v postsocialistické zemi snadno nacházejí podporu u nestálé mládeže, z níž se násilní stoupenci neonacismu rekrutují. Kromě účasti na veřejných shromážděních, kde je povoleno heilovat a popírat holokaust, nebo na výcviku proti nepříteli na tajných táborech je největší zábavou ruských neonacistů natáčení brutálních rasisticky orientovaných útoků na imigranty a jejich umisťování na internet. Šokující reportáž, jejíž pasáže mohli diváci zhlédnout volně na internetu na stránkách investigativní CurrentTV, je otřesným varováním před touto hrozbou.
Projekce:
8. 3. 2008 / 16.00 / Atlas – malý sál
11. 3. 2008 / 20.30 / Francouzský institut
V hlavní soutěži festivalu najdeme mimo jiné i český snímek režiséra Zdeňka Novotného-Bričkovského, který se týká Ruska:
Oni, my a Skitskoj/Dialog ve střižně (Oni, my a Skitskoj /Dialog ve střižně,
Zdeněk Novotný–Bričkovský, Česká republika, 2008, 55 min.)
Ostrov Skitskoj leží v nepřístupné tajze kdesi na severu Ruska. Aby se sem člověk dostal, musí překonat tři řeky – Pečoru, Cilmu a Pižmu. Vše zde zůstává beze změn, jako by se na ostrově zastavil čas. A právě tady – ukrytá před civilizací, proměňujícím se okolním světem i mocí pravoslavné církve – žije komunita starověrců. Tito lidé až dodnes přes nepřízeň staletí vyznávají původní víru, jež byla v 17. století v Rusku reformována a zakázána. Žijí spoutáni přísnými náboženskými rituály a přesně, až s jistou posedlostí, udržují rytmus církevních svátků i každodenních povinností. Může se vůbec podařit cizinci navázat s touto komunitou kontakt? Režisérovo meditativní a nesmírně intimní obeznamování se s duší lidí žijících na konci světa rozhodně překračuje formu etnograficky zaměřeného dokumentu. Film, který nese podtitul „Dialog ve střižně", je vlastně rozhovorem režiséra a střihačky o možnostech hledání a nalézání spojitostí i komunikace v dnešním odlidštěném světě.
Projekce:
7. 3. 2008 / 19.30 / Světozor – velký sál
10. 3. 2008 / 20.00 / Atlas – malý sál
Sám mezi čtyřmi stěnami (Allein in vier Wänden, Alexandra Westmeier, Německo, 2007, 85 min.)
Německý dokument režisérky Alexandry Westmeierové Sám mezi čtyřmi stěnami přibližuje svět jednoho z mnoha nápravných zařízení pro mladistvé v Rusku. Delikventi mladší patnácti let si zde odpykávají tresty za krádeže a vraždy. Jejich každodenní život se řídí přísnými pravidly, studují, pracují a ve volném čase hrají fotbal a basketbal. Režisérka zaznamenává jejich práci, radosti i smutky. Současně se snaží rozkrýt důvody, které děti na cestu zločinců přivedly. Rozvrácené rodiny, alkoholismus, drogy, pouliční gangy, nezájem rodičů, beznadějné vyhlídky... To je i případ Tolji, který společně s kamarádem umlátil jiné dítě tvárnicí. Jak je patrné z rozhovorů s ním, s jeho otcem i matkou, i Tojla si přál lepší život než ten, jaký vede v kriminálu pro mladistvé. Snímek nabízí pohled oproštěný od emocí, jenž ukazuje mladé kriminálníky jako pachatele zločinů, ale i jako oběti systému, ve kterém vyrůstají.
Projekce:
8. 3. 2008 / 20.00 / Atlas – malý sál
11. 3. 2008 / 19.30 / Světozor – velký sál
Kategorie: V kleci
Jiný život (Drugaja Žizň, Vladimir Ejsner, Rusko, 2007, 26 min.)
Režisér Vladimir Ejsner nás zavede do nejmenované ruské vesnice v irkutské oblasti, kde žijí necelé dvě stovky obyvatel. Drtivá většina z nich nemá práci a od rána do večera pije, muži i ženy. O děti se nestarají, nanejvýš je v opilosti zbijí a místo do školy je posílají ukrást sousedovi trochu konopí. Rozpadlé staré roubenky, blátivé cesty uprostřed vesnice, po nichž se potácejí opilci, zarostlá pole a zrezivělé kombajny nápadně kontrastují s krásou okolní přírody. Stejný protiklad tvoří tradiční písně folklorní kapely opěvující krásy ruského venkova a současná realita. Průvodcem filmu je místní policista V. G. Satunov, který musí každodenně řešit nespočet konfliktů a problémů, jejichž příčinou je téměř vždy alkohol. Syrově upřímný snímek je vtipně prokládán černobílými záběry ruské televize zachycujícími různé tváře života moskevské metropole.
Projekce:
9. 3. 2008 / 18.00 / Světozor – malý sál
12. 3. 2008 / 22.00 / Světozor – malý sál
Kategorie: Soutěž krátkých forem
Poprvé (Pierwszy dzień, Marcin Sauter, Polsko, 2007, 20 min.)
Kultivovaně komponované podobenství Poprvé ukazuje odlehlou sibiřskou osadu, kde se čas jakoby zastavil. Muži připravují sítě na rybolov, ženy vaří v tradičních jurtách a skupinka dětí se bezstarostně baví nejrůznějšími hrami. Z poklidné idyly je náhle vytrhne příjezd lodi se školní inspektorkou, která i v této pustině hledá děti školou povinné. A tak jsou malí Igor, Artur, Inesa a další naloženi na loď, poté do vrtulníku a po celodenní cestě přistávají v městečku Aksarca. První slzy roní v místním internátě, další jim stékají po tvářích ve třídě, kde jim učitelka ukazuje obrázky Kremlu, místa, „kde pracuje Vladimir Putin, aby učinil Rusko mocnější a krásnější zemí". Malá Inesa si místo poslouchání výkladu o krásách Moskvy maluje obrázek s jurtou, uslzený Igor neustále kouká z okna. Oba tuší, že doba dětství jim definitivně skončila, navíc tak daleko od důvěrně známého prostředí.
Projekce:
7. 3. 2008 / 18.00 / Světozor – malý sál
10.03.2008 / 21.30 / Evald
Kategorie: Soutěž krátkých forem
Ve středu 5. března 2008 od 9.30 do 12.00 se v prostorách Ministerstva zahraničních věcí na Loretánskén náměstí uskuteční diskusní fórum DISIDENTI A SVOBODA. Diskutovat bude mimo jiné i Oksana Čelyševová, tisková mluvčí Společnosti rusko-čečenského přátelství.
Zdroj: www.jedensvet.cz Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
