Jaká jsou očekávání voličů aneb parlamentní volby včera a zítra

Politika - 14. 5. 2007 - Rusko čekají v následujících měsících hned dvě zásadní politické události: v prosinci volby do dolní komory parlamentu a zanedlouho po nich volba hlavy státu. Renomované analytické středisko Levada již nyní zjišťovalo, jaké nálady panují mezi voliči.

Plakát na podporu volby „proti všem“ ( z r. 2003)

Pouze 8 % Rusů se domnívá, že prosincové volby do Státní dumy proběhnou v souladu se zákonem. Velká většina (74 %) dotázaných občanů předpokládá, že v jejich průběhu dojde k nějakým nesrovnalostem a podvodům, přičemž bezmála polovina respondentů uvedla, že tyto podvody budou mít velmi vážný vliv na konečné výsledky voleb. Celých 45 % respondentů si dokonce myslí, že takové výsledky nebudou odrážet skutečnou vůli obyvatel Ruska. Paradoxně jsou však respondenti ochotni považovat parlament, který z voleb vzejde, za zákonný a nezpochybnitelný.

I takové jsou představy ruské veřejnosti o demokratických volbách, jednom z klíčových institutů každého demokratického státu. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který uskutečnilo renomované analytické centrum Levada v polovině dubna mezi reprezentativním vzorkem 1600 obyvatel 46 regionů Ruska starších 18 let (analýzu průzkumu najdete zde).

Bezmála 40 % dotázaných předpokládá, že k falšování voleb dojde na úrovni místních a oblastních volebních komisí. 23 % respondentů pak očekává, že výsledky ovlivní přímo Ústřední volební komise. Druhým nejčastěji zmiňovaným podvodem, jehož se respondenti obávají, je podplácení voličů. Za pozornost přitom stojí skutečnost, že takový postup je stejnou měrou přisuzován vládním stranám (33 %) i opozici (30 %). Více než čtvrtina Rusů pak zastává názor, že během předvolební kampaně bude na úkor opozice zvýhodňováno Jednotné Rusko a další prokremelské strany, z volebních seznamů budou vyřazováni nepohodlní kandidáti a některé politické strany nedostanou vůbec šanci se voleb účastnit.

Průzkum se soustředil také na to, jakým způsobem občané vnímají změny volebního zákona z roku 2004, konkrétně požadavek na zvýšení minimálního počtu členů politických stran a jejich regionálních zastoupení nezbytných k oficiální registraci. 29 % respondentů chápe tyto změny jako porušení občanských práv zakotvených v ústavě, přibližně stejný počet (31 %) s tímto názorem nesouhlasí. Mnohem důležitější však je, že celých 41 % dotázaných nedokázalo na tuto otázku odpovědět z důvodu své neinformovanosti nebo nezájmu. Tato skutečnost svědčí o tom, že lidé mají o formální stránce volebního procesu jen málo informací a celkově jsou pro ně podobné záležitosti málo srozumitelné a příliš abstraktní. Analýza odpovědí navíc ukazuje, že se touto problematikou zabývají spíše vzdělanější, informovanější a občansky uvědomělejší vrstvy populace. Právě mezi těmito lidmi však převládá názor, že zmíněné úpravy volebního zákona porušují ústavní občanská práva. Mezi studenty zastává tento názor 40 % dotázaných (proti 26 %), mezi podnikateli 37 % (proti 23 %), mezi vedoucími pracovníky různých organizací 46 % (proti 29 %) a mezi Moskvany 49 % (proti 19 %). Opačného mínění (tj. že tento legislativní akt do občanských práv negativně nezasahuje) je většina vojáků, pracovníků policie, dělníků, žen v domácnosti a obyvatel venkova a menších měst.

Představy voličů ohledně budoucího složení sněmovny jsou již o trochu určitější. 46 % dotázaných se domnívá, že by v dolní komoře parlamentu měli zasedat zástupci dvou či tří velkých stran. Naproti tomu podpora trendu jedné silné strany v posledních letech poněkud klesá (z 38 % v roce 2005 na 30 % v roce 2007). Tomu ostatně odpovídá i průzkum preferencí jednotlivých stran, podle nějž má největší podporu prokremelské Jednotné Rusko s 53 %, s výrazným odstupem následované Komunistickou stranou Gennadije Zjuganova (22 %). Sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu by pravděpodobně mohla překročit rovněž Lidově demokratická strana Ruska Vladimíra Žirinovského (10 %) a nově konstituovaná strana Spravedlivé Rusko – Vlast, život, důchodci, podporovaná částí kremelské administrativy (6 %).

O náladách veřejnosti před blížícími se volbami zajímavě svědčí také to, že podle 65 % voličů by se na volební lístky měla vrátit kolonka „proti všem“, jež byla odstraněna již zmíněnou novelou volebního zákona. V roce 2004 by tento krok bylo podpořilo pouze 18 % dotázaných.

Malé ohlédnutí

Kateřina Sýkorová ( Katka.SRuskodnes.cz)

Vytisknout článek