Zasloužilý ochránce lidských práv Ramzan Kadyrov

Politika - 23. 4. 2007 - Dne 4. dubna byl prezidentu Čečenska Ramzanu Kadyrovovi udělen řád za osobní zásluhy v oblasti lidských práv a do budoucna se může honosit titulem „Zasloužilý ochránce lidských práv“. Člověk, který je alespoň zběžně seznámen s aktuální situací na Kavkaze a „zásluhami“ Ramzana Kadyrova o lidská práva, se diví. Špatný aprílový vtip? Úsměvný důkaz toho, že v Rusku je možné všechno? Nebo to snad někdo opravdu může myslet vážně?

Kofi Annan se stává členem Výboru - Zdroj: http://committee.org.ua

Ten, kdo sledoval na přelomu března a dubna agenturní zpravodajství, mohl narazit na informaci sdělující následující fakta: 26. března 2007 udělil Mezinárodní výbor na ochranu lidských práv prezidentu Čečenské republiky Ramzanu Kadyrovovi své nejvyšší ocenění – řád Zlatá hvězda – Čest a důstojnost za zásluhy před mezinárodním společenstvím, osobní přínos v oblasti boje za lidská práva a posilování mezinárodních vztahů. Nejvyšší vyznamenání bylo zároveň uděleno městu Groznyj prostřednictvím nejvyššího představitele správy města Muslima Chučijeva. Vyznamenání byla udělena u příležitosti 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Mezinárodní výbor na ochranu lidských práv má své zastoupení ve 42 zemích světa. Tolik agenturní zpravodajství, které převzala řada ruských médií.

Už na druhý pohled je tato stručná a seriózně vyhlížející informace více než podezřelá, a oprávněně se proto stala jednou z nejkomentovanějších událostí mezi představiteli ruské občanské společnosti a na stránkách i webech nezávislého tisku.

Pomineme-li takovou drobnost, že Všeobecná deklarace lidských práv byla schválena Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 1948, a 60. výročí jejího přijetí bude tedy až příští rok v zimě, může nás zarazit sám subjekt Mezinárodního výboru na ochranu lidských práv (MKZPL). Název sice zní velice důvěryhodně, ale o co vlastně jde? Pomocí internetových vyhledávačů lze najít webové stránky Výboru. Už při letmém pohledu na ně se však čtenář zarazí. Zjistíme, že ačkoli má tato organizace ve znaku symbol OSN, rozhodně nejde o některou ze součástí této mezinárodní organizace. Byla zaregistrována na Ukrajině v roce 2001 a v jejím čele stojí vysloužilí vysoce postavení lampasáci generálplukovník Ihor Danylov, ministr vnitra Ukrajiny v letech 1981–1992, generálplukovník Ivan Hladuš a jeho zástupce, současný šéf Mezinárodního protizločineckého a protiteroristického výboru generálplukovník policie Oleksij Čisťakov. Představa těchto osob o lidských právech může být vskutku pozoruhodná.

Na webové prezentaci (na níž jsou pouze materiály v ukrajinštině a ruštině) se uvádí, že organizace zastřešuje 241 nevládních organizací, má 42 poboček na celém světě (včetně České republiky!) a jejími členy je 61 milionů (sic!) osob, včetně „známých a vážených lidí s rozsáhlými možnostmi a přáním sloužit ideám nové Ukrajiny v oblasti prosazování práv a svobod každého jednotlivce“. Na jiném místě je tato nejasná charakteristika údajných členů upřesněna nesourodou řadou jmen, mezi nimiž překvapí např. generální tajemník OSN Kofi Annan, herečka Sophia Lorenová, předseda Liberálně demokratické strany Ruska Vladimír Žirinovskij, bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, slovenský prezident Rudolf Schuster či ukrajinský metropolita Vladimír.

Zajímavé jsou reakce některých těchto osobností na dotazy médií ohledně členství ve Výboru:

Vladimír Žirinovskij, který se údajně o svém členství dozvěděl až z médií, uvedl: „Nikdy jsem do takové organizace nevstoupil. Možná chtějí dodat své organizaci význam tím, že využívají známá jména.“

Televizní hlasatel Leonid Jakubovič lakonicky komentoval své údajné členství slovy: „Co je to za výmysl? To je naprostý nesmysl! Členem žádného takového výboru jsem nikdy nebyl.“

A spisovatel Michail Žvaněckij: „O existenci takového Výboru slyším vůbec poprvé. Neumím si představit, že bych byť jen souhlasil s tím se k takovému výboru vůbec přiblížit.“

Obtěžovat podobným dotazem Kofiho Annana nebo Sophii Lorenovu se média neodvážila nebo to možná ani nepovažovala za nutné. O tom nás bezpochyby přesvědčí i fotografie z webové stránky MKZPL, jež dokládá, jak do organizace vstoupil v roce 2002 právě Kofi Annan a byl vyznamenán titulem „Zasloužilý ochránce lidských práv“ (mimochodem stejným titulem, jaký teď má i Kadyrov). Tato fotografie, pořízená nejspíš někde na schodišti nebo v ohybu chodby, zachycuje generálního tajemníka OSN a jeho doprovod zaskočené jakýmisi podivnými osobami a pravděpodobně vůbec netušící, o koho se jedná a co jim tyto osoby chtějí.

Celá událost by tak mohla působit jako úsměvná historka o tom, jak si pár vysloužilých vojáků hraje na lidskoprávní organizaci a jak se snaží propagovat své aktivity na veřejnosti. Při pozornějším pohledu se však mohou objevit některé hlubší souvislosti.

Organizace na ochranu lidských práv jsou v současném Rusku vnímány jako vnitřní „nepřítel č. 1“. Kritizují totiž současný stav věcí, domáhají se jeho nápravy a neváhají při tom poukázat na nejvyšší představitele země. Jejich existence je proto systematicky komplikována řadou opatření počínaje restriktivní legislativou až po obskurní registrační procedury, nepoměrnou daňovou zátěž a řadu byrokratických překážek v činnosti. V loňském roce proběhla štvavá kampaň široce podporovaná státními médii obviňující organizace financované ze západních zdrojů ze špionáže. Zůstalo však jen u toho, žádné formální vyšetřování nebo obvinění dosud vzneseno nebylo a nejspíš už ani nebude. Na druhé straně zůstaly státní a policejní orgány zcela lhostejné k projevům extremismu vůči nevládním organizacím, jehož nejagresivnějším projevem bylo zveřejnění seznamu lidskoprávních aktivistů a novinářů určených k fyzické likvidaci. Vyšetřování jedné z politických vražd, a to vraždy novinářky Anny Politkovské, dosud zůstává otevřené.

V tomto kontextu může být existence nevládní organizace, která nekritizuje, ale naopak chválí a vyznamenává, ať už ji k tomu vedou jakékoli důvody, více než vítaná. Možná i proto se informace o bizarním Výboru a jeho aktivitách dostala do zpravodajství státních agentur a jejich prostřednictvím byla veřejnosti předložena jako oficiální a nijak problematický fakt.

Celá akce s vyznamenáním také jasně zapadá do kontextu současné snahy o vylepšení image čečenského prezidenta, a to i na poli lidských práv, které je mu tak cizí. S tímto cílem byla např. v únoru v Grozném u příležitosti pracovní návštěvy Komisaře Rady Evropy pro lidská práva Thomase Hammarberga uspořádána oficiální lidskoprávní konference. Tuto konferenci však všechny klíčové ruské organizace otevřeně bojkotovaly a Hammarberg na ní navíc byl jediným významným hostem. A výsledek jeho návštěvy Čečenska? Na tiskové konferenci uvedl, že se v Čečensku systematicky používá mučení včetně elektrošoků, na vězních jsou násilím vynucována smyšlená přiznání a jsou unášeni lidé. Zároveň vyzval Kadyrova, aby zamezil beztrestnosti svých bezpečnostních složek.

K tématu dále čtěte:

Kateřina Sýkorova (Katerina.Sruskodnes.cz)

Vytisknout článek