Lesk a bída představivosti

Kultura - 22. 10. 2007 - Přinášíme recenzi nového filmu Andreje Končalovského Lesk (Gljaněc). Více informací o režisérovi tohoto snímku, starším bratrovi Nikity Michalkova a jeho filmografii, najdete v profilu Andreje Michalkova-Končalovského. Lesk (Gljaněc), Rusko 2007. Scénář: Andrej Končalovskij, Avdoťja Smirnovová.

Loučení s rodiči (záběr z filmu Lesk)

Třicetiletá ambiciózní švadlenka z Rostova na Donu se po publikaci své fotky na stránkách regionálního Komsomolce rozhodne odjet do Moskvy, oddat se profesionální kariéře fotomodelky a pokořit titulní stranu nejprestižnějšího módního časopisu Beauty. S košíkem plným dobrot se vydá přímo k šéfredaktorce zmíněného žurnálu, která jí uštědří první z mnoha životních lekcí. Galja se přechodně dostává do salonu módního návrháře a poté získává práci uklízečky a poradkyně homosexuálního majitele elitní seznamky, jenž ji nakonec prodá zhýralému milionáři. Nejednoznačnost vyznění osudu hlavní hrdinky je podtržena dvojím zakončením. V prvním Galju zastřelí její bývalý mafiózní přítel, v druhém najde své štěstí po boku polepšeného boháče a její fotografie skutečně zkrášlí úvodní stranu kýženého časopisu.

Takový je syžet nového snímku Andreje Končalovského (*1937), jenž se za dobu své kariéry nejednou potýkal se soudobými ožehavými tématy. Nezdar pokusu nazvaného Lesk (Gljaněc, 2007) je ovšem bezprecedentní. K analýze oslnivého světa šoubyznysu a módních časopisů, jež určují dění a snění celých lidských generací, si režisér vybral štáb, který o sobě družně tvrdí, že je mu dané prostředí úplně cizí. Nezbývalo tedy než očekávat, že problém bude předestřen ve své tak říkajíc „fenomenologické“ podstatě. Autor však nepředvádí ani poutavý příběh ztráty iluzí, ani neodhaluje proces vytváření nové mytologie, kterou módní časopisy a s nimi spojená mašinérie usilovně budují.

Problém filmu nespočívá ani tak v samotném syžetu, jako spíš v jeho dramaturgickém ztvárnění. Od prvních minut se vtírá otázka, jak se mohli dva zkušení scénáristé, jakými bezpochyby jsou Avdoťja Smirnovová a Andrej Končalovskij, dopustit tolika hrubých nedostatků v rozvíjení příběhu. Epizodní postavy, které opanují prostor filmu a poté bezvýsledně mizí, jsou přípustné možná v seriálech, co však dělají v celovečerním filmu, je trochu záhadou. Triviální psychologie postav nejen brání věrohodnosti filmu, ale odpuzuje natolik, že aplaus po skončení snímku nezasluhuje režisér, ale trpělivý divák. Panoptikální zjevy „velkého světa“ málokoho přesvědčí o tom, že postavy mají reálnou předlohu. Milionáři jsou obézní nebo alespoň alkoholici, angličtí lordové přinejmenším bisexuálové s příměsí pedofilie, prominentní dítka nutně obscénní a homosexuálové nemohou žít bez plyšových zajíčků. Jedná-li se o ironii, proč je potom tak urputně prosazován přízračný motiv rachitických rodičů-notoriků, jenž zavání laciným determinismem Galininých pohnutek dostat se z provincie? V takovém případě jde zjevně o dvě protichůdné vypravěčské tendence, které dohromady vyvolávají dojem, že autor sám neví, co vlastně chce akcentovat. Lépe si nestojí ani charakteristika prostředí a dialogy postav. Odkdy se v obchodě s „bílým masem" objevují naivní dívenky, jejichž rodiče vyžadují tradiční námluvy budoucího manžela, který si je kupuje? Kdo kdy slyšel o zabijákovi, který poté, co se dozví, že jeho budoucí oběť je nevinná, nehledě na svůj předchozí drsný projev, zdvořile odejde? Jaká je dnešní podoba Ruska, jestliže v Moskvě žije jen prohnilá buržoazní čeládka a na venkově maniakální alkoholici?

Charakter současnosti v souvislosti s mechanismem vytváření nové ideologie, který měl být režisérem jednou provždy demaskován, tak zůstává znepokojivě čekat na další zpracování. V porovnání s lehkým a vtipným snímkem Ďábel nosí Pradu, který skutečně poodhaluje zákulisí sladkého života šťastných, krásných a úspěšných lidí, Končalovskij nepobavil, nedojal ani nepoučil.

Lesk (Gljaněc), 117 min., Rusko 2007

Režie: Andrej Končalovskij, scénář: Andrej Končalovskij, Avdoťja Smirnovová, kamera: Maša Solovjovová, hrají: Julija Vysockaja, Aleksandr Domogarov, Aleksej Serebjakov, Irina Rozanovová a další.

Kamila Dolotina (redakceruskodnes.cz)

Vytisknout článek