| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 26. 4–2. 5. 2007Zprávy - 2. 5. 2007 - Dne 26. dubna vystoupil Vladimír Putin se svým každoročním projevem před Federálním shromážděním. „V Rusku roste přísun zahraničních peněz, které se používají k přímému vměšování do našich vnitřních záležitostí,“ řekl ruský prezident. Na tyto výroky citlivě reagovaly zahraniční noviny, které označily Putinův projev za útočný. 
ilustrační foto Putinovo Urbi et OrbiDne 26. dubna, den po pravoslavném pohřbu prvního ruského prezidenta Borise Jelcina, vystoupil Vladimír Putin se svým každoročním projevem před Federálním shromážděním. Letos se jednalo o osmé a – dle slov současného prezidenta – i poslední vystoupení tohoto typu. Ohledně domácí politiky Putin sdělil, že od roku 2000 vzrostly příjmy obyvatel Ruské federace dvakrát. Poté taky prohlásil: „V Rusku roste přísun zahraničních peněz, které se používají k přímému vměšování do našich vnitřních záležitostí.“ Ostře se vyjádřil i k otázkám obrany a zbrojení. Na tyto výroky citlivě reagovaly zahraniční servery a noviny, které označily Putinův projev za útočný (např. BBC), zatímco americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová označila Putinovy obavy za „směšné“ a „absurdní“ (rusky např. překlad článku z britského deníku The Times na InoSMI.ru). Vladimír Putin měl na mysli podle výše uvedených novin financování neziskových organiazcí ze Západu, především organizaci Freedom House, plně podporovanou Spojenými státy. Kreml také často poukazuje na to, že opoziční kandidát na prezidenta Garri Kasparov je také financován ze zahraničních zdrojů. Ruské noviny nevnímají Putinovo vystoupení jako útok na Ameriku, všímají si spíše ambicióznosti prezidentových plánů. Nězavisimaja gazeta to například komentovala titulkem, že si „autoři projevu nejspíš spletli prezidenta Putina s knížetem Potěmkinem“, zejména v nerealistických plánech týkajících se nové výstavby a řešení katastrofální bytové situace v Rusku. Prezident však alespoň odpověděl na otázku, která novináře v dané chvíli zajímá asi nejvíc – bude Vladimír Putin kandidovat na prezidenta i ve třetím období? Novyje Izvestija citují Putinovu odpověď: „Na jaře příštího roku vyprší mé prezidentské pravomoci. A příští projev před Federálním shromážděním již bude předčítat jiný člověk, nová hlava státu.“ Jeho vize, které přednesl, však nesvědčí o tom, že by se chystal skutečně odejít. Celou Putinovu řeč si můžete přečíst na prezidentských stránkách.
Na Svátek práce vyšlo do ulic ruských měst na dva a půl milionu lidí Prvního května – Svátek práce – se v Rusku tradičně slaví průvody v ulicích a demonstracemi. Moskva si letos dokonce připsala rekord, protože v tento den bylo nahlášeno a provedeno v moskevských ulicích 14 různých akcí, informuje deník Vedomosti. Deník Kommersant upozorňuje ve článku Květen protestujících na to, že opoziční síly Jiného Ruska poprvé prošly po Moskvě, aniž by proti nim zasahovala policie a speciálně vycvičené jednotky OMON. Deník RBKdaily upozorňuje na jistou pasivitu ruských občanů, která vyplývá ze sociálního průzkumu. První květen prý v povědomí Rusů dávno ztratil politický obsah, jen 3 % obyvatel ho vnímají jako Den boje za lidská práva. Naopak 59 % ho slaví ve společnosti přátel a o dění v ulicích nemají zájem.
Eskalace rusko-estonského konfliktu Již několik měsíců se vede spor mezi Ruskem a Estonskem o odstranění památníku sovětských vojáků z centra Tallinnu. V těchto dnech byly provedeny poslední exhumační práce a ostatky padlých vojáků byly převezeny na hřbitov na okraji estonského hlavního města. Tam by měl být pomník dne 8. 5. opět slavnostně odhalen. Ruští politici se k tomuto aktu staví velmi odmítavě. Podle deníku Kommersant Vladimír Lužkov prohlásil, že tím Estonsko „odhalilo svou fašistickou tvář“. Kolem budovy estonského velvyslanectví v Moskvě se shromáždil početný dav na protestní demonstraci. Dvě desítky estonských diplomatů a pracovníků se nacházejí v obklíčené budově a nemohou odtamtud vyjít. Prostřednictví nabídla Evropská unie, k čemuž se s nedůvěrou staví deník RBKdaily. Mnoho ruských obchodů přestalo prodávat estonské zboží a server Gazeta dokonce informuje o tom, že členové hnutí Naši dostali rozkaz nejezdit na znamení protestu pět let do Estonska.
Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
