| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 3. 5.–9. 5. 2007Zprávy - 9. 5. 2007 - Estonsko-ruský konflikt zůstává v ruském tisku největším tématem týdne. Po šestidenním obležení estonského velvyslanectví v Moskvě obléhá hnutí Naši moskevské sídlo EU. Ruší se dopravní spojení mezi Estonskem a Ruskem a vyklizený Tallinn očekává za zavřenými vitrínami oslavy konce II. světové války. 
ilustrační foto Estonsko-ruský konflikt – obavy z oslav konce II. světové válkyEstonsko-ruský konflikt je v ruském tisku jednoznačně tématem týdne. Ve středu 2. 5. z Ruska odjížděli estonští diplomaté, několik z nich však i po šesti dnech zůstávalo v obleženém estonském velvyslanectví v Moskvě. Estonská velvyslankyně v Rusku Marina Kaljurandová uspořádala tentýž den tiskovou konferenci, na níž poukázala na vztah mezi demonstranty kolem velvyslanectví a Kremlem. Poté byla konference přerušena, protože dovnitř vtrhli členové prokremelského hnutí Naši, informuje server Zagolovki. V ten den oznámil prokremelský tisk Rossijskaja gazeta, že Polsko se také chystá odstranit památník sovětských hrdinů, a to z centra Katovic. V ruských obchodech se neprodávalo estonské zboží a turistický ruch upadl o 80 %. V úterý 3. 5. se za Estonsko postavili představitelé NATO, EU a USA v souvislosti s tím, že Rusko nedokáže zajistit bezpečnost estonským diplomatům. V noci bylo obležení estonského velvyslanectví rozpuštěno, speciální jednotky nezasahovaly. Konflikt se tak dostal do jiné roviny, jak ilustruje například článek v deníku Gazeta s ironickým názvem Agresivní blok imperialismu ukázal zuby. Ve čtvrtek 5. 5. uspořádalo hnutí Naši tzv. Pochod školáků na protest proti zadržení šestnáctiletého estonského občana Marka Siryka. Estonští policisté ho zatkli v Tallinnu dne 27. 4. a byl obviněn z výtržností. Marek Siryk je členem hnutí Naši a organizoval protestní pochody proti přenesení ostatků sovětských vojáků, jež končily výtržnostmi a rozbíjením centra města. Účastníci moskevského Pochodu školáků postavili kolem sídla EU v Moskvě stanové městečko a žádají Markovo propuštění, píše například Gazeta. Ostatní ruské noviny si mezitím kladly historické otázky, jako třeba Komsomolská pravda ve článku Za koho vlastně Estonsko ve válce bojovalo? Současně vyšlo prohlášení ruského patriarchy Alexije II. (narodil se a vyrostl v Tallinnu), jenž odsoudil Estonsko i Polsko: „Myslím, že přehodnocování historie je velmi neblahodárná záležitost. A to, co bylo započato v Estonsku, pokračuje v Polsku. Je to urážka citů, jež zasluhují naši vojáci, kteří dali za vlast to nejcennější, co měli – svůj život,“ cituje deník Gazeta. V sobotu 7. 5. odmítl estonský premiér Andrus Ansip setkání s Gerhardem Schröderem, s nímž měl prodiskutovat změnu trasy Severoevropského plynovodu z finských do estonských vod. Důvodem byly dřívější Schröderovy proruské výroky v konfliktu o bronzový památník neznámého vojína. Ruské noviny proto zaplnily spekulace, co se stane, nepustí-li Estonsko zmíněný plynovod přes své území, viz například Kommersant. V úterý 8. 5. psaly noviny o tom, že se ruší železniční spoj Petrohrad–Tallinn (Lenta.ru), a deník Gazeta zveřejnil zprávu, že Estonsko přežilo světové oslavy konce války v relativním klidu. Rusko však slaví Den vítězství, tedy konec II. světové války, o den později. Informační server Regnum.ru přinesl fotoreportáž z Tallinnu, kde jsou 9. 5. zavřeny restaurace, narychlo se montují železné rolety přes výkladní skříně, ulice zejí prázdnotou a pořádek ve městě hlídají tisíce policistů.
Vznik nové ruské strany Veliké RuskoMinulou sobotu 5. 5. proběhl ustavující sjezd nové politické strany Veliké Rusko. Jejím předsedou se formálně stal poslanec Státní dumy Andrej Saveljev, ale faktickým lídrem je Dmitrij Rogozin, bývalý předseda strany Vlast. V pondělí 7. 5. byl již Andrej Saveljev předvolán na prokuraturu, kde měl dokázat, že stranu nefinancuje bývalý oligarcha Boris Berezovskij. Poté představitelka Federální registrační služby Galina Fokinová oznámila, že nová politická strana pravděpodobně registraci do parlamentních voleb (prosinec 2007) nestihne: „Abychom stranu mohli zaregistrovat, musí mít minimálně 50 000 členů. A pro účast ve volbách musí zaregistrovat regionální pobočky aspoň v polovině subjektů Ruské federace o minimálním počtu 500 členů,“ cituje Galinu Fokinovou deník Kommersant. Prezident vypíše volby na konci srpna či začátku září a nové politické straně tak zůstává jen pár měsíců, aby se pokusila přemoci byrokratickou proceduru nutnou pro registraci. Tímto obhajuje Andrej Saveljev i naprosto vágní program strany, z něhož je jasné jen to, že strana hodlá hájit „národně-patriotické zájmy“. Aby nebyly problémy při registraci, „provedli jsme sterilizaci programového prohlášení,“ citují noviny Vremja novostěj předsedu nového politického uskupení s názvem Veliké Rusko.
Slovenský premiér v Rusku: energetické otázky a červená radarůmDne 4. 5. vykonal slovenský premiér Róbert Fico státní návštěvu Ruské federace. Hlavní otázky, které probíral s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, se týkaly ropy, zemního plynu a jaderné energie. V prokremelských novinách Rossijskaja gazeta tuto událost komentuje článek s názvem Energeticko-slovanský dialog: „Nyní má Rusko ve východní Evropě aspoň jednoho spojence.“ Článek dále pokračuje citací Róberta Fica: „Kdyby se na Slovensko někdo obrátil s tím, že u nás chce postavit radarovou stanici, využil bych svého vlivu, aby se to nikdy nestalo.“ Deník Kommersant si v komentáři s názvem „Vladimír Putin dostal slovenské čestné slovo“ všímá jiné stránky této návštěvy. Přátelská atmosféra byla způsobena především slibem slovenského premiéra, že akcie Jukosu ve slovenské naftařské firmě Transpetrol připadnou bez konkurzu ruské státní firmě Gazprom.
Firma Rosněfť se díky akciím Jukosu stala největší naftařskou firmou v RuskuDne 3. 5. se konala aukce, na níž se prodávala zbylá východosibiřská aktiva Jukosu. Rosněfť koupila velké množství těchto aktiv, čímž předehnala firmu Lukoil v objemu těžby a stala se největší naftařskou firmou ruského trhu, informuje deník Kommersant. Podle neoficiálních informací Kommersantu i deníku Vedomosti si však svého prvenství pravděpodobně nebude dlouho užívat, protože Gazprom již s firmou Rosněfť zahájil jednání o odprodeji části těchto aktiv tomuto státnímu podniku. K tomu se vyjadřuje ještě jeden článek v deníku Kommersant. Rosněfť podle odborníků koupila aktiva Jukosu pod cenou a figuruje v tomto obchodě čistě formálně. Naftařské společnosti, které měly o aktiva Jukosu skutečný zájem, nebyly na aukci vpuštěny.
Ukrajinský premiér a prezident se dohodli na předčasných parlamentních volbáchPolitická krize na Ukrajině se uklidnila v tom smyslu, že její hlavní aktéři – ukrajinský prezident Viktor Juščenko a ukrajinský premiér Viktor Janukovyč zahájili vyjednávání. Ruské noviny informovaly, že premiér Janukovyč ustoupil v otázce předčasných parlamentních voleb a prezident Juščenko naopak pozastavil výnos o rozpuštění Nejvyšší rady. Ta se bude moci sejít na jeden den, aby politicky zajistila předčasné volby (plánované na léto 2007), informuje server Zagolovki. Nyní se musí oba politici domluvit na datu voleb, což se může stát dalším kamenem úrazu, hodnotí situaci o tři dny později Vremja novostěj.
Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
