| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 19. 4.–25. 4. 2007Zprávy - 25. 4. 2007 - Dne 23. 4. zemřel ruský exprezident Boris Jelcin. Většina ruských médií zvolila oslavnou rétoriku: „Odešel poslední hrdina moderní historie,“ napsal například deník Vremja novostěj, „dokud tady byl, v Rusku existovaly soudobé dějiny. Tato epocha nyní skončila a nenávratně ji nahradilo období politického postmodernismu.“ 
ilustrační foto Zemřel Boris JelcinDne 23. 4. zemřel na zástavu srdce ve věku 77 let ruský exprezident Boris Jelcin. Většina ruských médií zvolila oslavnou rétoriku a Jelcina označuje za ruského hrdinu. „Odešel poslední hrdina moderní historie,“ napsal například deník Vremja novostěj a pokračuje: „Dokud tady byl, v Rusku existovaly soudobé dějiny. Tato epocha nyní skončila a nenávratně ji nahradilo období politického postmodernismu.“ Deník RBK daily přiznává Jelcinovi především jeho odvahu k reformám: „Patrioti si zvykli nadávat na jelcinovské období kvůli „rozpadu státnosti“, liberálové na ně vzpomínají jako na „rozkvět demokracie“. Ale jen stěží nebude někdo z nich souhlasit s tím, že Jelcin stojí v jedné řadě s velikými reformátory naší země.“ Noviny Novyje Izvestija upozorňují na to, že Boris Jelcin byl jedním z mála politiků, kteří se dokázali svému národu omluvit – poprvé za tři mrtvé v roce 1991 a podruhé při svém odchodu z postu prezidenta v roce 1999. Připomínají také Jelcinovo poselství Vladimíru Putinovi při předávání prezidentských pravomocí: „Chraňte Rusko.“ Autor článku vyjadřuje přesvědčení, že „politik, který zná slova ‚odpusťte‘ a ‚chraňte‘, si zaslouží dlouhou a světlou vzpomínku“. Fakt, že se za Jelcinovy vlády rozpoutala první válka s Čečenskem, se neobjevil snad v žádném oficiálním politickém profilu či biografii. Zmínka o válce se objevila jen na stránkách serveru Lidská práva v Rusku a v novinách Ježedněvnyj žurnal společně s výčtem ostatních Jelcinových silových politických rozhodnutí. K těm patří především konfliktní rok 1993, kdy ruský exprezident poslal tanky, aby střílely na ruský parlament. Komentátoři jedním dechem dodávají, že za Jelcinovy vlády však v Rusku existovaly skutečné demokratické volby, které odrážely politickou náladu v zemi. Vladimír Ryžkov zdůrazňuje, že „Jelcin udělil amnestii všem svým politickým odpůrcům z roku 1993 a všichni se vrátili do normálního politického života. Všichni z nich se mohli zúčastnit voleb, i komunisté“. Tím vede paralelu vůči dnešním procesům, v nichž jsou odsuzováni političtí odpůrci současného režimu. Jen několik málo deníků, například Grani.ru, si dovolilo 24. 4. otevřené srovnání Jelcinova demokratismu s Putinovým centralizovaným systémem, s politickými represemi v zemi a mizející svobodou slova. Oslavná a pozitivní rétorika v ruských novinách je asi ozvěnou prvních reakcí Vladimíra Putina. Ten se dozvěděl o Jelcinově smrti před setkáním s prezidentem Turkmenistánu, jež se konalo v Kremlu. Turkmenského prezidenta pak přivítal slovy: „Dnes se stala obrovská tragédie.“ „Přátelský úsměv Gurbanguly Berdymuhamedova na uvítanou pohasl už na začátku schůzky, když turkmenský prezident uviděl ponurý Putinův výraz, s nímž vešel do slavnostního sálu,“ okomentoval toto setkání server News.ru. Ve středu 25. 4., v den pohřbu bývalého prezidenta Ruské federace, se už na mediální scéně objevily i kritičtější hlasy, například na serveru News central, kde je k dispozici článek shrnující názory západního tisku s názvem „Největší Jelcinovou chybou byl Vladimír Putin“. Deník Inopressa pak poukazuje na to, že v roce 2005 pronášel Vladimír Putin proslovy, které v mnohém odsuzovaly Jelcinovu politiku. Putin tehdy prohlásil, že „rozpad SSSR byl největší geopolitickou katastrofou 20. století“, a svému předchůdci vyčítal příměří s čečenskými bojovníky v roce 1996. Ve svém projevu na smrt Jelcina však Putin zvolil oslavnou a emotivní rétoriku. Text naleznete na stránkách prezidenta Ruské federace.
Téměř sto stížností na poslední Pochod protestujícíchOchránci lidských práv a politici sbírají stížnosti občanů, kteří utrpěli zranění při posledním Pochodu protestujících v Moskvě (14. 4.) a v Petrohradě (15. 5.). Ruský ombudsman Vladimír Lukin ohlásil, že do jeho kanceláře přišlo pět stížností za Pochod v Petrohradu, kanceláře ochránců lidských práv mají větší důvěru, protože se na ně obrátilo přes 80 lidí. Nikdo naopak neposlal stížnost Radě při prezidentu Ruské federace pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv, která má zastřešovat lidskoprávní a občanské organizace v Rusku. Generální prokuratura podle serveru News.ru prohlašuje, že ještě od žádného občana neobdržela ani jednu žalobu: „Třeba někdo nějaké žaloby podával, ale asi na jiné oddělení a my o tom nic nevíme,“ vysvětlil mluvčí této instituce.
Rusko se vzdává velké části dohod podepsaných v rámci SNSPo rozpadu Sovětského svazu vzniklo v roce 1991 tzv. SNS – Společenství nezávislých států. Sdružily se v něm státy bývalého sovětského impéria a platila mezi nimi řada dohod, které regulovaly jejich vzájemné vztahy a především vztahy vůči okolnímu světu. Minulý týden ruský prezident Vladimír Putin ohlásil, že Ruská federace již nebude podepisovat společný dokument Usnesení o regulaci mezistátního trhu s cennými papíry z roku 1993. Noviny Gazeta dále oznamují, že Rusko již nepodepíše ani společnou Konvenci z roku 1995 o ochraně uprchlíků a nepřipojí se ani ke společné listině o ochraně práv investorů z roku 1997. Rusko tak odstupuje od zásadních dokumentů, jež uzavřelo se svými sousedy v 90. letech.
Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
