| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 27. 9.–3. 10. 2007Zprávy - 3. 10. 2007 - V pondělí 1. 10. přijal ruský prezident Vladimir Putin návrh politické strany Jednotné Rusko, aby stanul v čele její kandidátky pro nadcházející parlamentní volby. Deníky popisují atmosféru sjezdu Jednotného Ruska a citují vystoupení některých řečníků, jako například tkadleny Iriny Lapšinové. 
ilustrační foto Vladimir Putin – „federální jednička“ v nadcházejících parlamentních volbáchV pondělí 1. 10. přijal ruský prezident Vladimir Putin návrh politické strany Jednotné Rusko, aby stanul v čele její kandidátky pro nadcházející parlamentní volby, informuje deník Kommersant. Sjezd strany provázela mimořádná bezpečnostní opatření: ulice Iljinka v centru Moskvy byla pro auta zablokována již od 10 hodin ráno, pro pěší ji policie uzavřela v poledne. V budově Gostinnyj dom, v níž zasedání strany probíhalo, vládla naopak demokratická atmosféra. Novináři měli svobodný přístup k politikům, vystupovali známí i neznámí řečníci a všichni svorně očekávali rozhodnutí Vladimira Putina o návrhu strany, aby se postavil do čela kandidátky. Prezident Putin vystoupil jen s krátkou řečí. Redaktor deníku Kommersant komentoval jeho vystoupení slovy: „Těsně před koncem pan Putin prohlásil, že se u nás nakonec objevila možnost dokázat, že Rusko je veliká země, v níž jsou nejvyššími hodnotami důstojnost a lidská práva. V duchu jsem s ním naprosto souhlasil: ano, něco takového skutečně bude třeba dokazovat; a to dlouho a zatraceně velkému počtu lidí.“ Poté vystoupila Irina Lapšinová, tkadlena z ruské provincie, jejíž slova deník ocitoval: „Řekl jste, že na třetí volební období nebudete kandidovat. Ne každý hned pochopil, co tím chcete říct. Zákon je možné, podle mě, vždycky změnit, je to jen otázka techniky.“ (Obrovský potlesk a ovace v publiku) „A lidé budou ctít i ten nový zákon! Tady v sále je tolik moudrých a čestných lidí, pojďme společně vymyslet něco, aby náš Vladimir Vladimirovič zůstal prezidentem i po roce 2008!“
Deník Vremja novostěj se spíše zamýšlí nad osudem kandidátů Jednotného Ruska, kteří se chystali ucházet o místo premiéra. Většina z nich dostala místo v čele regionálních kandidátek: Boris Gryzlov bude kandidovat v Petrohradu, Sergej Šojgu ve Stavropolském kraji, který se v nedávných místních volbách (březen 2007) proslavil nejmenším procentem hlasů odevzdaných Jednotnému Rusku. Valentina Matvijenková, současná starostka Petrohradu, se na petrohradské kandidátce ocitla až na druhém místě. Deník Kommersant dodává, že vedoucí „trojka“ strany byla rozprášena po regionálních kandidátkách, aby se v čele strany obzvlášť vyjímala „federální jednička“ – Vladimir Putin. Tohoto názoru je i list RBK daily v článku Jeden za všechny. V něm zazněl názor Kirsana Iljumžinova, hlavního představitele Kalmycké republiky: Strana, posílená o Vladimira Putina, v nadcházejících parlamentních volbách získá určitě 75 % hlasů všech voličů.“ Prezident Tatarstánu Mintimer Šajmijev je zase přesvědčen o tom, že otázka už vůbec nestojí tak, kolik procent dostane Jednotné Rusko, ale která z konkurenčních politických stran vůbec dokáže překlenout sedmiprocentní volební práh. List Gazeta jako jeden z mála nevyjadřuje žádné překvapení. Podle autora článku totiž ruský národ, jak prý také potvrzují sociologické průzkumy, považuje Vladimira Putina za cara, kterého obklopují zlí a proradní bojaři. Jmenování sebe sama hlavou státu, jen na jiném místě politického systému, proto nikomu nepřijde zvláštní. Car zůstává carem. Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
