Anketa – rusistika a slavistika očima českých rusistů

Speciály - 4. 2. 2008 - Položili jsme vedoucím i řadovým pracovníkům českých rusistických/slavistických univerzitních pracovišť otázky týkající se současnosti a budoucnosti rusistiky/slavistiky. Řazení je abecední podle města, kde jednotlivé instituce sídlí, tedy: Brno, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha.

Ivo Pospíšil (FF MU, Brno) – vedoucí Ústavu slavistiky

1. Kolik studentů má Vaše katedra?

Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity: 417 na celé slavistice, z toho na rusistice 179, 54 studentů v doktorském studiu v obou formách, z toho 21 na rusistice, další ještě v programech Teorie areálových studií a Literární komparatistika. >> Pokračování >>

Danuše Kšicová (FF MU, Brno)

1. Jak hodnotíte stávající situaci v české rusistice (slavistice)?

Je všeobecně známo, že vývoj humanitních oborů ovlivňují politické režimy a mezinárodní situace. Jestliže po druhé světové válce trval v ČSR odklon od němčiny pět let, pak s ruštinou to bylo po změně situace v Evropě údobí třikrát tak dlouhé a dopady jsou zřetelné dodnes, a to nejen u nás. >> Pokračování >>

Zdeněk Pechal (FF UP, Olomouc) – vedoucí katedry slavistiky

1. Kolik studentů má Vaše katedra?

V současné době studuje na olomoucké rusistice 199 studentů. >> Pokračování >>

Jindra Pilátová (FF UP, Olomouc)

1. Jak hodnotíte stávající situaci v české rusistice (slavistice)?

Domnívám se, že se v dnešní době v mnohém „uvolnily“ poměry v rusistice a před námi je otevřené pole možností (témata, kontakty, formy). Zároveň se ale v dnešním „pragmatickém“ světě stále víc dbá na exaktní směr studia (u nás v Olomouci např. Bc. studia ruštiny pro hospodářskou sféru – podobně jako na jiných pracovištích) a méně se prosazuje obecně filologické zaměření ... >> Pokračování >>

Ladislav Vobořil (FF UP, Olomouc)

1. Jak hodnotíte stávající situaci v české rusistice (slavistice)?

Ze své zkušenosti s některými rusistickými pracovišti doma i ve světě si myslím, že odborný stav české rusistky je rozhodně evropsky srovnatelný. Co nám však velmi chybí, je větší informovanost. Byť jsme malá země, cítím určitou atomizovanost, absenci spolupráce jednotlivých pracovišť. >> Pokračování >>

Jana Sováková (FPE ZČU, Plzeň) – vedoucí katedry ruského a francouzského jazyka

1. Kolik studentů má Vaše katedra?

Na KRF FPE ZČU studuje v současné době ruský jazyk jako obor cca 78 studentů (bakaláři, magistři, probíhá studium tří ročníků učitelského oboru). Asi 62 studentů studuje RJ jako cizí jazyk v rámci jiného oboru. >> Pokračování >>

Michaela Pešková (FPE ZČU, Plzeň)

1. Jak hodnotíte stávající situaci v české rusistice (slavistice)?

Česká rusistika byla v minulosti velice silným odvětvím a měla vysoký kredit. Nedomnívám se, že by ho jako obor zcela ztratila, nicméně česká neodborná veřejnosti se dnes o výsledky práce rusistů nijak výrazně nezajímá. Na druhou stranu je již podle mě překonána jistá diskreditace oboru. >> Pokračování >>

Marek Příhoda (FF UK, Praha) – z pověření ředitele ÚSVS Rudolfa Chmela

1. Kolik studentů má Vaše katedra?

– počet přijatých a studujících studentů oboru Východoevropská studia se specializací (lithuanistika, lettonistika, rusistika, ukrajinistika) – 169

– počet přijatých a studujících studentů oboru Východoevropská studia (jednooborové bakalářské studium) – 27 >> Pokračování >>

Tomáš Glanc (FF UK/Universität Bremen)

1. Jak hodnotíte stávající situaci v české rusistice (slavistice)?

Podle mně dostupných informací se děje spousta sympatických aktivit překladatelských a edičních, popularizačních, organizují se různá tematická setkání, projekce, pohostinská vystoupení a představení, koncerty, zájezdy, píše se dost informativní publicistiky, existuje spousta spojnic v oblasti hudby, literatury, náboženství, politických iniciativ, nevládních organizací a nejrůznějších zájmových uskupení. >> Pokračování >>

Vladimír Svatoň (FF UK, Praha)

1. Jak hodnotíte stávající situaci v české rusistice (slavistice)?

Akademická rusistika, pěstovaná na vysokých školách a sporadicky i v ústavech Akademie věd (ve Slovanském ústavu), musí vždycky nějakým způsobem, třeba nepřímo, komunikovat s kulturním prostředím určitého národa nebo lépe širšího regionu. >> Pokračování >>

Miluše Zadražilová (FF UK, Praha)

1. Jak hodnotíte stávající situaci v české rusistice (slavistice)?

Současná situace na rusistice (a to nejen na rusistickém oddělení Ústavu slavistických a východoevropských studií pražské filozofické fakulty, ale na fakultní slavistice vůbec) je už řadu let neuspokojivá. Na jedné straně postrádá řada důležitých oborů (např. polonistika) vůdčí osobnosti, které by měly dlouhodobou (nikoli úzce pragmatickou a tradičně filologickou) koncepci oboru. >> Pokračování >>

 (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek