| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| |  Minirozhovor s překladatelkou Sorokinovy hry Dostojevskij trip Janou KleňhovouKultura - 29. 5. 2007 - Po zveřejnění hry Dostojevskij trip na našem serveru se vracíme krátkým rozhovorem k problematice Sorokinova díla prostřednictvím rozhovoru s Janou Kleňhovou, která hru přeložila. 1. Jak ses ke hře dostala, kdy jsi ji poprvé četla a proč ses vůbec rozhodla ji přeložit? Lákalo tě to z hlediska obsahového, nebo to byla překladatelská výzva? Co tě na hře nejvíce zaujalo?O současné ruské próze, která tematizuje změněné stavy vědomí a přenáší nejrůznější psychedelické mechanismy do oblasti psaní literatury (autoři, jako například právě Vladimír Sorokin, Viktor Pelevin, Pavel Pepperštejn nebo Andrej Monastyrskij) přednášel na Filozofické fakultě prof. dr. Tomáš Glanc. Poprvé jsem hru četla v rámci jeho semináře v roce 2004, tedy deset let po jejím prvním vydání, a v témže roce ji přeložila. Původně mělo o text zájem Švandovo divadlo, které jej chtělo zveřejnit ve svém časopise a případně inscenovat, ale vzápětí od obou záměrů upustili s tím, že role Dostojevského v textu není vůbec jasná. Hra potom vyšla v Revolver Revue, č.58.
Z hlediska obsahového mi připadala zajímavá Sorokinova poetika a estetizace traumatu, téma závislosti v obecnějším smyslu slova a proces rozkladu, který je se všemi jejími formami nevyhnutelně spojený. V jeho hře se tento rozklad odehrává hned na několika rovinách – v osudech hrdinů, literárních feťáků, i na úrovni jazykových vrstev, kde se text Dostojevského románu Idiot, do jehož prostoru se hrdinové hry po požití kolektivní drogy propadají, postupně rozkládá a mutuje v jakousi psychedelickou variantu sebe sama. Sorokin konceptualizuje psaní i čtení literatury jako narkotikum a spisovatele coby brány do různých virtuálních světů – a to se mi nějak dostalo do žil.
2. Když jsem hru kdysi četla, nedokázala jsem si představit ten nápor sprostých slov na jevišti. Pak jsem ji na jevišti skutečně viděla (v Moskvě v Divadle Na Jugozapadnoj) a sprostá slova mi vůbec nevadila. Říkala jsem si, že je to proto, že hra je v ruštině – v češtině by to asi nešlo. Jak jsi řešila tento „sprostý" problém?V tomhle směru jsem si připadala trochu nedostatečně vybavena, už proto, že čeština je ve srovnání s ruštinou, co se sprostých slov týče, mnohem méně obdařena (ale třeba se ještě vyvine...). Problém byl trochu i se slovníkem z prostředí narkomanie. Podnikla jsem malou rešerši mezi lidmi, kteří mají vlastní zkušenost se závislostí, abych zjistila, jaké „odborné“ výrazivo se používá v češtině, ale bylo zároveň důležité, aby to byl žargon, který bude obecněji srozumitelný. Obtížně se překládá například univerzální ruský výraz „kajf“, který označuje euforický stav, extrémní spokojenost, uvolnění, rozkoš z opojení – pro ten jsem v češtině nakonec zvolila podstatně plošší ekvivalent „úlet“, myslím, že srovnatelné slovo prostě k dispozici nemáme. Nebo ano?
3. Jak název napovídá, ve hře je hojně citován Dostojevskij, dokonce jedna celá pasáž z Idiota je téměř identická s originální (než se to zvrhne). Připravovala ses na překlad třeba oprašováním Dostojevského? Přečetla sis znovu Idiota?Přečetla jsem si některé části, hlavně pasáž, kterou Sorokin ve své hře cituje a na níž jeho vlastní text programově parazituje.
4. Když jsi hru překládala, měla jsi nějaké inscenační vize, jak by se dala na jevišti realizovat?Měla jsem spíš pocit, že hra je koncipována především jako text ke čtení. Z omylu mě vyvedla až skvělá inscenace Miroslava Drábka. O divácky nenáročnou záležitost se ale určitě nejedná.
5. Jsi spokojena s českou inscenací? Spolupracovala jsi více při jejím vzniku?Ke spolupráci jsem byla mile vyzvána, nakonec k ní nedošlo, hlavně proto, že jsem se v té době nezdržovala v Čechách. Hra je v Drábkově režii inscenovaná s velkým citem a vkusem. Výborná je také scéna, kostýmy, hudba a Sorokin zůstává stoprocentním Sorokinem!
Marta Nováková (Marta.Nruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
