Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy

Knižní novinky - 3. 12. 2007 - Odborníci ze Slovanského ústavu AV ČR a Ústavu světové literatury SAV pod vedením Heleny Ulbrechtové a Márie Kusé dokončili delší dobu připravovaný a diskutovaný sborník Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy.

vedoucí redaktorky Mária Kusá (vlevo) a Helena Ulbrechtová – Zdroj: Abicko.avcr.cz

Kniha obsahuje 15 studií od 12 autorů, kteří se odlišují jak datem narození, tak metodami literárněvědné práce, a poskytuje tak rozmanitý přehled o aktuálním stavu českého a slovenského bádání o ruské poezii. Toto bádání kvantitativně zaostává za výzkumem, jenž se věnuje ruské próze, o čemž svědčí počty monografií i proporčnost příspěvků věnovaných poezii a próze ve sbornících vydávaných rusistickými katedrami. Český a slovenský výzkum ruské poezie, jak v úvodu poznamenávají autorky, má své vrcholy, ale není kontinuální ani důsledně systematický. V českém prostředí se to týká hlavně recepce ruské poezie 2. poloviny 20. století. Některé příspěvky se ve vycházející publikaci snaží tato „bílá místa“ zaplnit, a nejen proto je sborník vítaným počinem.

Ve studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část z nich je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Značně proměnlivý je rozsah analyzované látky. Někteří autoři čtenáře provedou napříč celým stoletím či jeho delšími etapami: Oldřich Richterek shrnuje „ztráty a nálezy“ v českých překladech ruské moderní poezie, Helena Ulbrechtová hodnotí ruskou sovětskou poezii 2. poloviny 20. století. Právě ji chápe jako určující ve formování dobového literárního kontextu, tedy klíčovou i pro pochopení literatury undergroundu, a přičítá jí hodnotu zejména pro etickou naléhavost tvorby jednotlivých autorů. Jiní přispěvatelé předkládají minuciózní analýzy části díla či určitých aspektů poetiky konkrétních básníků: jazyk dvou básní Andreje Bělého a Velemira Chlebnikova (Danuše Kšicová), vývoj tvorby Sergeje Jesenina (Soňa Pašteková), rytmické otázky v překladech veršů Anny Achmatovové do slovenštiny (Anna Valcerová), lyrika Gennadije Ajgi (Ján Zambor), obraz města u Josifa Brodského (Ildikó Drugová) a další. V jednotlivých příspěvcích defiluje většina významných básníků různých generačních vln, směrů a skupin, vyšší pozornost je upřena právě na tvůrce 60. až 80. let, ovšem primárně pouze na básníky z oficiálních nebo polooficiálních vrstev (význam poezie tohoto období pro společenský a kulturní vývoj Ruska v eseji překladatele Václava Daňka, ruská autorská píseň ve slovenském kulturním prostoru ve studii Márie Kusé). Cenné je znovupřipomenutí Vladimira Majakovského (Siegfried Ulbrecht) a upření pozornosti na tvorbu básníků u nás dosud nepříliš známých: přiblížení díla Emilie Čegrincevové, ruské básnířky žijící v Praze (Ljubov Běloševská), objev Georgie Oboldujeva (Miroslav Olšovský), analýza tvorby Arsenije Tarkovského, otce režiséra Andreje Tarkovského (Helena Ulbrechtová). Postrádat lze recepci díla mnohých jiných básníků, v Rusku populárních, ale v Česku jen výběrově uváděných, a to zástupců Lianozovské školy, moskevského konceptualismu či básníků metarealistického proudu. Básnický pohled těchto tvůrců na svou dobu je velice pronikavý, stylově progresivní a myšlenkově anticipační. Bez jeho analýzy zůstává celý sborník značně ochuzený. O ruské poezii 90. let 20. století a počátku 21. století se také nehovoří.

Až na výjimky mají články ryze akademický ráz. Kdo se bezpečně neorientuje v teorii literatury a není zvyklý na čistě odborné, hutné literárněvědné práce, nemá příliš šancí do textů ve sborníku proniknout. Poezie se mu po jejich přečtení může jevit jako něco ještě složitějšího a prchavějšího, než se mu původně zdálo, a obzvláště ruská poezie dnes pak jako exkluzivní záležitost pouze pro zasvěcené. Publikaci však jistě ocení studenti rusistiky a literární badatelé. Oběma těmto typům recipientů by se však hodil jmenný rejstřík, jenž v knize chybí.

Všechny stati jsou originální a kvalitní, i když některé z nich činí dojem, přestože je jich menšina, že nevznikaly přímo pro daný sborník nebo jsou jen lehce modifikovány z jiných vydání. Spojíme-li si poznatky získané ze všech textů dohromady, odhalí se přímé cesty i nepatrné nitky, které propojují poetiku jednotlivých autorů a literárních generací, vyjasní se vztahy mezi různými vrstvami ruské poezie, i když neúplně. Sborník ukazuje, nakolik obsáhlým a zajímavým fenoménem ruská poezie 20. století je a že stojí za to ji dále zkoumat, ačkoli je to velmi náročné. Sám je k tomu výrazným příspěvkem, dobrým výchozím bodem a podnětem.

Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Sborník studií. K vydání připravila H. Ulbrechtová, spolupráce M. Kusá. Slovanský ústav AV ČR, Praha 2007.

Michaela Pešková (Michaela.Pruskodnes.cz)

Vytisknout článek