Sergej Jesenin: Poslední básník ruské vesnice

Knižní novinky - 11. 2. 2008 - Na sklonku loňského roku vydalo pražské nakladatelství Akropolis pod názvem Rozbité zrcadlo antologii básní významného ruského lyrika Sergeje Jesenina (1895–1925) v překladech Václava Daňka. Jedná se o jeho starší překlady, které doplnil novými texty (souborem Z moskevských putyk). V češtině existuje několik výborů z Jeseninova díla, za všechny z nich jmenujme alespoň Zvony v trávě (1975).

obálka knihy

Básnické překlady Václava Daňka jsou zastoupeny ve třech základních českých antologiích ruské poezie 20. století: Kolo inspirace (1967), na němž se editorsky podílel, Zlato v azuru (1980) a Ústa slunce (1985). V období před rokem 1989 se překladům poezie mnohdy věnovali básníci, kteří nemohli z různých důvodů oficiálně publikovat vlastní verše. Jejich přínos pro českou překladovou literaturu dodnes není překonán a dostatečně doceněn.

Výbor Rozbité zrcadlo nese název podle závěrečného verše Jeseninovy poemy Ten černej (v předchozích překladech ji známe pod názvem Černý muž).

Vydání této sbírky je bilingvní. Čtenář tak může posoudit kvalitní a invenční překladatelské řešení spolu s půvabnou osobitostí Jeseninova tvůrčího stylu (např. neologismy), který je do češtiny jen obtížně převeditelný. Ve svých překladech Václav Daněk skvěle reflektuje básníkův jazyk a hlavně vystihuje hovorovou dikci jeho verše.

Kniha představuje básnické dílo Sergeje Jesenina z posledních let jeho bouřlivého a nešťastného života (1922–1925). Obsahuje tři cykly jeho lyrických básní. První z nich se jmenuje Z moskevských putyk (byl napsán během pobytu v USA, kde pobýval Jesenin se svou manželkou, tanečnicí Isadorou Duncanovou). Druhý oddíl s názvem Perské motivy se váže k autorově pobytu v ázerbájdžánském Baku. Třetí část tvoří cyklus Z ostatních básní (v němž Jesenin vzpomíná na dětská léta prožitá ve vesnici Konstantinovo v Rjazaňské gubernii). Knihu uzavírá poema Ten černej, kterou dokončil šest týdnů před svou smrtí, k níž došlo za podivných a dosud ne zcela vyjasněných okolností.

V doslovu překladatel podává objektivní vysvětlení na základě studia několika nejnovějších ruských knih, které se týkají tohoto tématu a které poodhalují řadu nesrovnalostí v oficiální verzi sovětské literární vědy. Tyto skutečnosti byly zatajovány před ruskými a českými čtenáři více než osmdesát let, a proto je Daňkův přínos velmi cenný. To je také důvod, proč by se měl čtenář zajímající se o ruskou kulturu a literaturu s touto knihou seznámit.

Podle lékařské zprávy zemřel Sergej Jesenin v důsledku přerušení míchy v oblasti krční páteře, nikoliv udušením způsobeným smyčkou, jak zněla oficiální verze.

Jesenin byl jedním z iniciátorů manifestu imažinismu. Svou tvorbou do jisté míry spojil ruskou předrevoluční básnickou tvorbu a poezii následujícího období, přitom se stal osobitým autorem a dokázal inovovat tradice ruské poezie. Uchoval si tvůrčí svobodu a nezávislost, což bylo pro sovětskou moc nepřijatelné.

Osud Sergeje Jesenina nás přesvědčuje o nemilosrdné skutečnosti, že nízké a průměr nepřesahující síly se za všech okolností intuitivně snaží zničit talentované jedince, kteří svým jednáním a dílem převyšují společenské a literární konvence. Odlišují se od ostatních a tím jsou nebezpeční pro všechny totalitní režimy.

Daňkův překlad Jeseninových veršů dokonale přibližuje českému čtenáři závěrečnou etapu díla významného ruského básníka, který sám sebe charakterizoval veršem: Jsem poslední básník ruské vesnice.

Sergej Jesenin: Rozbité zrcadlo/Razbitoje zerkalo. Přeložil Václav Daněk. Akropolis. Praha 2007. 156 str.

Jakub Kostelník (Jakub.Kruskodnes.cz)

Vytisknout článek