| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 12. 7.–18. 7. 2007Zprávy - 18. 7. 2007 - Velká Británie vyhostila 16. 7. čtyři ruské diplomaty. Autoři první rezoluce, již vyhotovilo ruské ministerstvo vnitra, se k tomu postavili s notnou dávkou emocí: „Rozhodnutí Velké Británie jen potvrdilo dlouhodobé hnětení rusofobních tendencí v britských společensko-politických kruzích,“ píše se v dokumentu. 
ilustrační foto Rusko-britská diplomatická přestřelkaBritská policie a tajné služby vyšetřovaly vraždu bývalého agenta ruské státní bezpečnosti a následného kritika ruských silových struktur Andreje Litviněnka. Policie došla k názoru, že smrtelné polonium podal Litviněnkovi ruský podnikatel a také bývalý příslušník KGB Andrej Lugovoj. Zažádala proto o vydání Lugového, aby mohl být postaven před soud ve Velké Británii. Ruská strana odmítla vydání ruského občana s tím, že se již několik let marně snaží postavit před ruský soud Borise Berezovského, ruského oligarchu žijícího ve Velké Británii. Server Grani publikoval oznámení Berezovského, že je ochoten předstoupit před soud spolu s Lugovým v nějakém třetím státě. To ovšem diplomatickou rozepři nemohlo zastavit. V pondělí 16. 7. oznámil ministr zahraničí David Miliband rozhodnutí vypovědět ze země čtyři ruské diplomaty, pozastavit jednání o zmírnění vízové povinnosti pro ruské občany a prodiskutovat s ostatními státy EU obchodní politiku vůči Rusku. Deník Vedomosti zajímá především to, nakolik tato roztržka ovlivní vzájemné ekonomické vztahy a obchodování s Evropskou Unií. Novyje Izvestija se zamýšlejí nad tím, zda se jedná o skutečnou roztržku, či jen o signál z britské strany na nátlak domácích voličů. Podle emotivních reakcí ruských představitelů novináři v deníku Kommersant usuzují přece jen na hlubší diplomatickou krizi: „Rozhodnutí Velké Británie jen potvrdilo dlouhodobé hnětení rusofobních tendencí v britských společensko-politických kruzích,“ stojí v první rezoluci ruského ministerstva vnitra ze dne 16. 7. Jiné reakce britských i ruských odborníků si lze přečíst na serveru Zagolovki. V listu Moskovskij Komsomolec vyšel krátký rozhovor s Andrejem Lugovým: „Jsem podnikatel, ne politik, a nechci vzniklou situaci hodnotit z hlediska politiky. Jako obyčejný člověk však cítím naprostou neadekvátnost kroků anglických orgánů v případu Litviněnko... Pro Angličany je případ Litviněnko čistě politickou záležitostí. Vypovězením diplomatů a jejich obviněním ze špionáže jen znovu potvrdili, že je do všeho zapletena anglická rozvědka. Angličané tím znovu dokázali, že Litviněnko byl agentem anglické rozvědky, která nedokázala udržet sled událostí ve svých rukou.“
Rusko se rozhodlo odstoupit od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v EvropěV sobotu 14. 6. podepsal ruský prezident Vladimír Putin dekret o pozastavení členství Ruské federace v CFE (Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě). Tato smlouva byla uzavřena roku 1990 zeměmi NATO a Varšavské smlouvy a měla zaručovat vyváženost vojenských sil v Evropě. Na jejím základě stáhlo Rusko z Evropy na 700 000 vojáků. Trnem v oku západním zemím však zůstávala vojenská přítomnost Ruska v Abcházii, Jižní Osetii a v separatistické Podněsterské moldavské republice. Ruský prezident Putin naopak není spokojen se situací, kdy poté, co Rusko vojensky vyklidilo Evropu, v Bulharsku a Rumunsku vznikly vojenské základny USA a v České republice a Polsku budou stát prvky americké protiraketové obrany, píše RBKdaily. Rusko přitom dalo Severoatlantické alianci 150 dnů na rozmyšlenou. Šance na novou ratifikaci smlouvy je podle deníku Vremja novostěj minimální, protože změny navrhované Ruskou federací by musely schválit všechny členské země NATO. Deník Gazeta upozorňuje na vratkost CFE, protože k její revidované verzi z roku 1999 (CFE II) se např. vůbec nepřipojily Litva, Lotyšsko a Estonsko. Komsomolskaja pravda komentuje poměrně vlažnou reakci Západu na ruské rozhodnutí s tím, že na Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě už NATO nejspíš nebude pracovat a pokusí se vytvořit novou bezpečnostní strukturu pro evropský prostor.
Rusové nevěří, že se Vladimír Putin vzdá prezidentského křeslaCelých 50 % ruských občanů nevěří tomu, že by Vladimír Putin v březnu odstoupil z funkce prezidenta a dodržel tak platnou ruskou ústavu, zveřejňuje list RBKdaily nedávný sociologický průzkum ve článku Putin je nenahraditelný. Deník dále z odpovědí respondentů vyvozuje, že pokud by se na místě prezidenta přece jen v březnu 2008 objevil nový člověk, měl by i nadále držet „putinovský kurz“. Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
