Anketa – rusistika a slavistika očima českých rusistů

Titulní strana - 6. 2. 2008 - Položili jsme vedoucím i řadovým pracovníkům českých rusistických/slavistických univerzitních pracovišť otázky týkající se současnosti a budoucnosti rusistiky/slavistiky. Řazení je abecední podle města, kde jednotlivé instituce sídlí, tedy: Brno, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha.

Ivo Pospíšil (FF MU, Brno) – vedoucí Ústavu slavistiky

1. Kolik studentů má Vaše katedra?

Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity: 417 na celé slavistice, z toho na rusistice 179, 54 studentů v doktorském studiu v obou formách, z toho 21 na rusistice, další ještě v programech Teorie areálových studií a Literární komparatistika.

2. Kolik vyučujících a s jakými úvazky působí na Vašem pracovišti?

Na počátku je třeba od sebe odlišit slavistiku jako celek a rusistiku, jsou to však oblasti vzájemně propojené pedagogicky i vědecky. Ústav slavistiky má v současnosti 10 studijních programů, z nichž jeden, i když nejvýznamnější, je rusistika. Ústav slavistiky FF MU má 5 seminářů (oddělení): 1) seminář východoslovanských jazyků (ruština, ukrajinština – bakalářské, magisterské a doktorské studium, na úrovni lektorátu a úvodních přednášek běloruština), 2) seminář východoslovanských literatur (ruská a ukrajinská lit. – bakalářské, magisterské a doktorské studium v různých komisích, běloruská lit. jen výběrově v podobě samostatných přednášek), 3) seminář západoslovanských jazyků a literatur (polonistika, slovakistika – bakalářské, magisterské a doktorské studium, sorabistika výběrově v podobě samostatných přednášek), 4) seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky (slovenistika, kroatistika, serbistika, bulharistika, makedonistika a balkanistika – bakalářské, magisterské a doktorské studium), 5) seminář paleoslavistiky – zajišťuje společné přednášky a semináře pro všechny slavisty a jako nabídku pro celou FF a MU.

Celkem je zde 24 učitelů, z toho jsou 3 profesoři, 4 docenti, 7 odborných asistentů, 5 asistentů a 5 lektorů, 1 neučitelský zaměstnanec. Celkem: 21, 5 úvazku.

Přesný úvazek pouze na rusistice lze zjistit jen přibližně, neboť pracovníci většinou učí ve více studijních programech, a to i mezifakultních zcela mimo slavistiku (např. Evropská studia); v podstatě primárně se rusistikou pedagogicky a vědecky zabývají: 1 profesor, 2 docenti, 3 odborní asistenti, 2 lektoři, což je na ústavu na 1 studijní program kvalifikačně nejsilnější sestava.

Pravidelně jsou zváni na série přednášek docenti a profesoři ze zahraničí, zejména ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, někdy Ruska, Srbska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, z Německa, Rakouska i odjinud – ti rozšiřují celkové programové menu.

K tomu třeba upřesnit, že na Ústavu slavistiky sídlí 7 komisí doktorského studia oborové rady programu Filologie (to vše zajišťují číselně uvedení vyučující), z toho dvě, které Ústav oborově přesahují, a to Teorie areálových studií a Literární komparatistika. Ve všech slavistických oborech máme právo konat habilitační a profesorská řízení.

Ústav vydává 2 recenzovaná periodika – Opera Slavica a Slavica Litteraria – dále nepravidelně Litteraria Humanitas a každoročně Brněnské texty k slovakistice. Ústav má nyní skoro ideální věkovou a kvalifikační strukturu, velmi dobré publikační možnosti a také poměrně rozsáhlý systém mezinárodních styků včetně výměny studentů a učitelů (běžná stipendia MŠMT, řada bilaterálních smluv, CEEPUS a Erasmus/Socrates, meziuniverzitní partnerské smlouvy, některé výměny podporuje i region, studenti ovšem jezdí i za peníze na mobilitu jako tzv. freemovers).

3. Uveďte několik významnějších publikací z poslední doby, jejichž autory jsou zaměstnanci Vašeho ústavu.

Opět je třeba odlišit rusistiku od celé slavistiky, navíc je to materiálově a tematicky někdy obtížné.

Knižní monografie z oblasti balkanistiky pravidelně publikuje prof. Ivan Dorovský, knihu z tohoto oboru vydal v posledních 3 letech také lingvista dr. Pavel Krejčí, publikuje dr. Václav Štěpánek, z polonistů vydal během posledních 3 let 3 knihy prof. Ludvík Štěpán a nyní dr. Roman Madecki.

Jen rusistika (nejnovější výběr):

– Danuše Kšicová (emeritní profesorka): Od moderny k avantgardě: česko-ruské paralely. MU, Brno 2007.

– Galina Binová: Russkaja litěraturnaja erotika. MU, Brno 2006.

– Ivo Pospíšil: Ruský román znovu navštívený. Historie, uzlové body vývoje, teorie a mezinárodní souvislosti: Od počátků k výhledu do současnosti. Akademické nakladatelství CERM, Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, Brno 2005.

– Střední Evropa a Slované. MU, Brno 2006.

– Pátrání po nové identitě (rusistické a vztahové reflexe), v tisku, vyjde v prvním kvartálu 2008.

– Jiří Gazda – Ivo Pospíšil: Proměny jazyka a literatury v současných ruských textech. MU, Brno 2007.

4. Vyjmenujte grantové projekty, které byly na Vašem ústavu zahájeny v posledních třech letech.

2008

Zatím jsou schváleny dva badatelské granty v GA ČR a GA AV ČR. Pokračuje KONTAKT

2007

KONTAKT – MŠMT, Internacionalizace – MŠMT, 6 rozvojových programů – MŠMT. 1 pracovník je členem týmu grantového projektu Encyklopedie literárněvědné metodologie a terminologie GA AV ČR

2006

Od moderny k avantgardě – publikační grant GAČR, Studium osob vyžadujících specifickou péči – MŠMT, ASO (Rakouský ústav): Brno – Vídeň

2005

Aktualizační funkce zájmen v českém a polském diskurzu – GA ČR, Interkulturní vzdělávání – MŠMT, Evropská areálová studia – MŠMT, ASO (Rakouský ústav) Brno – Vídeň, KONTAKT – MŠMT, Interkulturní vzdělávání v akademickém prostředí – MŠMT, Jazyk a kultura Chorvatů – MŠMT, Kontrastní studium charakteru a funkce nových idiomů a frazémů v českých a bulharských publicistických textech – GA ČR

2004

Aktualizační funkce zájmen v českém a polském diskurzu – GA ČR, 4 rozvojové projekty – MŠMT, KONTAKT, Integrovaná žánrová typologie současných ruských textů – GA AV ČR

Ruská moderna a avantgarda – GA AV ČR, Kontrastní studium charakteru a funkce nových idiomů a frazémů v českých a bulharských publicistických textech GA ČR, Rozvojový projekt – MŠMT

5. Jaké jsou největší problémy, se kterými se Váš ústav potýká?

Ústav má podle mého názoru velmi dobrou odbornou úroveň, je stabilizovaným pracovištěm ve smyslu akreditovaného oborového rozpětí, kvalifikační a věkové struktury: tak to alespoň říkají a píšou zahraniční slavisté, což formálně dokládá členství vedoucího ústavu v prezídiu Mezinárodního komitétu slavistů a v ICCEES a členství jeho i dalších v profesních organizacích slavistů (Česká asociace slavistů, Slavistická společnost Franka Wollmana, Ars Comparationis, Středoevropské centrum slovanských studií, Společnost přátel jižních Slovanů), členství ve vědeckých radách v ČR i v zahraničí, v habilitačních a profesorských komisích, oborových radách a komisích doktorského studia i mimo MU atd. Snažíme se také pomáhat jiným slavistikám zvyšovat jejich kvalifikační úroveň (nejvýše kvalifikovaní pracovníci ústavu jsou pravidelně předsedy nebo členy komisí habilitačního a profesorského řízení a komisí doktorského studia): to se v minulosti i dnes týkalo a týká například slavistiky pražské, olomoucké, královéhradecké, ostravské a obecně slovenské. Pomáháme také iniciací budování obecnějších doktorských programů i jiným oborům na fakultě, např. anglistice (literární komparatistika).

Podle mého soudu největším problémem je – při velkém počtu studentů – udržovat a dále zlepšovat úroveň studia. Z tohoto hlediska se celá fakulta potýká s prostorovými obtížemi, zejména s dimenzováním poslucháren, což ovšem platí i pro jiné univerzity. Řešit to má rozsáhlá rekonstrukce v průběhu 1–3 let. Vedení fakulty problémy řeší, máme jeho plnou podporu.

Pracovat se také musí na zlepšování úrovně doktorského studia – to je také velký problém: úroveň doktorandů je různá a během studia stojí mnoho sil vypěstovat v nich návyky vědecké práce; často je tu vidět povrchnost, snaha o rychlost bez ohledu na kvalitu, výjimečně také malá pracovitost a píle, menší schopnost kultivovaně psát česky nebo v jiných jazycích, někdy i přílišné sebevědomí nepodložené znalostmi nebo naopak menší míra schopnosti argumentovaně prezentovat své názory veřejně, mít a kultivovaně prezentovat vlastní názor a kultivovaně ho prezentovat, slabé umění diskutovat, neznalost elementární moderní rétoriky a slušné vědecké polemiky.

Ústav by podle mého názoru potřeboval ve všech svých oborech, tedy i v rusistice, specifické badatelské centrum nebo tým, kde by pod vedením zkušených vědců získali své profesní financované uplatnění ve větším počtu nadaní doktorandi a mohli více než nyní konat reálnou týmovou výzkumnou práci, například různé expertízy apod. Tím by se umožnilo odpovědně zachytit a připravit další generace mladých slavistů a rusistů lépe a precizněji, než je toho schopno doktorské studium jako takové. I když jsme se v minulých letech o to snažili v rámci návrhů výzkumných záměrů a center ve spolupráci s partnery, mj. v Olomouci, Hradci Králové a jinde, naše plány se zatím nepodařilo uspokojivě realizovat.

Každá slavistika/rusistika by měla být specifická, studenti by měli chodit studovat někam nebo k někomu: to se nám v některých případech daří. Např. v Polsku se hovoří o brněnské genologické a komparatistické škole a jejich mezinárodních sympoziích, lingvisté jsou známi svým porovnávacím přístupem, všeobecně je známa naše koncepce areálových studií a její mezinárodní napojení a publikační výstupy (to se zde nemohlo z prostorových důvodů uvádět) a její doktorský program, balkanisté jsou mezinárodně proslulí studiem balkánského areálu, pořádáním mezinárodních balkanistických sympozií a vydáváním bibliografie české a československé balkanistiky (v ČR a snad ani ve střední Evropě tak kompletní slovanská balkanistika není). To vše by se mělo v budoucnu ještě zvýraznit a rozvíjet a zde tedy také ještě máme hodně práce před sebou.

6. Jaké jsou Vaše cíle? Jak si představujete ideální pracoviště?

V podstatě to jsou současně i naše nejbližší cíle. Ideální pracoviště asi neexistuje a ani asi existovat nebude. Permanentním úkolem je neustálé dosahování a udržování rovnoměrnějšího zatížení pracovníků, ale to je také otázka individuálního habitu: někdo raději učí, jiný zase bádá, někdo pracuje pomaleji, jiný rychleji, někdo má mnoho aktivit, jiný zase jednu dvě, ve vědě nelze vše naplánovat do nejmenšího detailu, vědec pracuje stále, na procházce, v lese, ve dne i v noci i při relaxaci. Slavistika je specifická – jako jiné filologie – také tím, že zde vedle Čechů pracuje řada původně cizinců nebo českých slavistů cizího původu, je zde tudíž mnoho mentalit, temperamentů – to je třeba skloubit a scelit. Dalším cílem je ještě více rozvinout zahraniční kontakty a kultivovat je: není nejtěžší takové vztahy navázat, ale udržovat je na funkční úrovni. To je pro nás stěžejní: tedy aby studenti i učitelé měli i nadále možnost jezdit do světa, konfrontovat naše přístupy s přístupy kolegů v EU i jinde.

Ideální pracoviště je takové, kde lidé rádi pracují, kam se nebojí chodit do práce, neboť tu není stálé napětí, kde jsou snesitelné interpersonální vztahy (nikde nejsou ideální, univerzity jsou místem střetávání vyhraněných individualit, ale jde o to alespoň se respektovat a mít zájem o práci toho druhého), kde by lidé spolu nebojovali, ale vzájemně se podporovali, přáli si, ale byli na sebe nároční, kde by všechno dosažené představovalo skutečnou hodnotu, neboť je za tím tvrdá práce, invence, kreativita. Dobré pracoviště by mělo pěstovat dobré vztahy se studenty založené na obapolném respektu a oboustranné spolupráci a důvěře. Pracoviště by mělo mít svůj pracovní a lidský řád, v němž by každý s jistotou věděl, že je hodnocen v podstatě nezaujatě a spravedlivě, neměly by se tu vytvářet skupiny, které by hájily jen své zájmy. Všichni vedoucí pracovníci by měli být laskaví, ale nároční: hranice mezi slabostí a přísností je však někdy velmi tenká. Vzhledem ke svým minulým zkušenostem si myslím, i když mohu být pochopitelně nařčen ze zaujatosti, že toto pracoviště v současné době není jistě ideální, ale je – relativně vzato – dobré.

Vytisknout článek