| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 28. 6.–4. 7. 2007Zprávy - 4. 7. 2007 - Událostí týdne se stala návštěva Vladimíra Putina v USA. Intimní atmosféra návštěvy, kterou ruská média tolik zdůrazňovala, však svědčí spíše o potřebě politiků promluvit si v soukromí o obtížných mezinárodních otázkách. Rossijskaja gazeta popisuje přátelské naladění obou prezidentů, odpočinkový program ruského prezidenta a jeho úspěchy při rybaření. 
ilustrační foto Putin v USAUdálostí týdne se stala návštěva ruského prezidenta Vladimíra Putina ve Spojených státech. Intimní atmosféra návštěvy, kterou ruská média tolik zdůrazňovala, však svědčí spíše o potřebě politiků promluvit si v soukromí o obtížných mezinárodních otázkách. Rossijskaja gazeta popisuje přátelské naladění obou prezidentů, odpočinkový program ruského prezidenta a jeho úspěchy při rybaření. O studené válce a ochlazení vztahů nebyla tentokrát řeč. „Bush a Putin se snažili udělat vše proto, aby toto zůstalo pouhým mýtem," píše provládní list. Vladimír Putin se dokonce vrátil, jak je patrné, k rétorice svého prvního volebního období a řekl, že se oba bavili jako přátelé. Vzhledem k mimořádně citlivým otázkám, které měli státníci projednat (především projekt protiraketové základny), nebyla jednání snadná. „Ruský lídr oprášil myšlenku založit centra pro výměnu informací o odpalování raket,“ píše Rossijskaja gazeta. „Tato idea,“ pokračuje deník, „se objevila před několika lety a Putin je přesvědčen, že teď má být uskutečněna. Kromě Moskvy by se mohlo takové centrum nacházet v jednom z evropských států. Např. v Bruselu. ‚V takovém případě nebude nutné rozmisťovat nová zařízení v Česku a úderný systém v Polsku,‘ poznamel Putin. ‚Můžeme rozšířit počet účastníků při konzultacích o zainteresované evropské státy a přenést vše do roviny Rady Rusko–NATO,‘ dodal ruský lídr. Deník Kommersant dodáva, že setkání Bushe a Putina v Kennebunkportu „nepřineslo žádnou reálnou shodu v klíčových otázkách. Nicméně „humrový summit“ splnil své hlavní poslání, zástupci obou států dali otevřeně najevo, že vztahy mezi Ruskem a USA se zatím nedostaly na rovinu studené války“. Jediný bod, ve kterém se během jednání Bushovy a Putinovy názory zřejmě sblížily, byla otázka íránského jaderného programu, píše Kommersant.
Rosněft´ neneseServer Zagolovki.ru informoval, že dividendy malých, tzv. národních balíků akcií ropné společnosti Rosněft´ jsou nižší než náklady na správu těchto akcií. Majiteli těchto podílů jsou jednotlivci, mezi nimi mnoho penzistů. Podle prezidenta společnosti Sergeje Bogdančikova se politika společnosti týkající se vyplácení dividend nezmění do let 2010–2012, uvádí Vremja novostěj. Podle tohoto listu se společnost Rosněft´ nachází ve stádiu aktivního vývoje a na výplatu dividend je tak určeno pouze 10 % ze zisku společnosti. Zagolovki.ru připomínají, že občané vložili do ropné společnosti víc než 750 mil. dolarů.
Berezovskij obviněn z pokusu o převratBoris Berezovskij byl 2. 7. oficiálně obviněn z toho, že nabádal ke svržení současné vlády. Prokuratura uvádí, že Berezovskij vyzýval v britském deníku The Guardian k násilnému politickému převratu, což je podle trestního zákoníku RF (§ 278) trestný čin s možností trestu odnětí svobody až na 20 let. Jak informuje prokremelský deník Rossijskaja gazeta v článku Berezovského soudí na dálku, odmítl se bývalý oligarcha soudu zúčastnit osobně a odvolal i své advokáty. Podle deníku je Berezovskij souzen také za tunelování ruské letecké společnosti Aeroflot. Rossijskaja gazeta uvádí: „Trestní oznámení v kauze Aeroflot je starou záležitostí. Dalo by se říci, že se táhne z minulého století. Generální prokuratura vznesla obvinění ze zpronevěry bývalým vedením letecké společnosti již v lednu roku 1999. Jak vyplývá z vyšetřování z let 1996–1999, bylo přes dvě švýcarské firmy Andava a Forus převedeno z Aeroflotu přes 900 mil. dolarů. Z této sumy byly desítky milionů dolarů, jak bylo elegantně vyjádřeno v průběhu vyšetřování, „vybrány“ z obratu firmy Aeroflot. Řečeno jednodušeji – ukradeno.“ Tolik k případu Rossijskaja gazeta. Není divu, že Berezovskij se soudu nechce zúčastnit, když Kremlem placení novináři jakoby ani neslyšeli o presumpci neviny.
Aeroflot odmítl účast na koupi společnosti AlitaliaNejvětší ruský letecký přepravce Aeroflot se rozhodl nevstoupit do konkurzu na prodej italské letecké společnosti Alitalia. Ta se nachází již několik let ve finanční krizi a v minulém roce vykázala ztrátu 290 mil. eur. Prodejní cena 49,9 % státního podílu se odhaduje na 1,3 miliardy dolarů. Server RBK daily informuje, že důvodem odstoupení z konkurzu bylo, že italská strana nepředložila výsledky hospodaření společnosti Alitalia, a také podmínky privatizace. Konkurzu se v předběžné fázi účastnilo 11 společností, do užšího výběru byly vybrány dvě – Aeroflot a italská letecká společnost Air One. Alitalia je největším leteckým přepravcem v Itálii. Společnost vznikla v roce 1947 a ročně přepraví asi 25 mil. pasažérů. Oficiální důvody pro odstoupení z konkurzu potvrdil i deník Kommersant. Jenže jak Kommersant uvádí, původně byla ve hře výměna ruských a italských aktiv. Pod státním dohledem měla italská společnost Eni obdržet podíl na firmách Arktikgaz a Urengoil. Na oplátku měl Aeroflot získat výhodnou pozici v konkurzu na společnosti Alitalia. Státní zájem na takovém obchodu potvrdil 20. června v Římě vicepremiér Dmitrij Medvěděv. Podle Kommersantu byla překážkou obchodu politická dimenze transakce. Vedení ruské letecké společnosti údajně při jednáních cítilo politický tlak na italskou stranu. „Tato kauza je jasně politicky motivována ze strany evropských států obávajících se vstupu našich firem na místní trh,“ shrnuje analytik A. Mikaeljan.
Bude v Rusku olympiáda?Deník Vedomosti se zamýšlí nad cenou zimních olympijských her, které by Rusko rádo uspořádalo v jižním letovisku Soči v roce 2014. Jedna z neodkladných investic se týká především posílení energetické sítě. Celkové náklady na tento projekt však dosahují závratných 83,6 miliard rublů (asi 3,24 miliardy dolarů). Taťjana Miljajevová, vedoucí elektrárenského podniku RAO JES pro Vedomosti uvedla, že 33,7 miliard rublů bude investováno do generátorů a 49,9 miliard bude vyčleněno na investice do elektrických sítí. U některých expertů však výše investic vyvolává pochybnosti. Semjon Birg, analytik společnosti Finamo, uvádí, že v Moskvě je spotřeba elektrické energie 12x vyšší, ale investice do sítí jsou plánovány jen 4x vyšší než na jihu Ruska za stejné časové období. Zvítězí-li skutečně Soči ve výběru a olympiáda se uskuteční, potvrdí to jen názory těch, kteří tvrdí, že pořádat olympiádu se finančně nevyplácí.
Tomáš Lipták (Tomas.Lruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
