Přímou linkou do Kremlu

Politika - 30. 10. 2007 - Přímá linka Vladimira Putina se letos konala posedmé a naposled s ním ve funkci prezidenta. Není to tisková konference, ty jsou také hromadné, až pro několik tisíc novinářů z celého Ruska, ale konají se v jarním termínu. Jde o televizní formát, který vznikl v roce 2001 a slouží pro přímou komunikaci prezidenta s lidem. Letos byly televizní kamery umístěny na 22 místech od Vladivostoku po Kaliningrad, lidé mohli také telefonovat a posílat sms. Před zahájením přímého přenosu Kreml oznámil, že už dostal 4,5 milionu dotazů na prezidenta.

V. Putin v kremelském studiu - Zdroj: Kremlin.ru

Stejně jako v případě tiskových konferencí je tato „linka důvěry“ pečlivě zaranžovaná. U každého přenosového vozu je několik desítek vybraných lidí, z nichž 3–4 smějí položit otázku. Co kamera neukazuje, je kordon policistů, který hlídá, aby do záběru nepronikl nikdo nepovolaný. V minulých letech byla velká část dotazů směřována na zlepšení individuálních životních podmínek a v každém městě jeden šťastný získal byt, invalidní vozík nebo automobil pro zlepšení své situace. Bylo rozhodnuto, že letos se bez toho Přímá linka obejde.

Vladimir Putin se totiž ocitl ve složité situaci. Nedlouho před přenosem se odhodlal stát se číslem jedna na kandidátce strany Jednotné Rusko. Kremelští stratégové se proto za každou cenu snažili vyhnout obvinění z nepovolené agitace. Samotný název Jednotné Rusko zazněl jen jednou, a to na dotaz úředníka z Kazaně. Putin nejprve dlouze hovořil o své lásce k Tatarstánu a Kazani, poté, jako již poněkolikáté, začal vypočítávat úspěchy ve zdravotnictví, reformě armády, stavebnictví. „Garantem stability tohoto kurzu bylo Jednotné Rusko, a proto jsem se rozhodl vést ho do voleb,“ řekl. Víckrát se o straně nemluvilo. Komunisté proti přenosu stejně protestovali a žádali státní televizi, aby poskytla jejich lídru Zjuganovovi také tři a půl hodiny vysílacího času.

Vzhledem k tomu, že přenos byl pro Vladimira Putina v roli prezidenta na nejbližších pár let poslední, mnozí očekávali nějakou senzaci. Měli být ale zklamáni. Začátek patřil nudnému výpočtu růstu hospodářství, vývoji investic do základního kapitálu, dynamice růstu strojírenského segmentu a zlatým zásobám ústřední banky. Putin varoval před růstem cen a slíbil, že vláda se postará o jejich zmrazení. Současně oznámí zvýšení penzí všem penzistům o 300 rublů. Také vojenským penzistům slíbil v nejbližší době vyplacení zadržených peněz z poloviny 90. let. „Musíme na to najít asi 40 miliard rublů. Peníze na to máme,“ řekl s rozhodným výrazem ve tváři. Většina ruských ekonomů v ten okamžik přidala ke svému odhadu roční inflace asi půl procentního bodu. Putin obecně sliboval, že se bude více utrácet ze státních zásob. Olga Satinková, obyvatelka ostrova Russkij nedaleko Vladivostoku, se dozvěděla, že stát brzy postaví na odříznutý ostrov celé dva mosty. Hned několik rodičů dostalo slib, že stát bude více investovat do sociální sféry a kvalitní školství bude dostupné všem. Stejně jako zdravotnictví. Vojáci na kosmodromu Pleseck s potěšením naslouchali výčtu nových vojenských programů, které jsou naplánovány do roku 2015. Profesionální vojáci v dagestánském Botlichu zase mají od minulého týdne přislíbené ubytování pro manželky a děti.

Vladimir Putin se občas dotkl i mezinárodněpolitických otázek, jako je americká okupace Iráku. Na přímou výzvu jednoho obyvatele Kaliningradu, aby Rusko umístilo v tomto městě rakety krátkého a středního doletu jako odpověď na protiraketovou obranu v Polsku a Česku, odpověděl: „My jsme našim partnerům řekli jasně, že pokud nebudou brát ohledy na naše zájmy, uděláme odvetné kroky, abychom hájily bezpečnost občanů RF. Takové kroky se již plánují a my je uděláme.“ Tedy nic nového.

Jako jediný výsledek sedmé Přímé linky s Vladimirem Putinem pozorovatelé hodnotí jeho postupnou přeměnu z prezidenta na lídra národa, u kterého je vlastně jedno, jakou má formálně funkci. Protože každý občan dobře ví, kdo v zemi rozhoduje.

Ondřej Soukup (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek