| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Ohlas na článek O (ne)závislosti ruských médiíPolitika - 4. 7. 2007 - Přestože nám nedostatek času nedovoluje reagovat na všechny komentáře, rádi bychom se vyjádřili k dopisu pana Vopata, jenž polemizuje s naším článkem o ruských médiích. Rádi zveřejníme případné další zajímavé ohlasy nejen na tento článek. Ruská média – jiný pohledSe zájmem jsem si v Britských listech přečetl článek O (ne)závislosti ruských médií od Tomáše Liptáka a Ingy Kokalevské. (Článek byl nejprve publikován na serveru RuskoDnes.cz, pozn. redakce.) Dovolil bych si polemizovat s některými názory vyjádřenými v jejich článku.
Především článek naznačuje, že nepohodlní novináři jsou někdy i fyzicky likvidováni, avšak autoři tohoto článku nepodávají žádné důkazy, kterými by mohli podpořit tuto hypotézu. Tím, nechci říci, že tomu tak není, pouze tvrdím, že v současné době neexistují žádné důkazy, které by mohly buď potvrdit, nebo vyvrátit tuto hypotézu.
Dále bych chtěl upozornit na skutečnost, že určitá kontrola médií se neděje pouze v Ruské federaci, ale i v jiných částech světa. Nedovedu si dost dobře představit, že by CNN odvysílala interview s Usámou bin Ládinem, které by vyznělo pozitivně pro vůdce této organizace.
Dalším problémem médií všeobecně je ten fakt, že média jsou mnohdy závislá na informacích, které jsou jim poskytnuty z vládních či, v případě vojenských konfliktů, z vojenských zdrojů.
Jak se můžeme dočíst v odborné literatuře, v USA se dokonce některé služby jako CIA a FBI zabývají vyráběním falešných informací pro média.
Dalším problémem světových médií je jejich koncentrace v rukou několika jednotlivců nebo nadnárodních organizací, tím se zvyšuje pravděpodobnost manipulace médii, tak aby vyhovovala záměrům jejich vlastníka.
Konečně bych rád ukázal, že i ruská média mohou být velmi kritická k vládě Ruské federace a že jsou mnohem kritičtější než média česká. Přikládám odkaz k článku publikovanému oficiální ruskou agenturou Ria Novosti.
Jestliže tento velmi kritický článek může být publikován oficiální ruskou tiskovou kanceláří, nezdá se mi, že ruská média jsou výrazně nesvobodná, jak o tom píší autoři Tomáš Lipták a Inga Kokalevská
Reakce na polemiku pana VopataČlánek skutečně nejen naznačuje, ale přímo explicitně tvrdí, že novináři jsou fyzicky napadání v souvislosti se svou prací. Anna Politkovskaja byla otrávena na cestě Beslanu, Andrej Babickij byl při cestě do Beslanu zadržen na letišti a několik let před tím byl unesen. Případy novinářů Chlebnikova, Politkovské a mnoha jiných svědčí o tom, že jejich smrt souvisí s výkonem jejich povolání. Různé verze tragické smrti Anny Politkovské, které dle názorů různých médií připadaly v úvahu, jsem popsal v článku Mým cílem je přežít v podmínkách, které mi nadělil osud. Samozřejmě nejsme schopni doložit věcnými důkazy, že novináři v Rusku jsou likvidováni konkrétními zájmovými skupinami, to by mělo být úkolem příslušných orgánů. Rád bych však připomněl, že podle společnosti International News Safety Institute (INSI) je Rusko na druhém místě na světě v počtu zabitých novinářů! (viz např. anglický článek v Kommersantu) Za posledních 10 let jich zemřelo 88. Smutnou statistiku vede Irák. Lze tedy konstatovat, že v Rusku jsou skutečně novináři fyzicky likvidováni, viz např. přehled společnosti Prague Watchdog.
Kontrola médií je samozřejmě v pořádku, pokud jde o kontrolu ze strany instituce určené k tomuto účelu, jako je např. česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, a kontrola probíhá v zákonem definovaných mezích vycházejících z úcty ke svobodě projevu a nezávislosti médií, jež je nutnou podmínkou fungování moderních demokratických společností. Cenzura i autocenzura existuje i jinde ve světě, s tím bych nerad polemizoval, nicméně je nutné bavit se spíše konkrétně. Jak fungují cenzurní mechanismy, jsem psal v článku pro týdeník Respekt. Viz Ruská duše v médiích. Jinak k Vašemu překvapení Vám sdělím, že CNN rozhovor s Usámou bin Ládinem odvysílala. Na přepis rozhovoru se můžete podívat zde.
Nedomnívám se, že by „malá“ média nedokázala kompenzovat orientaci velkých médii na tzv. střední proud a vyvažovat v některých případech jejich určitou závislost, třeba finanční. Co se týká manipulace mediálních obsahů, nemám rozhodně pocit, že by třeba CNN neuváděla příběhy, které americkou zahraniční politiku prezentují v nedobrém světle. Vzpomeňme si např. na reportáž o mučeném vězni z Guantanama, na příběh o obětech americké invaze atd.
Přeskočím-li ty části Vašich úvah, které jsou nepřípustně generalizující, dávám Vám za pravdu, že některá česká média jsou málo důsledná v kritice některých politiků a událostí. Nicméně Rusko bych za vzor nedával. Vámi citovaný článek vyšel v angličtině a jak jsme psali:
„Relativně nezávislými zůstávají v Rusku ta média, která nedokáží oslovit velký počet lidí, a ta, která nejsou hlavním zdrojem zpráv. Vládnoucí elitu tolik neohrožují a navíc slouží jako příklady svobodně fungujícího mediálního trhu“. Internetové servery a zprávy v angličtině nedokáží oslovit velký počet lidí a proto zůstávají do určité míry mimo institucionální a cenzurní zásahy ze strany současné politické moci a plní funkci jakési Potěmkinovy vesnice.
Snažili jsme se ve svém článku ukázat, že situace, která vládne v ruských médiích, je značně komplikovaná. Naznačili jsme, jakým způsobem vznikají a jsou uplatňovány restriktivní mechanismy vůči médiím a proč jde o selektivní proces. Být vydavatelem novin nebo třeba provozovatelem televize je v Rusku rozhodně obtížné, ale být tam investigativním novinářem je nebezpečné.
Tomáš Lipták (Tomas.Lruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
