Rozhovor s R. Kadyrovem: „Když jste vůdcem, lidé by se vás měli bát“

Politika - 16. 3. 2007 - Přinášíme exkluzivní rozhovor s novým čečenským prezidentem Ramzanem Kadyrovem, který byl pořízen severokavkazskou redakcí rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda krátce po jeho nedávném zvolení (Gudermes, Čečensko; 27. února 2007).

Ramzan Kadyrov - Zdroj: NTV

RFE/RL: Jak byste popsal svůj vztah k Alu Alchanovovi?

Alu se stal ministrem, generálem a prezidentem díky lidem, kteří jsou označováni jako Kadyrovci. Panoval názor, že všechno, co diskredituje jeho, diskredituje zároveň naše lidi, proto jsme ho bránili všemi možnými způsoby. Jeho přímí podřízení jednali způsobem, který odporoval čečenské mentalitě… Nakonec jsem mu řekl: „Tvá politika je špatná. Není to dobré pro naše lidi, musíš to změnit.“ Ale ať jsem říkal cokoli, nepochopil mě.

Pravdou je, že Čečenci nejsou zvyklí mluvit sami o sobě. Ale podívejte se na všechnu tu práci, kterou vykonali ti, co se označují za Kadyrovův tým. Za svůj hlavní cíl si vytyčili zachránit lid. A dá se říct, že toho dosáhli. Probíhá rekonstrukce Grozného. I celé Čečensko se rekonstruuje. A osoba, která se to v tuto chvíli snaží překazit, jedná na pokyn někoho jiného. Proto si myslím, že jeho odchod byl správným rozhodnutím.

RFE/RL: Co můžete říct o debatě s Moskvou o těžbě ropy a dalším ropném průzkumu v Čečensku?

Samotná ropa nedokáže naší ekonomiku zvednout. Ropa může brzy dojít. Lidé potřebují práci, lidé by měli být schopni postarat se o živobytí. A co se týče probíhajících diskusí o ropě, my říkáme: „Odvezte si ropu, kam chcete, ale hlavně pošlete peníze, které za ni dostanete, na náš účet. A když se v Čečensku začne ropa zpracovávat – vyrábět benzín, motorová nafta a strojní olej, vzniknou nové pracovní příležitosti a přinese to do našeho rozpočtu více daní.“ O tom to celé je.

V loňském roce bylo Čečensku z federálního rozpočtu přiděleno 19 miliard rublů. My jsme si řekli jen o 6 miliard. Ale dostali jsme 11,2 miliardy, protože i když nám berou ropu, dali nám za ni loni peníze.

Proces rekonstrukce se zastavil, ale teď se zase obnovuje. Příští rok to půjde ještě lépe. Podle našich plánů bude Groznyj příští rok kompletně obnoven. Letos bude uvedena do provozu továrna na cement. V Grozném vzniknou továrny na cihly a železobeton. Vzniknou nové ropné rafinerie využívající moderní technologie. Je čím dál jasnější, že pokud Čečenci dosáhnou dohody a jako ostatní se stanou svými vlastními pány, bude federální ústředí pracovat pro náš prospěch.

RFE/RL: Jste velmi obdivován, ale zároveň vzbuzujete velký strach. Cítíte se zodpovědný za vytváření kultu osobnosti?

Obdivovány by měly být krásné dívky pro svou krásu a postavu. A co se týče strachu – když jste vůdcem, lidé by se vás měli bát. Proč? Neměli by se bát, že budou zbiti, ale měli by se bát, že zklamou lidi, kteří jim věřili. Toho by se měli bát. A co se týče kultu osobnosti, všiml jsem si toho teprve teď. Začal jsem tomu věnovat pozornost teprve poté, co o tom začal mluvit náš milý generál Alu (Alchanov).

Čečensko, které bylo za posledních 15 let zničeno, má teď 86 vzdělávacích institucí, více než 100 nemocnic a mnoho kilometrů opravených silnic. Do oblasti Šaroj, která nikdy dřív neměla plyn, teď vede plynovod. V Grozném bylo opraveno 712 budov, což znamená více než 24 000 bytů, které budou hotovy do 1. května. Tisíce nemocných lidí byly poslány do nemocnic. A když je to, že mi lidé vyjadřují svou vděčnost a děkují mi, označováno za kult osobnosti nebo něco podobného, znehodnocuje to vděčnost Čečenců za to, co jsem udělal. Všechno, co dělám, dělám z povinnosti. Všechny ty řeči (o kultu osobnosti) šíří ti, kdo nemohou udělat nic dobrého ani pro sebe, ani pro svou zemi.

RFE/RL: Odkud pocházejí finanční zdroje na tyto projekty rekonstrukce Čečenska?

Rekonstrukce města Argun stála přes miliardu rublů, z nichž jsme byli sami schopni pokrýt 840 milionů. Jak jsme k těm penězům přišli? Oslovili jsme ty, kteří mají peníze, a požádali je, aby pomohli obnovit Čečensko, které bylo zničeno a spáleno na popel. Dostali jsme odpověď od lidí s čečenskou mentalitou: od Džabrajlovových (bratři Hussain a Umar), (Ruslana) Bajsarova, (bratrů Michaila a Chamzata) Gutserijevových a mnoha dalších. Také jsme zorganizovali kolektivní čečenské „belchisy“ (bezplatný pracovní den). Takto byl obnoven Gudermes.

Federální ústředí neposkytlo jediný rubl na rekonstrukci Grozného. A tak jsme se zeptali lidí, kteří mají peníze: „Můžeš opravit 50 domů?“ „Můžeš opravit 20 domů?“ Později dokážeme získat finanční prostředky, ale teď potřebujeme pomoc. Dostali jsme půjčky od bank, požádali jsme o pomoc přátele. Až dosud k nám federální zdroje nedoputovaly. Existovala organizace nazývaná Direkcija. Byli v ní lidé z Gosstroje, Rosstroje (státní a federální stavební firmy). Přicházel od nich jenom pach peněz.

Až 40 % (těchto peněz) zůstalo v Moskvě nebo v Mozdoku. A místní Čečenci tu podepsali jakýkoli dokument, který před ně kdo položil a který za 5 % potvrzoval, že cosi bylo opraveno. A co jsme udělali my? Řekli jsme: my jsme Čečenci a nemáme právo brát žádné úplatky. Takhle jsme začali. A teď, když vidíme přechodné výsledky, jsme často překvapeni tím, co jsme všechno dokázali. Když mluvíme o našich plánech na tento rok, ptáme se sami sebe, zda to zvládneme. Ale začali jsme s vírou ve Všemohoucího. Groznyj by měl být do konce roku obnoven ze 60 %. A v dalším roce by měl být obnoven kompletně.

RFE/RL: Podnikl jste spoustu dramatických PR akcí, jako např. pozvání amerického boxera Mika Tysona do Čečenska, kde jste ho osobně provázel. Co sledujete organizací podobných akcí?

Chtěl bych říct jednu věc: ty, kdo se snaží nasadit si falešnou tvář, Všemohoucí potrestá. A Všemohoucí také potrestá ty, kteří se z toho snaží profitovat. Svět si myslí, že Čečenci jsou separatisté, útočníci, teroristé. Ale my jsme zorganizovali turnaj čečenských a japonských zápasníků. Čečenci zvítězili. Pak jsme přivezli americké zápasníky. Čečenci zase zvítězili.

Proč je vozíme do Čečenska? Protože oni jezdí po celém světě a my chceme, aby o Čečencích vyprávěli objektivně, že nejsou špatní, že to nejsou zabijáci. Že také mají rádi tenhle svět, milují život, chtějí žít v klidu a míru. Proto to děláme – a je to mimochodem dost nákladné. Děláme tohle všechno pro naše lidi. A jestli to není pravda a já to dělám pro svou vlastní publicitu, ať mě Bůh potrestá.

RFE/RL: Proč jsou podle Vás Čečenci zobrazováni ve sdělovacích prostředcích v tak negativním, násilnickém světle?

Pozvedl jsem zbraň v první řadě proto, že jsem Čečenec. Vahhábističtí ďáblové, kteří k nám tehdy přišli, říkali, že nemáme být Čečenci, ale Arabové, mudžahedíni, Afghánci… Pak přišli další a mučili čečenský lid. My jsme ti, kdo odmítli tolerovat mučení čečenského lidu a postavili se tomu. Pro člověka s čečenským srdcem je těžké strpět negativní obraz Čečenců v tisku. A my? My o tom píšeme, my o tom mluvíme z našeho pohledu. Pracujeme na tom, abychom dali najevo, že takový negativismus nebudeme akceptovat.

RFE/RL: Je ve Vašem okolí místo pro kritiku?

Když vaši přátelé nebudou poukazovat na vaše chyby, ostatní o nich budou mluvit opovržlivě, takže přátelé by měli být první, kdo poukáží na vaše chyby a opraví je. Dohodli jsme se mezi sebou, že ti, kdo vidí chyby, ale zůstávají potichu, jsou vinni před Všemohoucím a před svými přáteli. Ano, je třeba mluvit (o chybách) a hledat pravdu. Nechci, aby se dílo, které jsem začal já, mí přátelé, můj otec (bývalý prezident Čečenské republiky Achmat-hadži Kadyrov, který byl zavražděn v roce 2004), rozpadlo kvůli mým vlastním činům nebo kvůli mým přátelům. Není tu na místě mluvit o mém otci, ale nechci, aby byla jeho věc zneuctěna. Nedovolím, aby se to stalo mně nebo komukoli jinému.

RFE/RL: Co si myslíte o těch, kdo opustili Čečensko a odešli jinam do světa?

I když mám nejlepší pokoj v moskevském hotelu, nejlepší auto a vybrané pokrmy, stýská se mi po domově. A vím, že všichni ti, kdo opustili vlast, včetně dlouhodobých uprchlíků, milují svou rodnou zemi a chtějí se vrátit. Opustili svou vlast kvůli lidem, kteří přišli dělat vůdce čečenskému lidu. Někteří (z těch, co opustili Čečensko) byli něčím zlákáni; jiní odešli z trucu. Ale většina z nich – více než 90 % – odešla ze zoufalství.

Budeme pracovat, abychom zajistili každému jednomu z nich klidný a pokojný život. A apelujeme na ně, aby nenaslouchali těm, kdo kritizují Kadyrovův tým – Kadyrovce – kdo tvrdí, že vraždíme, ponižujeme nebo dokonce jíme lidi. V každé zemi, kde žijí, mezi sebou mohou vybrat své zástupce, složit se jim na letenku – my jim ty peníze vrátíme, až přiletí – a poslat je sem, aby všechno viděli na vlastní oči. A myslím si, že pak najdou způsob, jak se vrátit domů.

Čečenec se cítí nejlíp na své rodné čečenské hroudě. Ať přicházíte odkudkoli, jakmile vstoupíte na čečenskou půdu, vaše srdce se naplní milostí. Tuhle milost Čečenci nemohou najít nikde jinde. Čečenci by se měli připravit na návrat domů. A my budeme pracovat na tom, abychom jejich životy zlepšili.

Z angličtiny přeložila Kateřina Sýkorová.

Tento rozhovor ani žádná jeho část nemohou být použity k dalšímu publikování bez písemného souhlasu Rádia Svoboda na www.rferl.org. Copyright (c) 2007. RFE/RL, Inc. Reprinted with the permission of Radio Free Europe/Radio Liberty, 1201 Connecticut Ave., N. W. Washington DC 20036, USA. www.rferl.org

 (Katka.Sruskodnes.cz)

Vytisknout článek