Ohlédnutí za volbami do Státní dumy RF

Politika - 8. 12. 2007 - Parlamentní volby v Rusku měly daleko k standardu čestných a spravedlivých voleb. Nemyslí si to jen poražení ruští opozičníci, ale i zahraniční pozorovatelé. Představitel Parlamentního shromáždění Rady Evropy David Atkinson říká, že „volební kampaň byla zcela a plně od samého počátku nespravedlivá. Příčinou toho byla očividná neobjektivita státních nebo státem kontrolovaných televizí.“

ilustrační foto – Zdroj: edinros.ru

OBSE volilo ještě tvrdší slova: „V daném případě Rusko překročilo hranici, za níž volby nejsou ani svobodné, ani demokratické.“ S tezí, že státní televize propagovala výhradně budoucího vítěze voleb, stranu Jednotné Rusko, musí souhlasit každý, kdo si za poslední dva měsíce alespoň jednou pustil ruské televizní zprávy. Z tábora Putinových odpůrců se ale ozývají i obvinění ze zfalšování výsledků. Je to vůbec možné?

Podobná obvinění by člověk mohl odkázat mezi spiklenecké teorie, kdyby nebylo několika ale. Především mezi ruskými politology, ale i politiky se o falšování výsledků mluví jako o samozřejmé věci. Autor těchto řádek byl nemálo překvapen, když s ním jeden poslanec minulé Dumy v neformálním rozhovoru vážně diskutoval o tom, zda Kreml jeho straně přidá tři, nebo pět procent hlasů. „Náš předseda se snažil domluvit, abychom měli dohromady přes deset, ale nevypadá to dobře,“ říkal mi ten dobrý muž. Dnes se znalostí výsledků víme, že měl pravdu.

Druhým ale jsou oficiální výsledky z některých republik. Pro nezasvěceného může být opravdu překvapivá podpora prezidenta Putina a Jednotného Ruska v Čečensku. Hlasovalo tam pro něj 98,83 % voličů, přičemž volební účast byla více než 90 %. Jistě, situace se v republice pomalu uklidňuje, rekonstrukce Grozného výrazně pokročila, ale očekávat takovou lásku po desetitisících mrtvých může jen velký optimista. Nebo předseda ústřední volební komise pan Čurov, který prohlásil, že o výsledcích konkrétně v této republice ani na sekundu nepochybuje. Druhou největší podporu poskytlo Jednotnému Rusku Ingušsko – 97,09 %. A to i přesto, že bezpečnostní situace je tam horší než v Grozném a nedávná demonstrace proti unášení lidí bezpečnostními složkami byla rozehnána střelbou. A na třetím místě je Kabardsko-balkarská republika, jež se ještě nevzpamatovala z útoku na Nalčik, který provedlo několik stovek islamistických ozbrojenců. Ani zde Čurov nepochybuje.

Budiž, výsledky severokavkazských republik jsou klasické. V roce 1995 obdobným rozdílem hlasů zvítězil jistý Doku Zavgajev, což Kreml tehdy vydával za porážku separatistů. Neuběhl ani rok a oni poražení separatisté porazili ruskou armádu a donutili Jelcina podepsat mír v Chasavjurtu. Ostatně tyto republiky nemají tolik obyvatel, aby výrazným způsobem ovlivnily celostátní výsledky. Ale zprávy o falšování výsledků přicházejí například i z Moskvy, kde se je asi nejlépe podařilo zdokumentovat. Kamery v mobilních telefonech například zachytily, jak byly do uren vhazovány desítky vyplněných lístků. Dalším klasickým trikem je úprava protokolů při jejich registraci v okrskové volební komisi. Mechanismus je prostý. Spočítáte hlasy, výsledkové protokoly necháte podepsat i pozorovateli z opozičních stran, ale ke sčítání odevzdáte protokoly jiné, se zfalšovanými podpisy a výsledky. V drtivé většině případů si toho nikdo nevšimne, zejména pokud se nejedná o nějaká závratná čísla. To se podařilo zaznamenat v Moskvě v komisi okrsku Dolgoprudnaja. Pozorovatelé měli k dispozici originální protokoly z volebních místností. V protokolech, které představitelé komisí předávali nahoru, bylo obvykle asi o 200 voličů více. Ti všichni hlasovali pro Jednotné Rusko, naopak hlasy Jabloka, Svazu pravicových sil a občas i Spravedlivého Ruska se záhadným způsobem přemístily ve prospěch Putinovy strany.

Podle většiny zasvěcených komentátorů jde o široce rozšířený systém, který je do určité míry založen na dobrovolném jednání místních úředníků, kteří dostanou příkaz zajistit příznivé výsledky hlasování a konkrétní provedení je na nich. Pokud dokáží k volbám čestně dostat dostatečný počet lidí, kteří budou hlasovat podle přání gubernátora, pak je to skvělé. V opačném případě musí požadovaný výsledek zajistit jinak – následují „organizační opatření“. V Udmurtsku už stačil odstoupit starosta města Glazov, kde Jednotné Rusko dostalo „jen“ 41 % hlasů. Gubernátor Astrachaňské oblasti Alexandr Žilkin byl hrubě nespokojen s výsledky v samotném městě Astrachani. I když celkově Putinova strana dostala více než 57 %, za výsledek vděčí hlavně hlasování na venkově. Gubernátor slíbil, že peníze na rozvoj dostane vesnice a město ostrouhá.

Přes všechny informace o nespravedlnosti voleb je ale jasné, že Jednotné Rusko by bylo zvítězilo v každém případě. I kdyby bylo nezískalo ústavní většinu, v okamžiku, kdy se do Dumy dostala další proputinovská strana Spravedlivé Rusko, by ho to bylo nemuselo trápit. Jenže úvahy kremelských stratégů jdou dále. Především jde o to, aby se prezidentem stal ten, na něhož ukáže Vladimir Putin. A proto bylo třeba ukázat, že Jednotné Rusko nemá alternativu. Většině Rusů to dle všeho nijak nevadí. Alespoň dokud jsou ceny ropy vysoko a hospodářský růst země trvá.

Autor je moskevským zpravodajem Hospodářských novin.

Ondřej Soukup (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek