Je rozkvět ruského hospodářství závislý na ceně ropy? Optimisté říkají NE

Politika - 3. 8. 2007 - Odhady vývoje ruské ekonomiky patří k nejsledovanějším tématům: obrovský ruský trh a s ním historicky spojené menší trhy většiny postsovětských zemí do značné míry ovlivňují hospodaření mnoha jiných států.

Teď jsou Rusové v této oblasti na vzestupu, což je často spojováno se stavem cen ropy a zemního plynu, který je příznivý pro ruskou „surovinovou ekonomiku“. Co ale čeká Rusko v budoucnu? Odpověď na tuto otázku se snaží najít celá řada analytiků, mezi nimi i zástupci ruské investiční společnosti ATON, jež byla založena už v roce 1991a patří do tzv. „velké pětky“ ruských investičních bank.

Tempo růstu ruské ekonomiky bude minimálně do konce roku 2013 značně převyšovat 6 % za rok, a to i tehdy, pokud by došlo ke snížení cen ropy, domnívají se analytici ze společnosti ATON.

„Nejnovější údaje o dynamice ruského HDP podporují náš optimismus: ve 4. čtvrtletí roku 2006 a v 1. čtvrtletí roku 2007 dosáhl růst HDP 7,8–7,9 %, nehledě na zhoršení zahraničněekonomické konjunktury a stagnaci ropného a plynového sektoru ekonomiky. Očekáváme, že ekonomický rozvoj Ruska bude prakticky ze 100 % určován poptávkou na vnitřním trhu díky spolehlivému tempu růstu spotřebitelských výdajů a investic. V 1. čtvrtletí roku 2007 vzrostla meziročně celková výše investic o 20 % a odhadované příjmy obyvatelstva se zvýšily o více než 13 %, zatímco saldo zahraničněobchodní bilance pokleslo o 20 %. Domníváme se, že sektory ekonomiky, které jsou úzce spjaty s poptávkou na vnitřním trhu, dosáhnou podle všeho velice příznivého tempa růstu tržeb a zisku,“ uvádí se v prognóze.

Úvěrové zabezpečení spotřebitelské a investiční poptávky se v současné době v Rusku nachází v počáteční fázi. Rusko je státem, v němž se rozšíření a nabídka bankovních služeb v roce 2006 pohybovaly jen kolem 30 % a tím v této oblasti zaostává nejen v porovnání se zeměmi východní Evropy, ale Moskvu překvapivě předbíhá i většina států bývalého SSSR, jako třeba Kazachstán, kde průnik bankovního sektoru převyšuje 45 %, nebo Ukrajina (téměř 40 %). Ještě více Rusko zaostává v úrovni distribuce maloobchodních bankovních služeb, což nechává značný prostor pro další rozvoj v této oblasti.

Podle všeho má další ekonomický vzestup Ruska pevný základ, neboť zásoby zlata a zahraničních měn převyšují částku 400 miliard dolarů. To je pro Rusy obzvlášť příjemný pocit, protože si dosud dobře pamatují na kolaps státní pokladny v 90. letech.

Zajímavé a velice lákavé pro srovnání s českou realitou je hodnocení současného stavu ruského státního dluhu: lidé ze společnosti ATON ho považují za „minimální, jen něco málo přes 8 % HDP“. Finanční stabilita je určována především prováděním důsledné ekonomické politiky a uplatněním řady zásadních iniciativ, které se, dle stanoviska zmíněného zdroje, realizují během úřadování Vladimíra Putina. Jedná se o progresivní zdanění ropného a plynového průmyslu, vytvoření stabilizačního fondu a stanovení nízké sazby daně z příjmů pro fyzické i právnické osoby. V budoucnu budou jako hlavní ekonomické úspěchy Putinovy administrativy hodnoceny především daňové reformy a shromáždění rozpočtových příjmů plynoucích z vysokých cen za ropu.

Tato prognóza je ovlivněna značným rizikem možných změn ekonomické politiky, které mohou vést ke ztrátě kontroly nad inflací a dynamikou reálného kurzu rublu, poznamenávají experti. „Rovněž vidíme značná rizika růstu mzdových výdajů v souvislosti se zmenšením nabídky na trhu práce a zhoršením demografické situace. V 1. čtvrtletí roku 2007 vzrostla v Rusku průměrná mzda o 35 %. Zachování takového tempa růstu může být podstatným rizikem pro rentabilitu ruské ekonomiky jako celku. Pozastavení poklesu počtu obyvatelstva země je tedy nejen sociálněpolitickým, ale i ekonomickým úkolem.“

Specialisté ze společnosti ATON jsou přesvědčeni, že široce diskutovaná závislost ekonomického růstu na cenách ropy se v Rusku značně snížila a nepředstavuje nadále vážnou hrozbu pro dosažení optimistických předpovědí v oblasti hospodaření. Ruská ekonomika je schopna v roce 2007 vzrůst o 5,7 %. A to i v případě, že by průměrná cena ropy značky Urals během roku klesla na 50 dolarů za barel. „Jsme toho názoru, že tempo růstu HDP převýší 5 % v letech 2007–2010, pokud by se cena ropy snížila až na 30–40 dolarů za barel. Kromě toho snížení cen ropy může mít pozitivní následky také proto, že se zmenší tlak inflace na ekonomiku země, zamezí se dalšímu růstu kurzu rublu a zlepší se dlouhodobá perspektiva ekonomického rozvoje,“ soudí analytici ATONu.

Logika ruských optimistických ekonomů je víceméně jasná. Příště dáme slovo pesimistům.

Související články:

Alexandre Gajdamacký (Alexandre.Gruskodnes.cz)

Vytisknout článek