Filmy Gleba Panfilova v Ponrepu

Kultura - 9. 9. 2007 - Na září připravil Národní filmový archiv v kině Ponrepo přehlídku pěti filmů ruského režiséra Gleba Panfilova (*1934). Ve všech exceluje jeho manželka, ruská herečka Inna Čurikovová. V následujícím článku uvádíme Panfilovův umělecký profil a přehled promítaných filmů.

Plakát k filmu Ohněm se nepřebrodíš - Zdroj www.wikipedia.ru

Gleb Panfilov (narozen 21. května 1934 v Magnitogorsku) se dostal k filmu oklikou. Tento původně chemický inženýr k hrané režii dospěl až po svých zkušenostech amatérského filmaře a televizního režiséra.

Už jeho první film z roku 1967 Ohněm se nepřebrodíš (V ogně broda nět, SSSR, 1967) vyvolal v tehdejším Sovětském svazu pozdvižení a ve světě byl přijat velmi kladně (Zlatý leopard za nejlepší debut na festivalu v Locarnu). Příběh nehezké, pologramotné Táni Tětkinovové je zasazen do období občanské války v Rusku. Táňa pracuje jako pradlena v lazaretním vlaku a zcela náhodou vyjde najevo její výtvarný talent. Maluje, co vidí, co cítí. Vzhledem k tomu, že i jedná a miluje zcela spontánně, a logicky není schopná pochopit ideový střet bílých a rudých, zaplatí za to životem.

Lze říci, že až tímto filmem (i když to nebyla její první filmová zkušenost – vzpomeňme třeba na Marfušu v Mrazíkovi) plně zazářila a projevila svůj talent herečka Inna Čurikovová, která se od té doby objevuje téměř ve všech Panfilovových filmech.

Hned film následující byl napsán přímo pro ni. Ve filmu Začátek (Načalo, SSSR, 1970) hraje opět obyčejnou mladou ženu, dělnici, která je obdařena velkým hereckým, talentem. Paša, což je filmové jméno Čurikovové je obsazena do hlavní role ve filmu o Johance z Arku a všechnu svou vášeň (je zamilovaná do ženatého muže) promítne do této postavy. Film je natočen, další nabídky nepřicházejí a Paša dál žije svůj malý život v provinčním městečku.

Film Prosím o slovo (Prošu slova, SSSR, 1975) zaujal smělými vyjadřovacími prostředky a novátorskými vyprávěcími postupy. Hlavní hrdinkou je předsedkyně národního výboru. I ona žije svůj obyčejný, občas tragický, občas šťastný život.

I ve svém dalším filmu Téma (Těma, SSSR, 1979) se Panfilov zaobírá talentem. Tentokráte však jeho ztrátou. Zasloužilý dramatik prožívající tvůrčí krizi si až při setkání s mladou ženou, průvodkyní ve starobylém Suzdalu, v němž on hledá inspiraci, uvědomí svůj konformismus. Uvědomí si, že svůj talent promrhal a rozmělnil v módních, povrchních, byť úspěšných hrách. Film se dostal do kin až v roce 1986 a o rok později získal na MFF v Berlíně 1987 Zlatého medvěda a cenu FIPRESCI.

Přestože je film Téma na indexu, je Panfilovovi dovoleno pokračovat v práci, podle divadelní hry Alexandra Vampilova natáčí v roce 1981 film Valentina (Valentina, SSSR, 1981). Zachovávaje divadelní jednotu místa, času a děje, řeší režisér věčnou otázku: Proč lidé stále činí jeden druhému tolik bolesti? V tomto filmu pokračoval režisér v hledání nových filmových postupů, které započal ve filmu Prosím o slovo, přičemž forma nikdy „nevyčnívá“, ale jde ruku v ruce s obsahem.

Také Vassa (Vassa, SSSR, 1983) je natočena podle divadelní hry. Předlohou bylo drama Maxima Gorkého Vassa Železnovová, které ovšem Panfilov přepsal k obrazu svému. Děj posunul do roku 1913, kdy Rusko zažívalo prudký ekonomický rozvoj. Vassa v podání Inny Čurikovové je energická moderní podnikatelka, její rodina i okolí jsou ale morálně zkorumpované. Zánik rodu pak symbolicky předchází zániku jedné epochy a nástupu druhé – sovětské.

Ke Gorkému se Panfilov vrátil ještě jednou, když zfilmoval spisovatelův asi nejznámější román Matka (Mať, SSSR, 1989), jak jinak než s Innou Čurikovovou v hlavní roli.

Rodinným projektem se dá nazvat film Romanovci: Blahoslavená rodina (Romanovy: Vencenosnaja semja, Rusko, 2000). Nad scénářem se sešli Inna Čurikovová, Gleb Panfilov a jejich syn Ivan Panfilov a pracovali na něm téměř deset let. První verze scénáře pochází ještě z 80. let, tedy z doby, kdy bylo toto téma (zavraždění cara Mikuláše a jeho rodiny) tabu. Panfilov bez patosu a jakýchkoliv politických konotací vypráví příběh posledních měsíců života carské rodiny, od únorové revoluce až do jejich popravy v Jekatěrinburgu. Film získal řadu cen, mimo jiné byl Ruskem vyslán do oscarového klání roku 2001.

V loňském roce vysílala televize Rossija desetidílný seriál podle Alexandra Solženicyna V kruhu prvním (V kruge pervom, Rusko, 2006, TV seriál). Tento projekt připravoval režisér Gleb Panfilov téměř třicet let.

Gleb Panfilov se věnoval také divadelní režii. Za zmínku stojí jeho inscenace Shakespearova Hamleta z roku 1986 v leningradském divadle Lenkom a Odpusť Alexandra Galina z roku 1992, v níž se režisér dotkl bolestivého tématu židovské emigrace (mimochodem, tento problém se objevuje i v jeho filmu Téma a byl jednou z příčin, proč putoval film na sedm let do trezoru).

Režisér má již několik let napsaný scénář Životy Johanky z Arku (Žizni Žanny d'Ark), dodnes však nebyl realizován, stejně jako plán převést na plátno Hamleta.

Gleb Panfilov je držitelem mnoha významných mezinárodních filmových ocenění.

Filmy Gleba Panfilova v Ponrepu – program:

středa 12. září v 17.30

Ohněm se nepřebrodíš (originální verze s překladem, 87 min.)

pondělí 17. září v 17.30

Začátek (české titulky, 85 min.)

úterý 18. září ve 20.00

Prosím o slovo (české titulky, 134 min.)

čtvrtek 20. září v 17.30

Téma (české titulky, 95 min.)

pátek 21. září ve 20.00

Vassa (české titulky, 130 min.)

Marta Nováková (Marta.Nruskodnes.cz)

Vytisknout článek