| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Jak se Jelcin zapsal do paměti Rusů? Politika - 8. 5. 2007 - Dne 23. dubna zemřel první ruský prezident Boris Jelcin. Když odchází ze světa člověk, který doslova obrátil naruby ruskou politiku, vyvolává to nutně reflexe jeho vlády a toho, co pro Rusko a zbytek světa znamenal. Protichůdné tendence v názorech na tohoto politika zaznamenává ruský týdeník Kommersant, který oslovil významné osobnosti politiky a kultury. Zajímavé je přitom porovnat průzkum provedený bezprostředně po Jelcinově smrti s anketami zveřejněnými v průběhu posledních devíti a půl roku. Zde je několik příkladů odpovědí: 
Hrob B. Jelcina na Novoděvičím hřbitově, 10/2007 - Zdroj: RuskoDnes.cz Co vám udělal Boris Jelcin? (Kommersant, 27. 4. 2007)Boris Němcov (člen politické rady Svazu pravicových sil, 1997–1998 ruský vicepremiér): „Bez Jelcina by se má politická kariéra ani neuskutečnila. Boris Nikolajevič mi uvěřil a jmenoval mě, řadového poslance, nejdříve guvernérem Nižegorodské oblasti a potom prvním vicepremiérem. Na rozdíl od svých předchůdců a následovníků se nebál získávat do svého týmu mladé a nezávislé lidi. A co je hlavní – měl důvěru ke všem lidem.“
Jurij Skuratov (1995–1999 generální prokurátor Ruska): „Snažil se zničit mou rodinu, můj soukromý život a zkompromitovat mě. Přitom bránil mafiánské klany. Takové věci se samozřejmě nikdy neodpouštějí. Ale v Rusku se říká: smrt všechno zahladí.“
Anatolij Čubajs (šéf RAO JES – Ruská akciová společnost Jednotný energetický systém): „V mém životě bylo hodně velkých lidí, kteří mě nějak ovlivnili a udělali ze mě toho, kým jsem dnes. Ale Boris Nikolajevič nejvíce ze všech. To je člověk, který nejen ovlivňuje, ale i utváří zemi, epochu, stát. Prošel od všeobecné oblíbenosti k úplnému nepochopení. Možná po smrti, jak je v Rusku zvykem, bude oceněn doopravdy.“
Alexandr Ruckoj (1991–1993 zástupce prezidenta): „Díky Jelcinovi se ze mě stal politik, přemluvil mě, abych se stal jeho zástupcem. To, že nás později poštvali proti sobě, není jeho vina. Už dlouho proti němu nechovám zášť – všichni přece děláme chyby. Navíc, nehledě na všechno, Jelcin má zásluhu, kterou nikdo nepopírá – dal svobodu národu a zemi. Díky němu každý z nás může jet kamkoli na světě, založit své podnikání a vyjadřovat vlastní názor, aniž by se bál represí.“
Alexandr Koržakov (poslanec Státní dumy RF, 1991–1996 šéf prezidentské bezpečnostní služby): „Je jedno, co Jelcin udělal mně, hlavní je, že byl v předvoji těch, kdo se odvážili zničit totalitní režim. S Jelcinovým jménem je spjat začátek nové etapy současného Ruska. Asi by se dala očekávat důslednější a méně složitá cesta sociálně-ekonomických přeměn, ale toto stanovisko vyžaduje historické posouzení.“
Viktor Bukato (1991–1998 předseda představenstva Mosbizněsbanky): „Jelcin mi poskytl svobodu projevu a možnost rozvíjet komerční činnost. Na konci roku 1990 jsem založil komerční banku, přitom předtím podobné iniciativy tvrdě zakazoval tehdejší šéf centrální banky Maťuchin. Samozřejmě tady byly problémy s ekonomikou, hlavně v oblasti průmyslu, ale z toho je třeba obviňovat spíše Jelcinovy ekonomické poradce než jeho samotného.“
Vjačeslav Kostikov (1992–1996 prezidentův tiskový tajemník): „Jelcin byl rozporuplný člověk, náš vztah byl složitý. Naučil mě pokoře a toleranci vůči oponentům a dokonce i nepřátelům. Vždy byl pyšný na svůj tým, který vytvořil ve skoro prázdném Kremlu po odchodu Gorbačova.“
Michail Gorbačov (prezident SSSR): „Naše osudy se zkřížily v nejtěžších letech, znamenajících přelom v dějinách země, kdy hledala cestu do budoucna. Byli jsme spojeni s Borisem Nikolajevičem společnou prací, přijímáním zásadních rozhodnutí. Byly mezi námi i neshody, ale ty nesly otisk toho, co se dělo v zemi.“
Ivan Silajev (1991 ruský ministerský předseda): „Znal jsem Jelcina ještě dlouho předtím, než se stal hlavou ruského státu. Pracoval jako tajemník krajského výboru ve Sverdlovsku, kde se vyrábělo hodně vojenské techniky. Já jsem byl v té době ministrem leteckého průmyslu a úzce jsme spolupracovali. Jelcin byl ztělesněním ruské duše: uměl se bavit, žertovat, zodpovědně přistupoval k práci. Byla to přece jen revoluce a celé břemeno leželo na jeho bedrech. Mohl být ostrý, ale celkem rychle si získával lidi. Ztratili jsme mimořádného státníka, který udělal hodně pro to, aby se Rusko stalo tou zemí, kterou je dnes.“
Eduard Krasňanskij (spisovatel): „Přestože jsem měl během sovětské moci všechno, Jelcin pro mě udělal ještě víc. Žádné statky mi nenahradí ten doušek svobody, který jsem pocítil díky Jelcinovi.“
Roj Medveděv (historik): „Nic dobrého pro mě Jelcin neudělal, naopak vůči mně netajil své nepřátelství a také otevřeně proti mně vystoupil, když jsem odmítl vstoupit do moskevské skupiny poslanců Nejvyšší rady RSFSR. Škoda, že byl zvolen předsedou Nejvyšší rady, vždyť měl alternativu, například Nikolaje Ryžkova. Nicméně určitě všichni poslanci Nejvyšší rady, které Jelcin nechal bez penze a bytů, na něj v dobrém nevzpomínají.“
Jurij Osipov (prezident Ruské akademie věd): „Jelcin zachránil Akademii věd a zachoval ruskou vědu.“
Mark Zacharov (umělecký ředitel divadla Lenkom): „Ukázal mi příklad toho, jak se člověk nesmí vzdávat, když se mu nedaří. Zavolal jsem mu, když ho vyloučili ze všech funkcí. Ten člověk se mi líbil a rozhodl jsem se navzdory společnosti, že mu zavolám a pozvu ho na představení Diktatura svědomí. Po představení jsme si s Borisem Nikolajevičem a Juzem Aleškovským dali trochu koňaku a popovídali si. Další den zahájil Boris Nikolajevič boj proti těm, kteří se ho snažili vyhodit z politiky. Mimochodem, když se stal prezidentem, povolal mě do prezidentské rady.“
Vladislav Treťjak (předseda výboru Státní dumy pro tělovýchovu a mládež): „Zvýšil úroveň sportu. Díky Jelcinovi začalo Rusko opět vyhrávat ve sportu a naši sportovci mohli poprvé získat Davisův pohár.“
Arťom Tarasov (1990 lidový poslanec RSFSR, první sovětský milionář): „Boris Nikolajevič mě nepředal do rukou generálního prokurátora. Ten se třikrát pokoušel mě zbavit imunity a povolat před soud kvůli urážkám Gorbačova, jehož jsem obvinil z toho, že se chystá prodat Kurilské ostrovy Japoncům.“
A co kdyby nebyli Jelcina v roce 1987 odvolali? (Kommersant, 21. 10. 1997)Gennadij Burbulis (poslanec Státní dumy): „Prakticky by to bylo stejné, ale bez Jelcina. Instinkt moci je jeho dominantní vlastnost. A pokud by ho tehdy bývali nevyloučili, zůstal by na druhé straně.“
Arkadij Volskij (prezident Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů): „Kdyby byli Jelcina nevyhnali, stěží by se stal vůdcem reformátorů. Provedení reforem by bylo méně dramatické. Přechod na nový ekonomický systém by byl měkčí.“
Eduard Grušenko/ (viceprezident ropné společnosti JUKOS): „Nejspíše by si ho masy ani nevšimly. U nás ale jsou vyloučení a uražení v oblibě.“
Anatolij Lukjanov (předseda zákonodárného výboru Státní dumy): „Všechno by bylo jinak! Jelcin by pracoval v moskevském městském výboru, byl by rozehnal potřetí všechny kádry a odešel do penze. S Jelcinem se mělo naložit jinak, nedělat z něj mučedníka a bojovníka za spravedlnost.“
Co když Jelcin odejde? (Kommersant, 20. 10. 1998)Igor Jurgens (prezident Všeruského svazu pojišťovatelů): „Se mnou osobně se nic nestane, se všemi námi taky ne. Za osm let se utvořila politická třída, která je schopna zvládnout vzniklou situaci. Budou předčasné volby a za tři měsíce, v souladu s ústavou, zvolíme nového prezidenta. Jelcin se kvůli své povaze či zdraví nestal velkým reformátorem, navíc zničil všechno, co bylo podle mého názoru vhodnější reformovat.“
Gennadij Burbulis (poslanec Státní dumy): „Jelcin už je prezidentem jen formálně. A se jmenováním Primakova zcela zmizel strach, že odejde prezident a bude zle. Primakovovo jmenování je zárukou dlouhodobé stabilní politiky.“
Vladimír Daškevič (hudební skladatel): „Mně, stejně jako všem umělcům, bude jen hůř. Posun zpátky a značně doleva bude určitě následovat.“
A co máte proti Jelcinovi vy? (Kommersant, 11. 5.1999)Leonid Zorin (spisovatel): „Nemám, z čeho bych ho obvinil. Mně vyhovuje alespoň tím, že udržuje svobodu projevu.“
Eduard Limonov (lídr Národněbolševické strany, spisovatel): „Všechno se nedá vyjmenovat. Nad jeho hrobem neporoste ani jedovatá tráva. Jelcin je nejnegativnější osobností v ruských dějinách. A Bělovežské dohody jsou naprostým zločinem.“
Mark Zacharov (hlavní režisér divadla Lenkom): „Jsem určitým způsobem nespokojen s jeho prací jako prezidenta. Ale o tom budu mluvit až poté, co Jelcin vytvoří precedens civilizovaného předání moci svému nástupci.“
Andrej Nikolajev (lídr hnutí Svaz národní moci a práce): „Vládne, a neslouží lidem, nepříspívá ke zvýšení blahobytu v zemi. Co asi můžeme zazlívat hlavě rodiny, když celá rodina žije v nouzi?“
Alexandr Porochovščikov (herec): „To, že nerozehnal dumu a nepřevzal vládu zcela do svých rukou! Kolem je válka, nezaměstnanost a bída a přitom poslanci nic jiného nedělají, než hledají viníky a vymýšlejí si je.“
Andrej Něčajev (prezident Ruského finančního sdružení): „Poslední roky se demokratizace stále více spojuje s růstem byrokratismu a korupce. Reformy nejsou důsledné a některé ani nebyly započaty. Jelcin často střídal týmy, ale ne kvůli reformám, nýbrž aby si udržel moc.“
Viktor Anpilov (hlava hnutí Pracující Rusko): „Nestydatě a hanebně zradil svou stranu. A za extrémisty považuje všechny, kdo usilují o jeho moc.“
Kdo změnil zemi víc – Jelcin, nebo Putin? (Kommersant, 31. 5. 2004)Gennadij Zjuganov (předseda KSRF): „Těžko říci – v současném Rusku jsou samí bořitelé. Jelcin rozvrátil ekonomiku a bezpečnost a Putin ničí zbytky, zašlapává vzdělání.“
Igor Jurgens (viceprezident RSPP): „Jeden bez druhého by asi stěží existoval. Jelcina jsem nikdy nepodporoval, ale právě on pochopil, že je zapotřebí dělba moci. Teď z toho všeho zbyl pouhý kouř.“
Jaroslav Romančuk (zástupce předsedy Spojené občanské strany Běloruska): „Putin zatím nemá jasnou politiku. Jedině pokusy o potlačení oligarchů.“
Grigorij Lučanskij (prezident Centra investičních projektů a programů): „Za Jelcina byly reálné reformy a hlavní byl přechod k trhu. Putinovi jde o image, žádné reálné reformy zatím nevidím. Ale má správnou taktiku.“
Alexandr Koržakov (zástupce předsedy branného výboru Státní dumy): „Jednoznačně Jelcin. Jiná věc je, že nebylo potřeba provádět tak unáhlené reformy, všechno se dalo zařídit s menšími ztrátami.“
Gennadij Gudkov (poslanec Dumy): „Za Jelcina se Rusko změnilo více. Nicméně takovou škodu jakou zapříčinil on, nezpůsobil Rusku žádný ‚dobyvatel‘.“
Sergej Kovaljov (předseda sdružení Memorial): „Z pohledu dobývání moci je Putin úspěšnější. Avšak v oblasti ekonomiky neudělal nic. Jelcin se snažil o demokracii. Putin se snaží obnovit sovětský řád.“
S jakým znaménkem vstoupí Boris Jelcin do dějin? (Kommersant, 30.1.2006)Sergej Stěpašin (předseda Účetní komory): „S plusem, i když mě dvakrát nutil podat demisi. Poskytl možnost říkat to, co se dřív říkalo jen v kuchyni. Taky není spravedlivé obviňovat ho ze zničení SSSR a z rozpoutání čečenské války.“
Jegor Lichačov (bývalý člen politbyra ÚV KSSS): „Jaképak znaménko může mít ničitel? Podařilo se mu zničit celá průmyslová a zemědělská odvětví, dohnal k chudobě milion Rusů.“
Gennadij Burbulis (člen Rady federace): „Zachránil Rusko před občanskou válkou a to je významnější přínos historii než cokoli jiného.“
Gennadij Zjuganov (předseda KSRF): „Nechce se mi něco takového říkat k narozeninám, ale do dějin vstoupí Jelcin jako hrozný ničitel, nejstrašnější jidáš. Zradil společnou věc, veterány, stranu a nechal bez vlasti miliony lidí.“
Vladimír Pozněr (televizní moderátor): „To bude složitý plus. Zrealizoval rozpad SSSR, i když to mohl provést jemněji, kdyby vycházel ze zájmu národa. Ale hlavně se za Jelcina lidé přestali bát a negativní momenty nepřeváží plusy.“
Giulietto Chiesa (italský novinář): „S minusem. Měl obrovské příležitosti zařídit, aby Rusko zaujalo důstojné místo ve světě. Rozprodal a zničil zemi.“
Valerija Novodvorskaja (předsedkyně Demokratického spolku): „Jelcin vstoupí do dějin jako Alexandr Osvoboditel, jenž zrušil nevolnictví. Za minus se dá považovat pouze jeho dnešní mlčení.“
* Funkce jsou uvedeny aktuálně k momentu výpovědi.
Související články▪ Bude mít Boris Jelcin netradiční pomník?
Inga Kokalevská (Inga.Kruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
