Anketa – rusistika a slavistika očima českých rusistů

Titulní strana - 6. 2. 2008 - Položili jsme vedoucím i řadovým pracovníkům českých rusistických/slavistických univerzitních pracovišť otázky týkající se současnosti a budoucnosti rusistiky/slavistiky. Řazení je abecední podle města, kde jednotlivé instituce sídlí, tedy: Brno, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha.

Marek Příhoda (FF UK, Praha) – z pověření ředitele ÚSVS Rudolfa Chmela

1. Kolik studentů má Vaše katedra?

– počet přijatých a studujících studentů oboru Východoevropská studia se specializací (lithuanistika, lettonistika, rusistika, ukrajinistika) – 169

– počet přijatých a studujících studentů oboru Východoevropská studia (jednooborové bakalářské studium) – 27

2. Kolik vyučujících a s jakými úvazky působí na Vašem pracovišti?

Seminář východoevropských studií Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK má nyní 14 interních zaměstnanců na plný (11) a částečný (3) úvazek.

U příležitosti literárního festivalu a veletrhu Svět knihy v Praze ve dnech 4.–7. května 2006, na němž bylo čestným hostem Lotyšsko, vyučující, absolventi a studenti specializace lotyština oboru Východoevropská studia na FF UK připravili čtyři nové česko-lotyšské publikace: antologii současné lotyšské poezie 15x poezie Lotyšsko, antologii povídek Krajinou samoty, román A. Belse Nespavost a katalog k výstavě národních knihoven Lotyšska a ČR Pět staletí lotyšsko-českých literárních vztahů. Hlavním autorem katalogu a výstavy byl vyučující oboru Mgr. Pavel Štoll.

Projekty realizované vyučujícími, doktorandy a externími spolupracovníky Semináře východoevropských studií ÚSVS FF UK v posledním roce:

ediční řada Acta slavica et baltica

(hlavní redaktor: prof. PhDr. Jiří Marvan, Ph.D.)

Gustavsson, S. R., Jihoslovanští Rusíni, jejich kultura a jazyk, překlad a redakce Hana Vaňková. Acta Slavica et Baltica IV. Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta. Praha 2006.

Gladkova, H. – Cvrček, V. (eds.), Sociální aspekty spisovných jazyků slovanských. Sborník příspěvků ze zasedání Komise pro spisovné slovanské jazyky při Mezinárodním komitétu slavistů Praha, 16. a 17. září 2005. Acta Slavica et Baltica VI. Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta, Euroslavica. Praha 2006

edice Russia Altera: dějiny, kultura, duchovnost

Příhoda, M. (ed.), Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: tradice a alternativy. Pavel Mervart 2005.

Publikace zaštítěná pracovníky a členy ÚSVS FF UK. Soubor šesti větších studií autorů Michala Téry, Marka Příhody, Michala Řoutila, Hanuše Nykla, Nikolaje Nejčeva a Zbyňka Vydry nabízí vlastní pohled na různé fenomény kulturních a duchovních dějin předrevolučního Ruska. Časový rámec příspěvků sahá od nejstarších dob kyjevské Rusi až po 19. století. Kniha vychází s finanční podporou Grantové agentury České republiky a otevírá ediční řadu Russia Altera.

Nykl, N. (ed.), Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: vlivy a souvislosti. Pavel Mervart 2006.

Sborník, zaštítěný pracovníky a členy ÚSVS FF UK, představuje formou menších studií ruskou kulturu jako pestrou mozaiku různých přístupů a dílčích témat. Časový rámec příspěvků sahá od nejstarších dob kyjevské Rusi až po 20. století. Kniha vychází s finanční podporou Grantové agentury České republiky v rámci ediční řady Russia Altera a navazuje na publikaci Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: tradice a alternativy (2005).

Lendělová, V. - Řoutil, M. (eds.), Rýžoviště zlata a doly drahokamů / Sborník pro Václava Huňáčka. Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta, Pavel Mervart. Praha - Červený Kostelec 2006.

Sborník, vydaný k významnému životnímu jubileu nestora české vědecké obce, obsahuje pestrou směsici statí tak či onak se vztahujících k odbornému zájmu doc. Václava Huňáčka. Příspěvky jsou rozděleny do několika tematických oddílů: východní křesťanství (ortodoxní i heterodoxní), kulturní a náboženské dějiny Ruska (včetně emigrace), křesťanství ve středo- a východoevropském areálu raného období, lingvoreálie. Jednotlivé kapitoly doprovází kaligrafie hlaholice od brněnského výtvarníka Jiřího Šindlera.

4. Vyjmenujte grantové projekty, které byly na Vašem ústavu zahájeny v posledních třech letech.

Účast na řešení grantových projektů pracovníky ÚSVS FF UK

ak. r. 2004/2005; 2005/2006; 2006/2007:

pedagogové a interní doktorandi ÚSVS se podílejí na výzkumu v těchto domácích grantových projektech a oblastech:

– České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes (MŠMT, MSM - 0021620827)

– Jazyk jako lidská činnost, její produkt a faktor (MŠMT; MSM – 0021620825)

– Projekt Intercorp v rámci projektu Český národní korpus a korpusy dalších jazyků (MŠMT, MSM - 0021620823).

– Jazyky, literatura a kultura v českých zemích od pozdního humanismu po osvícenství (GA ČR 405/03/H052)

– Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska (GAČR 401/05/2144)

– Rusíni a Ukrajinci na Tachovsku: minulost, přítomnost, perspektivy (GAUK 203070)

– Velký chorvatsko-český slovník (GA ČR 405/03/H048)

– projekt MŠMT Rozvoj struktury magisterského studijního programu kroatistika a serbistika

– projekt MŠMT Příprava materiálů pro studium specializací litevština a lotyština

– projekt MŠMT Zabezpečení podpůrných informačních zdrojů a příprava učebních textů studijní specializace kroatistika a serbistika

– projekt MŠMT Internetová bibliografie k prohloubení studia moderní rusistiky

Profilujícím projektem našeho pracoviště, který je finančně podpořen ze strany FF UK, je Konference mladých slavistů:

První ročník (3. a 4. května 2005)

První ročník konference nebyl nijak tematicky omezen. Byl určen především studentům a doktorandům ÚSVS FF UK, kteří zde dostali možnost představit své postupové, diplomové a dizertační práce. Zúčastnilo se 25 referentů nejen z ÚSVS FF UK, ale i jiných slavistických pracovišť v ČR a Polsku, jednotlivé sekce moderovali studenti a doktorandi ÚSVS FF UK. Výstupem je sborník Konference mladých slavistů I.: slavistika dnes: trendy a perspektivy (FF UK 2006).

Druhý ročník (11. a 12. října 2006)

Konference se silnou mezinárodní účastí, na které předneslo své příspěvky 48 studentů pregraduálního a doktorského studia z univerzit 10 zemí (ČR, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko, Švýcarsko, Německo, Polsko, Ukrajina, Bělorusko a Rusko). Pro tento ročník bylo předem stanoveno 6 tematických okruhů: Jazykové kontakty – dějiny a současnost, Rusko – mýtus a skutečnost, Slovanské literatury v evropském kontextu, Slavistika v moderním světě, Politické a filozofické myšlení slovanského areálu a Jazyky a literatury menšin. Samotné příspěvky byly podle vybraných témat rozděleny do sekcí, které vedli doktorandi a studenti ÚSVS FF UK. V současné době je v tisku recenzovaný sborník konferenčních příspěvků Slavistika dnes: vlivy a kontexty (Konference mladých slavistů II).

Třetí ročník (24. a 25. října 2007)

Je určen především studentům vyšších ročníků, absolventům bakalářského a magisterského studia, doktorandům a mladým badatelům ve věku do 35 let.

Tematické okruhy: Role dialektů při utváření spisovných slovanských jazyků; Jazyková politika slovanského areálu; Bilingvismus a diglosie u slovanských obyvatel Evropy; Evropa v zrcadle ruské kultury; Stereotypy v národním vědomí slovanských etnik; České téma ve slovanských literaturách 19. a 20. století; Literatury slovanského areálu mezi tradicí a nihilismem. V současné době je do tisku připravován recenzovaný sborník konferenčních příspěvků Slavistika v moderním světě (Konference mladých slavistů III).

5. Jaké jsou největší problémy, se kterými se Váš ústav potýká?

6. Jaké jsou Vaše cíle? Jak si představujete ideální pracoviště?

Vytisknout článek