| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 7. 6.–13. 6. 2007Zprávy - 14. 6. 2007 - Uplynulý týden proběhl ve znamení summitu G8. Před jeho začátkem se tisk shodoval na tom, že skončí neúspěšně a bez reálných výsledků. Natolik odlišné byly výchozí pozice jednotlivých zemí. Průběh summitu byl však naprosto nečekaný. Zatímco hlavním tématem prvního dne se zcela mimo program staly akce antiglobalistů, druhý den triumfoval prezident Putin. Na summit přijel jako hlavní antihrdina rozpoutávající novou „studenou válku“, a odjížděl jako vítěz. 
ilustrační foto Taktické vítězství Ruska6. června začal v německém Heiligendammu dlouho očekávaný summit G8. Podle deníku Vremja novostěj se jeho organizace vymkla hostitelce Angele Merkelové poněkud z rukou. Zatímco vnější podmínky průběhu summitu diktovali antiglobalisté, směr diskuse určovali prezidenti Bush a Putin. Klíčové otázky summitu (pomoc Africe, globální oteplování) tak zůstaly stranou pozornosti politiků i médií.
O velké překvapení se postaral prezident Putin svým návrhem, aby americký systém protiraketové obrany byl místo ve střední Evropě instalován na ruské základně v Ázerbájdžánu. Vedomosti uvedly, že podle prezidenta Putina by tento krok zajistil obranu skutečně celé Evropy a sestřelené rakety by mohly padat do moře, nikoli na východní Evropu. Podle RBK Daily by Američané odmítnutím této nabídky přiznali, že protiraketový systém měl být namířen proti Rusku. Prezident Bush tedy nemohl jinak, než se na tento návrh tvářit šťastně, čehož si všimla Komsomolskaja pravda .
Všeobecné hodnocení tohoto kroku jako taktického vítězství Ruska zpochybnil pouze Kommersant. Za hlavního vítěze summitu označil nikoli Rusko, ale Ázerbájdžán, který se díky americké vojenské přítomnosti na svém území může zbavit nadměrného vlivu Moskvy. A kdo tedy prohrál? Podle ruského tisku Afrika, neboť výše přislíbené humanitární pomoci je zcela nicotná ve srovnání s reálnými potřebami kontinentu (Rossijskaja gazeta).
Ruská ekonomika podle Světové bankySvětová banka zveřejnila hodnotící zprávu o situaci ruské ekonomiky, v níž konstatuje významné zrychlení ekonomického a investičního růstu i zlepšení kvality investic. Za pozitivními čísly však číhají mnohá úskalí. Jak podotýká Vremja novostěj v článku Boom po hlavě, tempo růstu investic může způsobit nečekaný nárůst inflace a významně posílit reálný kurz rublu. Také Nězavisimaja gazeta zdůrazňuje kritické aspekty zprávy, jako je inflace, posílení rublu a úroveň rozvoje regionů. Hovoří dokonce o boření usilovně vytvářeného mýtu o současném stavu a perspektivách ruské ekonomiky. Vedomosti se soustředí na nezvykle vysoké růstové tempo ve strojírenství. Nelze však prý hovořit o změně ekonomického modelu – ten je nadále založen na ropě. Do tohoto odvětví směřuje nejvíce investic a dominuje mu stát. Naproti tomu Rossijskaja gazeta zdůrazňuje pozitivní aspekty. Pozoruhodné tempo strojírenství i kolosální přísun kapitálu podle deníku zakládají na stabilní a úspěšnou ekonomiku. Také představitelé ministerstva financí odmítají závěry Světové banky a nadále trvají na tom, že se podaří udržet inflaci za hranicí 8 %, a splnit tak inflační plán, píše Kommersant
Ani jednoho navícStarosta Moskvy Jurij Lužkov hodlá bojovat proti vysokému počtu přistěhovalců. V imigračním programu Moskvy na léta 2008–2010 se proto počítá s mnoha represivními opatřeními, včetně totální kontroly imigrantů, speciálními databázemi a aktivní „spoluprací“ sousedů. Lužkov také navrhl snížení kvót přistěhovalců, kteří mohou v Moskvě legálně pracovat (na rok 2007 to bylo 810 tisíc osob, uvádí Moskovskij Komsomolec). Podle deníku Kommersant je tento postup zcela proti duchu federální migrační politiky, která se snaží kontrolovaným přílivem pracovních sil zaplnit mezery na trhu práce. „Je třeba, aby ti čtveráci imigrantští náš ekonomický systém nepřeplňovali, ale doplňovali. Nepotřebujeme ani jednoho navíc,“ cituje Lužkova Kommersant.
Moskevský starosta se cítí silný v kramflecích. Předcházejícího dne mu totiž prezident Putin při společné návštěvě nově budované obytné čtvrti Kurkino oznámil, že je ještě brzy na to, aby uvažoval o změně profese. „O tom si promluvíme později,“ citují Putina např. Novyje Izvestija.
Bratři v trikuV Grozném byla ustavena první mládežnická organizace s příznačným názvem „Ramzan“, informuje deník Kommersant. Popud k jejímu vzniku dal prý sám prezident Ramzan Kadyrov, kterému učarovaly aktivity prokremelského mládežnického hnutí „Naši“. Ačkoli v Čečensku již funguje Kadyrovův fanklub, jehož přívržence je možné identifikovat podle triček v barvách čečenské vlajky s Kadyrovovým portrétem, podle zdrojů Kommersantu však „nesplnil očekávání“ a musel být nahrazen. Cílem nové organizace je prý „posilovat státní zřízení“. Jakými prostředky, o tom už Kommersant mlčí.
Prezidentská audience u Alexandra SolženicynaV pořadí druhým laureátem Státní ceny za vynikající výsledky v oblasti humanitní činnosti se stal Alexandr Solženicyn (Vremja novostěj). Udělení ceny této osobnosti bylo bezpochyby riskantním krokem, neboť spisovatel již jednou odmítl převzít vysoké státní vyznamenání – od prezidenta Jelcina s tím, že se jedná o člověka, který rozvrátil Rusko, připomíná Kommersant. Jeho hodnocení role prezidenta Putina je zřejmě o něco příznivější. Slavnostního předávání cen, které se odehrálo 12. června v moskevském Kremlu, se však 88letý Solženicyn kvůli špatnému zdravotnímu stavu nezúčastnil a jeho projev zazněl pouze ze záznamu. Podle deníku Kommersant zavládla v tu chvíli v sále pohřební nálada a pocit, že neprobíhá slavnostní předání ceny, ale poslední rozloučení. Prezident Putin se ještě týž den vypravil spisovatele osobně navštívit. Při setkání prý Solženicyna upozornil na to, že některé kroky, které dnes podniká, v mnohém ohledu souzní s tím, o čem on psal (Kommersant). V kontextu Solženicynova díla může takové prohlášení znít vskutku výhružně.
Kateřina Sýkorová (Katka.Sruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
