| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 29. 11.– 5. 12. 2007Zprávy - 5. 12. 2007 - Deník Trud vyjmenovává několik „nej“ letošních ruských parlamentních voleb. Kromě nezvykle vysoké volební účasti, mdlé volební kampaně a trapného odmítnutí mezinárodních volebních pozorovatelů zmiňuje list i nezvykle silná bezpečnostní opatření. U volebních komisí hlídalo na 450 tisíc policistů. 
ilustrační foto Rusko v době parlamentních volebVšechna ruská média se volbám intenzivně věnovala. Souhrn článků ruských novin na serveru Zagolovki.ru dne 4. 12. popisuje, jak prezident Vladimir Putin v devatenáctiminutovém televizním přenosu z kosmického závodu na okraji Moskvy poděkoval ruským občanům za mimořádně vysokou volební účast. Ve stejný den však na stejném serveru vyšel souhrn kritiky, kterou ruské volby zahrnuli představitelé OBSE a Rady Evropy. Deník Vremja novostěj uvádí, že 32 tisíc ruských občanů zavolalo na linku důvěry, kde bylo možné ohlásit porušení demokratických principů voleb. Nejvyšší volební účast a nejsilnější podpora Jednotného Ruska byla zaznamenána v Čečensku, kde k urnám přišlo 99,5 % voličů a 99,36 % z nich volilo Jednotné Rusko. Tak vysoká čísla se objevují jen v autokratických a totalitních režimech, jakým je například Turkmenistán, komentuje výsledky deník Vremja novostěj. V Čečensku se spolu s volbami do ruského parlamentu konalo i referendum, v němž 85 % voličů vyjádřilo souhlas s tím, aby měl čečenský prezident neomezeně mnoho volebních období. List Trud vyjmenovává několik „nej“ letošních ruských voleb. Kromě nezvykle vysoké volební účasti, mdlé volební kampaně, mimořádně vysoké účastí ruských občanů v zahraničí a trapného odmítnutí mezinárodních volebních pozorovatelů zmiňuje list i nezvykle silná bezpečnostní opatření. U volebních komisí hlídalo na 450 tisíc policistů.
Interview přerostlo ve skandál a vyhazovV pátek 30. 11. deník Kommersant publikoval rozhovor s Olegem Švarcmanem, vedoucím finančně-obchodní skupiny (FPG) Finansgrup a členem nejužšího vedení politické strany Občanská síla. V interview pětatřicetiletý podnikatel vyprávěl o „sametové reprivatizaci“, která probíhá po celé zemi. Státní i soukromý majetek podle jeho slov „reprivatizuje“ silová skupina z Kremlu pod vedením šéfa prezidentské administrativy Igora Sečina. Deník Vedomosti k tomu dodává, že akcie se nenakupují přímo na představitele prezidentovy administrativy, ale na jejich rodinné příslušníky. V reakci na Švarcmanovo vyjádření odmítly tři zahraniční finanční fondy vstoupit do spolupráce s těmito obchodními strukturami, píše deník Gazeta. Švarcman byl již ze strany Občanská síla vyloučen a pravděpodobně ho čeká i soudní přelíčení.
Byl odsouzen Boris BerezovskijDne 29. 11. byl moskevským soudem na dálku odsouzen Boris Berezovskij. Soud ho uznal vinným ze zpronevěry 215 milionů rublů společnosti Aeroflot. Byl mu vyměřen trest šesti let v lágrové kolonii zostřeného režimu a také povinnost vrátit ruské letecké společnosti ukradené peníze. Deník Rossijskaja gazeta v článku s názvem Mukl na dálku – Berezovskij cituje slova advokáta ruského oligarchy Alexandra Dudkina o tom, že nepovažuje vinu Berezovského za prokázanou a odmítá ji ve všech bodech obvinění. List Vremja novostěj se zamýšlí nad nejstarší Berezovského kauzou týkající se firmy Aeroflot, která začala již v 90. letech. Tehdy Berezovskij vystupoval jako svědek, zatímco nyní jako hlavní obviněný.
Rusko se rozvíjí, ale velice nerovnoměrněList Novyje Izvestija uveřejnil článek s názvem Chudý a ještě chudší. Komentuje v něm statistiku, podle níž se 14 z 84 subjektů Ruské federace nachází ve stádiu poklesu výroby. Největší průmyslový rozmach statistici přisuzují Sachalinské oblasti, Kaliningradské oblasti či Aginskému burjatskému autonomním okruhu. Naopak až o 40 % snížilo výrobu Ingušsko nebo Usť-ordynský burjatský autonomní okruh. Podle příjmů si prý v Rusku žijí nejlépe obyvatelé nehostinného severu – kočovné plemeno Něnců a lidé na Čukotce. Podle statistiky vydělává jeden Něnec 30 545 rublů, Moskvan 30 415 rublů a obyvatel Petrohradu 15 618 rublů. V Ingušsku tvoří průměrný měsíční příjem 3 538 rublů. Podle profesora ekonomických věd Sergeje Valentěje je tento nerovnoměrný růst způsoben tím, že státní moc nikdy nevěnovala pozornost rovnoměrnému rozvoji regionů a v Rusku neexistují mechanismy, které by tento proces regulovaly.
V Rusku roste cena letenekLetenky v Rusku podražily o 15–20 %, informuje deník Novaja gazeta. Je to způsobeno nedostatkem kvalitního leteckého benzínu, který tvoří 25–30 % ceny, kterou zaplatí pasažér. Podle ministerstva dopravy ceny letenky ještě stoupnou, zvýší se o celou třetinu. Takový růst cen nebyl v Rusku zaznamenán ani v době palivové krize v letech 2004–2005.
Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
