| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 25. 10.–31. 10. 2007Zprávy - 31. 10. 2007 - Rusko nepotřebuje mezinárodní volební pozorovatele – těmito slovy lze shrnout nótu, kterou Rusko a šest dalších zemí zaslalo organizaci OBSE. „Volební pozorovatelé často nehodnotí technickou stránku voleb, ale vynášejí politické soudy, jež se pak negativně odrážejí na vnitropolitické stabilitě země,“ zdůvodnil rezoluci vyslanec Ruské federace v OBSE Alexej Borodavkin. 
ilustrační foto Dne 30. října si Rusko každoročně připomíná oběti politických represíLetos si Rusko připomíná 70 let, které uplynuly od nejkrutějšího období „Velkého teroru" – roku 1937. Na vzpomínkovou akci na Lubjanském náměstí, kde je sídlo tehdejší i současné tajné policie, přišlo asi 200 lidí. Na tomto náměstí se totiž nachází památník stalinských obětí v podobě kamene přivezeného ze Soloveckých ostrovů – místa prvního koncentračního tábora v Rusku. Deník Novyje Izvestija zveřejnil statistiky organizace Memorial. Dosud je známo 2,6 milionu obětí, u nichž je možné určit jméno, datum narození a datum smrti. Celkově však v době sovětské moci zakusilo represe 12,5 milionu lidí, zdokumentováno jich je tedy jen 20 %. Vladimir Putin uctil památku obětí politických represí svou účastí na pravoslavném obřadu v tzv. Butovském polygonu na jihu Moskvy, kde bylo během jednoho roku 1937–1938 popraveno 21 tisíc lidí. Informoval o tom deník Gazeta v článku s poněkud ironizujícím titulkem Z Lubjanky do Butova. Ostré vyjádření Ljudmily Alexejevové, předsedkyně Helsinské skupiny v Rusku, ocitoval deník Vremja novostěj. Dlouholetá obránkyně lidských práv novinářům u Soloveckého kamene na Lubjanském náměstí řekla: „Podle mě by se místo těchto domů (Alexejevová ukázala rukou na okolní budovy KGB) měla postavit vysoká zeď a do ní vyrýt jména všech popravených. A nejenom během let 1937–1938, ale za celou dobu, co tenhle systém existoval. Protože však stát nic takového nedělá a neudělá a protože na tomto místě dál stojí budovy přecpané příslušníky KGB, musíme to udělat my, občané.“
Rusko volební pozorovatele nepotřebujeMezinárodní organizace OBSE, která do zemí s nestabilním politickým systémem vysílá již deset let volební pozorovatele, obdržela od Ruska, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu návrh nové společné rezoluce. V ní se požaduje snížení počtu volebních pozorovatelů ve výše jmenovaných zemích na desetinu. Dne 28. října tento návrh představil vyslanec Ruské federace v OBSE Alexej Borodavkin. Hlavní výhrada Moskvy se podle Borodavkinova vyjádření v deníku Kommersant týká toho, že „volební pozorovatelé často nehodnotí technickou stránku voleb, ale vynášejí politické soudy, jež se pak negativně odrážejí na vnitropolitické stabilitě země“. Rusko a ostatních šest zemí také nesouhlasí s tím, že pozorování voleb probíhá spíše na území bývalého SSSR než v západní části Evropy. Komise OBSE je tímto názorem znepokojena, stejně jako faktem, že Ruská federace dosud nezaslala oficiální pozvání pro mezinárodní pozorovatele do její ústřední kanceláře.
Předvolební diskuse budou v ruské televizi brzy ráno a pozdě večerPortál Grani.ru se pozastavuje nad skutečností, že volebním diskusím byl v ruské televizi přidělen prostor v době s nejmenší sledovaností. K přímým přenosům diskusí mohou diváci usednout na Prvním kanálu od 7.05 do 7.55 ráno, na stanici Rossija od 22.50 do 23.20 a na stanici TVC od 17.40 do 18.10. Všechny noviny informují o rozhodnutí největší politické strany Jednotné Rusko s Vladimirem Putinem v čele, že se těchto diskusí vůbec nebude účastnit. Svůj čas v televizi strana využije k opakování předvolební reklamy o tzv. Putinově plánu, jenž tvoří i přes svou nejasnost základ volebního programu. Deník Vedomosti tuto zprávu okomentoval článkem s ironickým titulkem Nemáme si s kým popovídat. U opozice toto rozhodnutí vyvolalo nesouhlas, píše deník Kommersant, protože tak nebude možné položit vládnoucí politické straně ani jednu otázku v přímém přenosu.
Před pěti lety obsadili teroristé moskevské divadlo Na DubrovceServer Lenta.ru fotogalerií připomíná pietní akci k uctění obětí tragédie v moskevském divadle Na Dubrovce, od níž už uplynulo pět let a jež dosud nebyla vyšetřena. Teroristé tehdy vzali jako rukojmí všechny diváky v hledišti, kteří se přišli podívat na populární muzikál Nord-Ost. Ruská speciální komanda použila pro zneškodnění teroristů vysoce nebezpečný plyn, který způsobil smrt více než sta rukojmích. O podrobné vyšetření tohoto zákroku se zasazovala i novinářka Anna Politkovskaja, která byla před rokem zavražděna. Na vzpomínkové akci před divadlem se sešli i členové výboru Hlas Beslanu. Před třemi lety totiž ruská speciální komanda podobným způsobem zneškodnila teroristy i jejich rukojmí v beslanské základní škole. Této události jsou věnovány stránky Pravda Beslanu. Podrobnosti o vyšetřování událostí z divadla Na Dubrovce, stejně jako fotografická i písemná svědectví o této události najdete na stránkách Nord-Ost.
Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
