| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Vyšlo v roce 2007Knižní novinky - 13. 1. 2008 - V uplynulém roce věnovala česká média událostem v Rusku až neobvyklou pozornost. Je možné hovořit o podobné situaci i na knižním trhu? Byl minulý rok bohatý na kvalitní publikace, které se rozličnými způsoby dotýkají Ruska? Daří se nám například splácet určité překladatelské dluhy vůči moderní a současné ruské krásné literatuře? Přinášíme stručný přehled publikací roku 2007. 
obálky některých knih z článku - ilustrační obrázek PublicistikaJako doplnění k mediálnímu zájmu o dnešní Rusko můžeme chápat publicistické tituly reagující na známé a tragické případy, jež Západ vnímá coby svědectví o znepokojivých nedemokratických praktikách ruské politiky. I u nás vyšla kniha A. G. Litviněnkové Smrt disidenta (Jota) popisující okolnosti vraždy jejího muže, bývalého agenta Alexandra Litviněnka, a vyjadřující se také k zákulisnímu dění v Rusku od konce „studené války“. Nesporný přínos má vydání žurnalistických zápisků zavražděné ruské novinářky Anny Politkovské z let 2003–2005 pod názvem Ruský deník (Jota). Zajímavou pro českou veřejnost evidentně zůstává i kauza uvězněného oligarchy Michaila Chodorkovského, jak to dokazuje publikace novináře V. Paňuškina Michail Chodorkovskij – Vězeň ticha (Vakát). Kniha mapuje kariéru ruského podnikatele od počátků až po jeho uvěznění.
Historická a válečná literaturaZdaleka nejhojněji byla v minulém roce zastoupena historická literatura, a to zejména literatura válečná. Zvláště nakladatelství Beta-Dobrovský pokračuje ve vydávání obsažných překladových titulů z této oblasti. Z jeho nejzajímavějších publikací můžeme jmenovat knihu C. Merridalové Ivanova válka. Rudá armáda 1939–45, jež se snaží nahlédnout na druhou světovou válku skrze válečné zkušenosti řadových vojáků. Autorka čerpá z množství shromážděných dopisů, osobních poznámek a výpovědí, dokumentů z archivů NKVD nebo i zdravotnických záznamů. V loňském roce byly ve stejném nakladatelství vydány také rozsáhlé vojenskohistorické studie o nejvýznamnějších bitvách na východní frontě: publikace R. Braithwaita Moskva 1941. Město a jeho lidé ve válce a Obléhání Leningradu 1941–1944 od D. M. Glantze. Tuto dvojici doplňuje líčení bitvy o Stalingrad od historika J. Piekalkiewicze Stalingrad – anatomie bitvy (Naše vojsko). Z kategorie válečných titulů se svým způsobem vymyká kniha A. Beevora Spisovatel ve válce. Vasilij Grossman s rudou armádou 1941–1945 (Beta-Dobrovský). Vznikla z poznámek ruského spisovatele a z jeho zpráv z bitvy u Stalingradu, Kurska, z dobývaného Berlína nebo z návštěvy osvobozené Treblinky.
Jak je patrné hned z několika publikací, nepřestává upoutávat a komerčně „táhnout“ ani osobnost diktátorského vůdce Josifa Stalina – například kniha S. S. Montefioreho Stalin – Na dvoře rudého cara (Beta-Dobrovský) – a ani příběhy lidí, do jejichž osudu se Stalin zapletl – R. Whymant: Stalinův špión. Richard Sorge a tokijská špionážní rezidentura (Naše vojsko) nebo T. Küppers: Wolf Messing. Stalinův jasnovidec (Eminent).
Čeští autoři se v loňském roce vyrovnávali hlavně se společnými momenty a střety česko-ruské historie. Vyšly tituly spjaté jak s českými legiemi v Rusku – Osud generála V. Bystrova (Academia), podrobný životopisný esej o československém armádním generálovi Sergeji Vojcechovském – tak s blížícím se čtyřicetiletým výročím okupace Československa v roce 1968. Vyniká zejména výpravná publikace F. Emmerta Rok 1968 v Československu (Vyšehrad), koncipovaná jako „muzeum v knize“ s množstvím fotografií, tabulek, medailonů, kopií archiválií a letáků a dalších autentických materiálů, přetisků dobových dokumentů, a dokonce také s CD s rozhlasovými záznamy ze srpnových dnů. Vývoj událostí v roce 1968 zevrubně mapuje i kniha A. Benčíka V chapadlech kremelské chobotnice (Mladá Fronta).
V historické literatuře najdeme i tituly s velmi minuciózními tématy, jako například knihu V. L. Janina Středověký Novgorod v nápisech na březové kůře (nakladatelství Pavel Merkvart). Z korespondence, dokumentů a zápisků, jež se zachovaly a našly zaznamenané na březové kůře, jsou dešifrovány nečekané podrobnosti o každodenním životě v této specifické republice středověké Rusi. Skvostem mezi tituly s historickou tematikou jsou pak dozajista paměti předního ruského medievalisty A. J. Gureviče Historikova historie (Argo), přinášející kritické, subjektivní a co do stylu vyprávění šťavnaté zhodnocení vývoje sovětského historického myšlení 2. poloviny 20. století.
Krásná literaturaCo se týče překladů ruské krásné literatury, je situace horší a nijak neodráží literární proces v dnešním Rusku. Výjimku tvoří Antologie současných ruských povídek (Větrné mlýny; recenze na RuskoDnes.cz), podle níž si lze udělat přibližnou představu o pestrosti, osobnostech a tématech soudobé ruské prozaické produkce.
Nejen současná literatura, ale i některá díla spisovatelů 20. století, jež nebyla přeložena bezprostředně, neboť stála mimo oficiální proud, anebo později prostě pro úpadek zájmu o ruskou literaturu jako takovou, na svůj překlad marně čekají. Počinem roku na poli krásné literatury je tak jistě první české vydání Nabokovova románu Dar (Paseka; v překladu P. Dominika), někdy pokládaného za vrchol Nabokovových rusky psaných textů. Několikavrstvý román plný odkazů na ruské písemnictví i autobiografických prvků se odehrává v prostředí ruské berlínské emigrace a vychází, jako řada ostatních spisovatelových próz, z pocitů ztráty domova. Nabokov vypráví o životních peripetiích, zejména milostných a zpackaných, fiktivního básníka Fjodora Konstantinoviče Godunova-Čerdynceva. Skrze něj vede polemiku s ruským myslitelem 19. století G. R. Černyševským, a tak vlastně s duchovním odkazem tohoto věku. Čerdyncev zároveň píše biografii svého otce-entomologa. V minulém roce znovu vyšla i slavná Nabokovova Lolita (Paseka).
Jinak se nových vydání dočkala jen osvědčená jména. V rozšířené podobě byla publikována Charmsova Čtyřnohá vrána pod názvem Čtyřnohá vrána a nové taškařice (Argo; recenze na RuskoDnes.cz). Hned podruhé během dvou let se objevila sbírka písňových textů Vladimira Vysockého Nepiju sám (Dokořán) ve výběru a překladu M. Dvořáka, v níž většinu tvoří Vysockého písně, které dosud nebyly přeloženy do češtiny. Z klasiků se trvalé oblibě těší F. M. Dostojevskij, a to jak jeho raná povídková tvorba – Dvě miniatury, konkrétně Román v devíti dopisech a Plazunkov (Volvox Globator) – tak jeho nejznámější román Zločin a trest (Academia). Na knižním trhu jsme mohli zaznamenat další z četných výborů povídek A. P. Čechova – Černý mnich, Nervózní host, Ošklivé káčátko, Vražda, Případ z praxe, Pitva, Štěstí (Havran). Sedm povídek spojuje tentokrát fenomén záhady. Ze závěrečné etapy života a tvorby těží výbor pozdní lyriky S. Jesenina Rozbité zrcadlo (Akropolis), shrnující v překladu V. Daňka skladby z Krčemné Moskvy, Perských motivů a poemu Ten černej (opět s novou variací názvu). V doslovu se V. Daněk vrací k okolnostem Jeseninovy smrti.
Literární vědaČeská literárněvědná rusistika se minulý rok obohatila o několik významných publikací. Zejména o nový přehled dějin ruské literatury M. Hraly Ruská moderní literatura 1890–2000 (Karolinum; recenze na RuskoDnes.cz) a o obsáhlou studii D. Kšicové Od moderny k avantgardě (Masarykova univerzita; recenze na RuskoDnes.cz, pojednávající nejen o literatuře, ale celkově o ruské (a výběrově ukrajinské) kultuře konce 19. a první třetiny 20. století, a to ve světovém kontextu. Ruské poezii se věnuje sborník statí Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Sborník studií, který uspořádaly H.Ulbrechtová a M. Kusá (Slovanský ústav AV ČR; recenze na RuskoDnes.cz). Své Toulky s ruskými spisovateli (Oftis) rozšířené o dva portréty znovu vydal M. Zahrádka.
Potěšující je nová publikace fundamentálního spisu M. M. Bachtina François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance (Argo), jenž v českém překladu vyšel poprvé v roce 1975. Chvíli se zdálo, jako by se na M. M. Bachtina zapomnělo.
KulturologieNež zmíníme jazykové učebnice, sluší se ještě připomenout dvě knížky tematicky stojící trochu mimo vymezené okruhy. Je to unikátní gastro-etno-kulturologická studie P. Peška Ruská kuchyně v proměnách doby (Pavel Merkvart) o vývoji ruské jídelní tradice ve všech jejích rozmanitých aspektech – zeměpisných, klimatických, historických, sociálních, regionálních, duchovních i náboženských. Kniha se věnuje dějinám potravin, konzervaci jídel, stolování, specifikům venkovského a městského, všednodenního a svátečního stravování, kontrastu nadbytku a nedostatku, hladomorům a půstům. Připojuje i výklad gastronomických pojmů. Kniha kolektivu autorů Ja – immigrant. Jsem imigrant. (Dryada; anotace na RuskoDnes.cz) je příspěvkem k vysvětlení fenoménu ruské migrace do ČR v minulosti i současnosti. Je určena zejména školám jako svého druhu osvěta.
Jazykové učebniceDůležitým počinem v oblasti jazykového vzdělávání je první díl učebnice ruštiny Raduga po-novomu (Fraus), jež je novým zpracováním učebnice Raduga. Naplánováno je postupné vydání pěti dílů učebnice pro začátečníky komponované přesně podle jazykových úrovní, jež definuje Společný evropský referenční rámec pro jazyky (díly 1–5 odpovídají úrovním A1až B1). V učebnici přibylo motivačních cvičení, problémových otázek a úloh, odkazů na mezipředmětové vztahy, ale i některých drilových cvičení, která dříve chyběla. Aktualizovány byly texty k ruským reáliím. Oproti předešlým vydáním doznala změn také formální a grafická stránka knihy: učebnice je rozdělena do menších sešitů, nacházíme v ní více shrnutí na pozadí barevných bloků, dřívější ilustrace, které se leckomu nelíbily, byly nahrazeny fotografiemi. Vedle Radugy vyšla podruhé i známá učebnice ruštiny I. Nekolové, A. Camutaliové a A. Vasiljevové Ruština nejen pro samouky (Leda) s brožurou, která obsahuje klíče ke cvičením a rusko-český slovník, a nově se sadou tří audio CD. Z odborných jazykových učebnic můžeme upozornit na knihu L. Mrověcové Obchodní ruština (Computer press).Michaela Pešková (Michaela.Pruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
