Nová překvapení amerického projektu protiraketové obrany

Politika - 5. 3. 2007 - Předkrm v podobě účasti Polska a Česka v systému protiraketové obrany (dále jen SPO) ještě leží ruskému kabinetu v žaludku a americké ministerstvo obrany již servíruje chod druhý, ještě hůře stravitelný. Do svého kontroverzního projektu se totiž USA rozhodly zapojit i státy SNS – Ukrajinu a zatím neupřesněný stát ze Zakavkazí.

Vyjádření šéfa protiraketového úřadu Pentagonu generála Henryho Oberinga, který na čtvrteční tiskové konferenci v Bruselu oznámil zájem amerického ministerstva obrany umístit v Zakavkazí mobilní radar, způsobil ruské administrativě další vrásku na čele. Radar, který by měl sloužit jako podpora radaru českého, by měl zjišťovat vzlety íránských raket namířených na Spojené státy. Jeho možné použití proti Rusku však generál odmítá: „Radar by byl namířen na Írán. Na Rusko bychom jej namířit nemohli a i kdybychom chtěli, tak by jeho dosah na zjištění vzletu ruských raket nestačil.“ Se kterou zakavkazskou zemí americký projekt počítá, není zatím jasné, pravděpodobná je především Gruzie, méně již Ázerbájdžán. Naproti tomu účast Arménie, která je považována za spolehlivého ruského spojence, je téměř vyloučena. Nicméně (jak uvádí server Izvestia.ru) odpovědné gruzínské úřady oznámily, že Gruzie oficiální žádost od americké strany zatím neobdržela.

Nesouhlasné reakce vrcholných ruských politiků, jež bezprostředně po prohlášení následovaly, byly předvídatelné, ale zároveň také pochopitelné – dobře zapadají do ovzduší vzájemné nedůvěry obou velmocí. Podle vyjádření vlivného bývalého hlavního velitele ruských vzdušných sil Anatolije Kornukova, které reprodukoval server Rossijskaja gazeta, bude mít chystaný radar spíše kruhový rádius a jeho účel je jasný – monitoring jihoruských oblastí. Případnou instalaci radaru v Zakavkazí proto Kornukov i přes americké ujištění považuje za přímé ohrožení národní bezpečnosti Ruska. V podobném duchu se nese i prohlášení zástupce ministra zahraničních věcí, jenž označuje pokračující kroky amerického ministerstva obrany za destabilizaci evropské bezpečnosti.

Hovořit o kavkazské lokaci amerických radarů jako o překvapení je však poněkud nepřesné. Toto téma totiž podle serveru Polit.ru nadnesl již v srpnu minulého roku představitel americké protiraketové agentury Rick Lerner, který hovořil o Zakavkazí jako o ideálním stanovišti pro sledování startu a trajektorie raket odpalovaných z Íránu. Přesto je však těžké ubránit se pocitu, že načasování podobného prohlášení do současné zjitřené atmosféry nebylo z americké strany nejšťastnější, neboť ruskou veřejnost ještě více utvrzuje v nedůvěře v úmysly Spojených států.

USA však ukázaly ještě větší bezohlednost k zájmům bývalé supervelmoci, když v seznamu států, se kterými americká administrativa spolupracuje v protiraketovém systému, uvedly Ukrajinu – tedy další stát SNS sousedící s Ruskem. Tento fakt, jenž je pro Kreml krajně nepříjemný, oznámil ve své zprávě náměstek americké ministryně zahraničí John Rood, který má na starost otázky mezinárodní bezpečnosti a nešíření zbraní hromadného ničení. V čem konkrétně bude spolupráce spočívat, však blíže neupřesnil. Zpráva o zapojení Ukrajiny do SPO je pro mnohé překvapením. Ještě před měsícem totiž prorusky orientovaný ukrajinský premiér Janukovyč tuto možnost vylučoval, když na otázky týkající se ukrajinské pozice zareagoval: „Otázka případné účasti Ukrajiny v SPO neexistuje.“ Navíc ještě minulý týden žádala Ukrajina (podobně jako Rusko) od americké strany vysvětlení ohledně plánů rozmístit součásti SPO v Česku a Polsku. Nejednoznačné postavení Ukrajiny ještě podtrhuje fakt, že od zveřejnění amerického dokumentu do současnosti jej ukrajinská vláda nijak nekomentovala. O tom, že je však tato otázka v současnosti dominantním tématem vrcholné ukrajinské politiky, svědčí i setkání prezidenta Juščenka s jeho gruzínským protějškem Saakašvilim, které proběhlo minulý týden a bylo věnováno právě problematice SPO.

Když se po projevu prezidenta Putina na mnichovské konferenci ozývaly komentáře označující současný stav za počátek druhé studené války, byly ihned označeny za přehnané. Po zveřejnění nových detailů americké SPO již tato tvrzení bohužel tak nepřesvědčivě nevyznívají. Podle německého vládního koordinátora německo-ruské spolupráce Andrease Schockenhoffa, který přináší již zmíněný server Polit.ru, je kontraproduktivní rozmisťovat v bezprostřední blízkosti ruských hranic systémy, jako je tento, aniž by bylo Rusko přizváno ke strategickému dialogu: „Pokud tímto systémem snižují Spojené státy roli ruského jaderného potenciálu, znamená to – viděno z ruské strany – že je nutné tuto rovnováhu nějakým způsobem vyvážit.“

Vyvážení, ke kterému by bylo Rusko dotlačeno, by však mohlo mít pro všechny zúčastněné strany a potažmo pro evropskou bezpečnost nečekané následky.

Petr Pešek (Petr.Pruskodnes.cz)

Vytisknout článek