K článku Vladimíra Bystrova „Rusko, ač nejisté, stává se hrozbou“ z LN z 30. 4. 2007

Politika - 4. 5. 2007 - V této rubrice budeme zveřejňovat zajímavé články, které nám zasílají čtenáři. Názory v této rubrice nemusí vyjadřovat stanoviska redakce RuskoDnes.cz. Předkládaný text je čtenářskou reakcí na článek publicisty Lidových novin pana Vladimíra Bystrova Rusko, ač nejisté, stává se hrozbou. Další případné příspěvky jsou vítány.

Články pana Bystrova obvykle čtu s potěšením, protože bývají podpořeny věcnými argumenty. Tentokrát jsem se ale nestačil divit. Dvě vládní období jsem byl členem Rady vlády pro národnostní menšiny a touto problematikou se zabývám i nadále v komisi Magistrátu hl. m. Prahy. Proto se cítím být nejen kompetentním, ale i povinným uvést některá dezinformující tvrzení pana Bystrova na pravou míru.

Tak především: Vládní politika ve vztahu k národnostním menšinám je v našem státě plně v souladu s politikou EU a všech civilizovaných zemí na světě. Jejím cílem je umožnit důstojný život příslušníků všech menšin ve většinové společnosti a přispívat nejen ke vzájemnému poznávání a pochopení příslušníků menšin a majoritní společnosti, ale nepřímo, i prostřednictvím vytváření multikulturní společnosti, přispívat k odstranění komunikačních bariér mezi národy. Obávám se, že tento článek přispívá k pravému opaku. Ponechám stranou hodnocení současné situace v Ruské federaci a omezím se na hodnocení situace ruskojazyčné diaspory v ČR.

Podle pana Bystrova se má v ČR ustavit střechová organizace ruských krajanských organizací. Současně má jít o Svaz občanů Ruské federace. Už toto tvrzení je protimluvem. Většina stávajících ruských krajanských spolků je občanskými sdruženími občanů ČR, sdružujícími především příslušníky ruskojazyčných národnostních menšin. Občan cizího státu nemůže být podle platné legislativy členem národnostní menšiny. Tato dělicí čára probíhá v řadě případů uprostřed rodin. Někteří rodinní příslušníci již jsou občany ČR, jiní mají jen povolení k trvalému pobytu a na občanství teprve čekají. Proto menšinové organizace samozřejmě nezakazují na své akce přístup ani cizincům. Veškeré dosavadní aktivity krajanských spolků jsou zaměřeny především na kulturní činnost: vydávání novin a časopisů, knih emigrantských autorů, pořádání koncertů vážné hudby za účasti ruských interpretů, vydávání literárního almanachu, pořádání výstav ruských a ukrajinských malířů žijících v ČR, organizování poznávacích zájezdů po kulturních památkách ČR pro ruskojazyčnou mládež apod. Pokud tohle pokládá pan Bystrov za „z jeho daní placenou pátou kolonu sloužící zájmům kýženého ruského superstátu“, pak by se jeho článek hodil spíš do Rádia Jerevan než do Lidovek. Rusko vždy bylo, je a bude supervelmocí. Na tom nic nemůže změnit rusofobie pana Bystrova, žádný vliv na to nemají ani krajanské koncerty v ČR. Je to dáno ekonomickou situací této země. Bohatstvím energetických, surovinových a lidských zdrojů. Komunistický režim, proti kterému Rusové bojovali v občanské válce, tuto zemi značně zdevastoval. Náprava bude trvat nejméně dvě generace a bude stát ještě mnoho úsilí a utrpení. Můžeme to jakkoli ironizovat, ale nic na tom nezměníme. Možná bychom měli mít na paměti, že Češi byli snad jediným národem na světě, který si komunismus dobrovolně zvolil ve svobodných volbách roku 1946, a skoro polovina národa tuto ideologii v nejrůznějších mutacích volí dodnes. Stojí to za zamyšlení.

Jen pro upřesnění. Nově zakládané občanské sdružení se má jmenovat „Ruská diaspora v ČR“, nikoli „Svaz občanů Ruské federace“. Nejde o žádnou „střechovou organizaci“, ale o další z více než desítky občanských sdružení. Tvrzení o neexistující ruské národnostní menšině čile čerpající z vládních fondů zní také jako ze studia Rádia Jerevan. Stejně jako tvrzení, že v ČR žije a pracuje asi 10krát více Američanů než Rusů. Chyba bude možná v násobilce. Přízemní realita je ale následující: Občanů USA žije v ČR 4 185. Občanů Ruské federace pak 17 721 (v obou případech trvalý pobyt, dlouhodobá víza). Ještě větší je nepoměr mezi počtem občanů ČR, kteří se hlásí k národnostním menšinám a mají zdejší občanství. Ruskou národnost uvedlo při sčítání obyvatel 12418 občanů. Národnost americká se ve výsledcích pochopitelně nevyskytuje.

Na téma péče o krajany v zahraničí jsem s prezidentem Putinem mluvil při večeři na pražském Hradě 1. 2. 2006. Tehdy jsem mu vyčetl, že se RF z pochopitelných důvodů věnuje jen Rusům v bývalých republikách SSSR, kde dochází k potlačování jejich občanských práv. Byl jsem ubezpečen, že už přišla řada i na krajany v ostatních zemích. Probírali jsme činnost British Council, Goethe Institutu a podobných organizací. Mimo hranice RF v současné době žije cca 30 000 000 Rusů. Rusko má zájem na tom, aby se většina z nich vrátila domů, obohacena o znalosti a zkušenosti nabyté v zahraničí. I to je příspěvek urychlující odstranění škod způsobených v Rusku komunisty. A k tomu je zapotřebí, aby zejména mladí neztratili kontakt s ruskou kulturou a jejich děti neztratily znalost jazyka.

Činnost všech krajanských spolků je u nás financována především z příspěvků jejich členů. Ze strany Ruské federace zatím žádné finanční prostředky nedorazily. Pochopitelně, že krajanské organizace předkládají své projekty s žádostmi o přidělení grantových příspěvků na jednotlivá ministerstva. Tyto žádosti může zpracovat a podat kterákoli právnická nebo fyzická osoba, pokud svým projektem splní podmínky vypsaných grantů. Přidělení či nepřidělení finančních prostředků záleží na kvalitě zpracování projektu a výsledku výběrového dotačního řízení. Nejvíce projektů je zaměřeno na Program rozšiřování a příjímání informací v jazycích národnostních menšin, méně jsou využívány Programy pro podporu integrace cizinců. Tyto prostředky jsou vynakládány v zájmu celé naší společnosti, nejen příslušníků menšin.

Ruskojazyčná menšina je značně specifická. Přibližně 40 % příslušníků této menšiny má vysokoškolské vzdělání. Rusové prakticky nevyužívají sociální sítě, je mezi nimi minimální nezaměstnanost. Kriminalita je v řadách této menšiny na zlomku celostátního průměru. A tak bych pana Bystrova rád uklidnil, že alespoň od ruské diaspory mu žádné nebezpečí nehrozí a o své daně také nemusí mít obavy. Na rozdíl od pana Bystrova chápu dobré vztahy z Ruskem jako oboustranně užitečné. Jak Spojeným státům, tak zemím EU kriticky chybí suroviny a energie. A tak je pro nás prakticky jediným možným zdrojem a zároveň odbytištěm našich produktů Ruská federace. Za hrozbu bych považoval, kdyby se mezi EU a Rusko podařilo vrazit takový klín, aby tyto zdroje místo nás dostala k dispozici např. Čína. Ale to už je o něčem jiném. A panu Bystrovovi přeji věrohodnější zdroj informací.

A. N. Kelin

Příspěvky čtenářů nemusí vyjadřovat stanovisko redakce serveru RuskoDnes.cz

Vytisknout článek