Václav Havel v ruském tisku

Politika - 17. 10. 2007 - Na přelomu září a října se v ruských médiích velmi často objevovalo jméno Václava Havla. Bývalý český prezident přijel do Ruska na pozvání Divadla Na Tagance, aby oslavil devadesátiny světově proslulého divadelního režiséra a svého dobrého známého Jurije Ljubimova. (Podrobnosti zde.)

Volný čas Václav Havel využil k diskusi o otázkách souvisejících se současnou politickou situací v Rusku. Prostor k výměně názorů mu poskytli jednak aktivisté z moskevského Muzea a společenského centra Andreje Sacharova, kteří u příležitosti Havlovy návštěvy uspořádali diskusní fórum na téma „Historická paměť a současný stav občanské společnosti v Rusku“, a jednak velvyslanectví ČR v Moskvě, které na Havlovu počest uspořádalo oběd, jehož hosty byli mimo jiné představitelé různých směrů současné protiputinovské opozice.

V nevelkém, ale přeplněném sále Muzea A. Sacharova se Václav Havel 1. října sešel s ochránci lidských práv L. Alexejevovou, S. Kovaljovem, A. Roginským, s ředitelem Muzea A. Sacharova J. Samodurovem, ombudsmanem V. Lukinem, sociologem B. Dubinem a politikem G. Javlinským.

Diskutovalo se nejen o učebnici nejnovější historie Ruska od Alexandra Filippova, v níž ochránci lidských práv vidí pokus rehabilitovat stalinismus, ale také o současné politické situaci v Rusku a úloze opozice. Při porovnávání ruské politické kultury s evropskou sociolog Boris Dubin zdůraznil Havlovu myšlenku, že výsledky práce v této oblasti nelze očekávat okamžitě. (Podrobnosti zde.)

Velký rozhovor s bývalým českým prezidentem zveřejnila 4. října Novaja Gazeta.

Havel v něm hovoří o krátkozrakosti většiny současných politiků, kteří nejsou schopni uvažovat v dlouhodobějších perspektivách. Na otázku, jak vidí současné Rusko, odpověděl, že Rusko je ohromná euroasijská mocnost, rovnocenná součást současného multikulturního světa, která se potýká s jedním zásadním problémem: není jí jasné, kde začíná a kde končí. V současné ruské zahraniční politice spatřuje Havel určitou nostalgii po sovětských dobách, zdá se mu, že Rusko stále považuje za své vlastnictví země bývalé Varšavské smlouvy. Jako konkrétní příklad uvedl jednání o umístění amerického radaru na našem území a postoj ruské strany k této otázce.

Ruský tisk hodnotí vystoupení Václava Havla jako klidné, nementorující. Jediné, co český politik ruské opozici doporučil, bylo umění sebeironie, zachování si střízlivého pohledu na okolní svět a umění nejen kritizovat režim, ale také předložit vlastní projekt pro budoucnost. (Podrobnosti zde.)

Právě tuto Havlovu myšlenku vyzdvihl ve svém projevu představitel strany Jabloko Grigorij Javlinskij, když označil za cíl své strany ve volbách nejen vytvoření parlamentní frakce, ale především vytvoření programu demokratického rozvoje země. (Podrobnosti zde a zde.)

Havel ve svém vystoupení připomněl zkušenosti Charty 77, zejména to, že se v ní dokázaly sjednotit velmi různorodé síly od pravicových konzervativců až po lidi levicové orientace, socialisty. „Jestliže je dobrá vůle a usměrní se osobní ambice, pak se mohou spojit i lidé s protichůdnými názory,“ cituje českého prezidenta na svých stránkách list Gazeta.

Signatáři Charty 77 se dokázali shodnout na základní věci v boji s totalitou – na nutnosti uspořádání demokratických voleb. Podle Václava Havla bylo chybou, že chartisté včas nenapsali novou ústavu.

Nedělat si o sobě iluze, nemyslet si, že jsme lepší než ti druzí, umět se na svá snažení podívat z odstupu a zasmát se svým neúspěchům, ale hlavně úspěchům, to byla Havlova rada, kterou se podle serveru Svobodanews.info v Rusku zatím nikdo neřídí...

Havlovo jméno se v ruském tisku objevilo i v souvislosti s udělením první Ceny Anny Politkovské – získala ji čečenská novinářka a ochránkyně lidských práv Natalja Estemirovová. Tuto cenu uděluje zvláštní fond podporovaný známými politiky a společenskými činiteli, mezi něž patří i český exprezident Václav Havel. (Podrobnosti zde.)

Související články

Miroslava Kožušková (Miroslava.Kruskodnes.cz)

Vytisknout článek