Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
---|
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Eldar Rjazanov – profil režiséraKultura - 20. 3. 2007 - Na letošním Febiofestu 2007 budou v rámci sekce Osobnosti uvedeny filmy ruského režiséra Eldara Rjazanova, jenž letos oslaví životní jubileum. Vzhledem k tomu, že jeho filmy jsou u nás známé spíše střední a starší generaci, připravili jsme pro vás profil této dnes už legendy sovětské/ruské kinematografie. Eldar Rjazanov – Zdroj: Wikipedia Eldar Rjazanov (nar. 18. listopadu 1927)
Studoval na VGIKu u Georgije Kozinceva, světoznámého režiséra takových filmů, jako je Plášť, Nový Babylon, Sama (natočeno spolu s Leonidem Traubergem), Hamlet, Don Quijote, Král Lear (samostatně). V té době na škole ještě působil i Sergej Ejzenštejn, který měl na mladého Rjazanova velký vliv. VGIK absolvoval dokumentárním filmem Studují v Moskvě (Oni učatsja v Moskve), který natočil společně se svou spolužačkou Z. P. Fominovovou, a i v následujích letech se věnoval dokumentu.
V polovině padesátých let se Rjazanov stává zaměstnancem filmového studia Mosfilm a společně s S. N. Gurovem natočil první sovětský širokoúhlý film – revue Jarní hlasy (Vesennije golosa). Film měl obrovský úspěch, takže o Rjazanovově kariéře bylo rozhodnuto. Sám ředitel Mosfilmu (a také režisér) I. Pyrjev „nařídil“ Rjazanovovi natáčet komedie, což se ovšem mladému režisérovi moc nelíbilo. Několikrát se pokusil odmítnout následující zadání, film Karnevalová noc (Karněvalnaja noč, 1956). Ten ovšem navázal na úspěch Jarních hlasů. Svou první filmovou roli zde dostala i mladá herečka Ludmila Gurčenková.
Nasledovaly filmy Dívka bez adresy (Děvuška bez adresa, 1957), Husarská balada (Gusarskaja ballada, 1962), Dejte mi knihu přání a stížností (Dajtě žalobnuju knigu, 1964), Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku (Něverojatnyje priključenija italjancev v Rossiji, 1974). V roce 1961 s velkými problémy natočil filmovou satiru Člověk odnikud (Čelovek niotkuda). V kinech se ale kvůli zásahu cenzury jen mihnul. V roce 1966 natáčí film Pozor na auto (Beregis avtomobilja) – obecně jeho nejuznávanější film. Ačkoliv scénář vycházel z městské anekdoty o ušlechtilém zlodějíčkovi aut, režisérovi se podařilo přesně vystihnout obecné životní karamboly a ukázat typické lidské vlastnosti.
Právě v šedesátých letech se kolem Eldara Rjazanova vytvořil umělecký tým jeho stálých spolupracovníků: scenárista Emil Braginskij, hudební skladatel Andrej Petrov, kameraman Vladimír Nachabcev a herci Jurij Jakovlev, Andrej Mironov, Jevgenij Jevstignějev a Valentina Talyzina. Často pracovali s nevěrohodným či extravagantním námětem, který ale zasadili do reálné doby a reálného prostředí, což vytvářelo zvláštní životní situace, směsice smutného a veselého, směšného a žalostného. S řadou dalších společných filmů se postupně formoval Rjazanovův režisérský rukopis. Jeho oblíbeným žánrem byla tragikomedie, často ve svých filmech velice jemně pracoval s poezií, hudbou a písněmi.
V roce 1984 natočil svéráznou adaptaci Ostrovského hry Bez věna s Nikitou Michalkovem v hlavní roli – Krutá romance (Žestokij romans). Ačkoliv byl film divácky velmi úspěšný (a to nejen v Sovětském svazu), vyvolal v tisku rozsáhlou a zásadní diskusi na téma přepisů klasiky. Rjazanov zvolil koncepci výpravného velkofilmu, vyšperkovaného zpívanými romancemi na texty Belly Achmadulinové, Mariny Cvetajevové aj. Domácí kritika mu vytýkala dopsané motivy a dotvořené situace, které směřují drama k moralistnímu melodramatu, i vychýlení postav z dobové společenské a psychologické konvence. Na druhé straně přiznávala, že velkolepé záběry Volhy obohacují atmosféru filmu, zatraktivňují jeho vizuální stránku.
V polovině osmdesátých let vedl televizní pořad Kinopanorama a natočil řadu autorských televizních filmů.
V roce 1991 se režisér „vrací“ filmem Nebesa obetovannyje, tragikomickým příběhem o bezdomovcích, kteří žijí na městském smetišti. Bojují o své místo na slunci, potýkají se s městskými radními a nakonec jim pomůže opravdový zázrak. Film získal v Rusku cenu NIKA (obdoba Českého lva) – nejlepší film roku 1991.
V roce 2002 se Eldar Rjazanov stal prezidentem Ruské akademie filmového umění NIKA. O tři roky později byl otevřen filmový klub Eldara Rjazanova, který se měl stát, podle vyjádření samotného režiséra, „svérázným střediskem národní komedie“. Ve třech sálech se promítají komediální filmy ruských, ale i zahraničních režisérů, pořádají se různá setkání, koncerty.
Eldar Rjazanov je nositelem mnoha státních i zahraničních vyznamenání, jeho filmy byly oceněny na mezinárodních festivalech a on sám je na festivalech častým členem poroty.
Na Febiofestu 2007 uvidíme tyto Rjazanovovy filmy:
Služební román (Služebnyj roman, 1977, 149 min., SSSR)
Promítání: 28. 3. 2007, 14:30, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1
Krutá romance (Žestokij romans, 1984, 136 min., SSSR)
Promítání: 28. 3. 2007, 22:00, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1
Garáž (Garaž, 1979, 96 min., SSSR)
Promítání: 28. 3. 2007, 17:00, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1
Andersen. Život bez lásky (Anděrsen. Žizň bez ljubvi, 2006, 137 min., Německo, Itálie, Rusko, www.andersenfilm.ru
Promítání: 27. 3. 2007, 21:45, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 3
28. 3. 2007, 19:30, Praha, Village Cinemas Anděl, sál 1
Filmografie:
Dokumentární filmy a filmy o přírodě
1950 — Oni učatsja v Moskve (s Z. P. Fominovovou)
1951 — Doroga imeni Oktjabrja (s L. Děrbyševovou)
1953 — Tvoji knižki (s Z. P. Fominovovou)
1953 — Nedaleko ot Krasnodara
1954 — Ostrov Sachalin
1955 — Vesennije golosa (s S. N. Gurovem)
Hrané filmy
1956 — Karnavalnaja noč
1957 — Děvuška bez adresa
1960 — Soveršenno serjozno
1961 — Čelověk otnikuda
1962 — Gusarskaja ballada
1964 — Dajtě žalobnuju knigu
1966 — Beregis avtomobilja
1968 — Zigzag udači
1971 — Stariki-razbojniki
1973 — Neverojatnoje priključenija italiancev v Rossiji
1975 — Ironija sudby, ili s ljogkim parom!
1977 — Služebnyj roman
1979 — Garaž
1980 — O bednom gusare zamolvitě slovo
1982 — Vokzal dlja dvojich
1984 — Žestokij romans
1987 — Zabytaja melodija dlja flejty
1988 — Dorogaja Jelena Sergejevna
1991 — Nebesa obetovannyje
1993 — Predskazanije
1996 — Privet, duralej!
2000 — Staryje kljači
2000 — Tichije omuty
2003 — Ključ ot spalni
2006 — Andersen. Žizň bez ljubvi
2006 — Karnavalnaja noč 2, ili pjatděsjat let spustja Marta Nováková (Marta.Nruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
---|
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
---|
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|