ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
24. 11. 2024 | 15:40:14
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 

Rusko za týden 31. 5.–6. 6. 2007

Zprávy - 6. 6. 2007 - Rusko i celý euroatlantický prostor žily v tomto týdnu přípravami na summit G8, probíhajícími ve znamení zostřených vztahů Moskvy a Washingtonu. Mezi oběma „dobrými přáteli“ a nejmocnějšími muži světa očividně přituhuje. Potenciálně výbušnými tématy jsou status Kosova, íránský jaderný program a především americký protiraketový systém ve střední Evropě. Hostitelka summitu Angela Merkelová se vyhrocení vztahů snaží předejít, a tak za ústřední témata summitu zvolila globální oteplování a chudobu Afriky.

ilustrační foto

ilustrační foto

Studená válka, nebo vřelé přátelství? Americko-ruské vztahy v předvečer summitu G8

Před začátkem summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska, který začne 6. června v německém Heiligendammu, se ruská média soustředí zejména na vztahy Washingtonu a Moskvy, vyhrocené problematikou umístění amerického protiraketového systému v ČR a Polsku. Rossijskaja gazeta zveřejnila záznam interview s prezidentem Bushem před jeho odjezdem do Evropy. Americký prezident v něm hovoří o osobním přátelství s V. Putinem, zároveň však poměrně otevřeně kritizuje Rusko za odklon od demokracie či agresivní vztahy k sousedům. Bushova slova tlumočí Kommersant: „Můj přítel Vladimír Putin je z nějakého důvodu přesvědčen, že protiraketový štít je pro něj hrozbou. Ve skutečnosti má však chránit Evropu před raketami nepřátelských zemí. Rusko je ale náš přítel, nemá se čeho bát.“ Vladimír Putin kontroval o den později. Na otázku novináře italského deníku Corriere della Sera, zda bude mít instalace amerického radaru za následek namíření ruských raket na evropské cíle, chladnokrevně odpověděl: „Pochopitelně, že ano.“ Gazeta uvádí, že tato slova okamžitě otřásla celým západním světem. „Americký prezident řekl Rusku, že se nemá čeho bát, a Putin odpověděl, že se bát nikdo nechystá,“ komentuje Putinova slova Vremja novostěj.

Čtyři roky nestačí

Na již zmiňované tiskové konferenci prezidenta Putina s novináři států G8 zaznělo i několik dalších pozoruhodných replik. Nejdiskutovanější z nich je v Rusku bezesporu prezidentův výrok, že čtyřleté volební období je jen nápodoba amerického systému, která Rusku nevyhovuje. Spekuluje se o tom, zda to může ovlivnit plánované prezidentské volby a Putinovy šance setrvat i nadále v úřadě (např. Nězavisimaja gazeta nebo Komsomolskaja pravda ). Deník Vremja novostěj prozměnu zaujala prezidentova odpověď na otázku, zda se považuje za opravdového demokrata: „Samozřejmě, jsem naprostý a opravdový demokrat. Ale víte, v čem je problém? Ne problém, ale naprostá tragédie!? V tom, že jsem takový sám, jiní takoví na světě prostě nejsou. (…) Po smrti Mahátmy Gándhího si nemám s kým promluvit.“ Celý přepis rozhovoru publikovala Rossijskaja gazeta.

Do Evropy snáz a levněji

1. června byl zaveden zjednodušený vízový styk mezi EU a Ruskem. Jak však informuje list Komsomolskaja pravda, neplatí zdaleka pro všechny občany a do všech zemí (Dánsko, Velká Británie a Irsko vyjednávají separátně). Podobná argumentace zazněla i v deníku Kommersant v článku Evropa je Rusům blíž s podtitulem Ale ne všem. Zjednodušená procedura vydávání víz se týká např. podnikatelů, studentů, sportovců, novinářů či osob, které chtějí navštívit příbuzné v zahraničí. Ti navíc mohou získat víza bezplatně. Všichni ostatní zaplatí za vízum 35 eur. Při plánovaném zvýšení tarifu pro ostatní země na 60 eur tak bude Rusko ve výhodě. „Obyvatelé Kaliningradu se asi sotva zaradují,“ píše Kommersant. S novými ustanoveními totiž přišli o bezplatná víza do Polska a Litvy.

Ještě jeden kandidát na prezidenta

Sjezd Ruského národně-demokratického svazu nominoval do prezidentských voleb Michaila Kasjanova. Jeho předvolební program je orientován na velkorysé reformy v sociální oblasti, reorganizaci bezpečnostních složek a zrušení povinné vojenské služby. Nězavisimaja gazeta charakterizovala tento program jako bizarní směs pravicové a levicové ideologie. Nezkušenému pozorovateli by se prý mohlo zdát, že si spletl dveře a dostal se na sjezd Spravedlivého Ruska – natolik se Kasjanovův program blíží jejich populistické rétorice. Pravolevou oscilaci programu potvrzují i reakce kolegů z opozice: Eduard Limonov (Jiné Rusko) požadoval „Víc rudé!“, naopak Boris Němcov (Svaz pravicových sil) „Méně laciné rudé!“ (Nězavisimaja gazeta).

Média se zaměřila na protiputinovsky zaměřené výroky bývalého premiéra. „Snaha prezidenta Putina o modernizaci země definitivně zkrachovala,“ cituje Kasjanova Vremja novostěj. Podle deníku Kommersant dokonce srovnal Kasjanov současný politický kurz se stalinským terorem. Sjezd efektně narušili členové prokremelského mládežnického hnutí Naši, kteří se v bílých lékařských pláštích dožadovali vstupu do sálu s tím, že jsou v něm „psychicky nemocní lidé“ (RBK Daily).

Řekni mi, co piješ…

Svérázným způsobem hodlá bojovat proti padělkům značkového alkoholu výrobce nejznámější ruské vodky Kristall. Podle deníku Vedomosti bude od poloviny léta na každé láhvi „kristalky“ nalepen štítek s kódem a telefonním číslem. Po odeslání kódu formou SMS zprávy přijde vzápětí od výrobce odpověď, zda se jedná o originál, nebo padělek.

Kateřina Sýkorová (Katerina.Sruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz