| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 22. 2.– 28. 2. 2007Zprávy - 1. 3. 2007 - V souvislosti s ruskou návštěvou komisaře pro lidská práva Rady Evropy Thomase Hammarberga se začínají v médiích objevovat názory ochránců lidských práv na nově dosazeného prozatímního čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Ten už i tak spolehlivě plní přední stránky ruského tisku: Nedávno například pozval do Čečenska nejkrásnější ženy soutěže Missis World, což komentuje deník Kommersant. 
čtenář časopisů Ochránci lidských práv se vyjadřují k režimu Ramzana Kadyrova v ČečenskuV souvislosti s návštěvou komisaře pro lidská práva Rady Evropy Thomase Hammarberga v Rusku se začínají v médiích objevovat častěji názory ochránců lidských práv na nově dosazeného prozatímního čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Tento politik i tak spolehlivě plní přední stránky ruského tisku: Nedávno například pozval do Čečenska nejkrásnější ženy soutěže Missis World, což komentuje deník Kommersant ze dne 26. 2. Krásky na letišti čekalo několik aut značky Porsche a do hlavního města je ochránci vezli kolem plakátů, jež hlásaly: „R. A. Kadyrove, vy jste znovu vybudoval naše krásné město!“ Missis Keni mladého prezidenta očarovala natolik, že jí věnoval půlku svého zvěřince. Návštěva komisaře Rady Evropy, který trval na návštěvě Čečenska, však vyzvedla do popředí přece jen jiná témata. Komisař pro lidská práva si chce prohlédnout vojenskou základnu ministerstva vnitra, několik vězení, policejních oddělení, nemocnic a škol v Grozném. Chystá se také vystoupit na Grozenské univerzitě s přednáškou. 1. 3. se zúčastní konference o lidských právech – a právě ta je kamenem úrazu celé návštěvy. Účast na ní totiž odmítlo velké množství ruských i zahraničních organizací na ochranu lidských práv. Důvod? Deník Rosbalt ze dne 26. 2. uvádí, že důvodem je zřejmě skutečnost, že záštitu nad celou konferencí převzal Ramzan Kadyrov. Ochránci lidských práv, jako například Ljudmila Aleksejevová z Moskevské helsinské skupiny nebo Lev Ponomarev z hnutí Za lidská práva, proti jeho režimu namítají: „My, stejně jako představitelé zahraničních organizací, máme mnoho důkazů o hrubém porušování lidských práv ze strany nynějších čečenských mocenských struktur. … I dnes dochází v Čečensku k trestům smrti bez soudu, k únosům a mučení, ke korupci či vymáhání humanitární pomoci a kompenzací.“ Účast na této konferenci ze stejného důvodu neplánují ani zahraniční představitelé organizací na ochranu lidských práv.
Na severním Kavkazu vznikají nové vojenské základnyJiž před dvěma lety se zmiňoval deník Grani o proslovu Vladimíra Putina, v němž se zamýšlel nad stavem jižních ruských hranic. Označil je za „otevřené“ a nedostatečně kryté. Ministr obrany Sergej Ivanov tehdy vypracoval plán na výstavbu základen a ustavení nových ruských vojenských těles v regionu. K 1. prosinci 2007 by měla být realizace plánu obrany jižních hranic hotova, uvádějí Grani 26. 2. 2007. V regionu se formují dvě pozemní brigády – jedna nedaleko místa Bolticha v Dagestánu, druhá u Zelenčukské v Karačejevo-Čerkesku. Plánuje se výstavba tří set vojenských objektů (mezi ně se počítají i kasárna apod.). Na celou akci již byly vyděleny 2,4 miliardy rublů a v současné době je realizováno přibližně 60 % plánu. Na jižní hranici by měla sloužit pouze profesionální armáda, která bude pomáhat gruzínským a arménských pohraničníkům, doplnil Sergej Ivanov.
Bělorusko zavádí ekonomické reformyPo ropných tahanicích s Ruskem tíží Bělorusko závažný rozpočtový deficit. Deník Vedomosti 27. 2. informoval, že tato ekonomická krize donutila prezidenta Lukašenka zavádět ekonomické reformy. Ministerstvo ekonomiky bylo pověřeno, aby vypracovalo plán privatizace státních podniků, podle některých zdrojů se prý již vedou rozhovory se zahraničními investory. Současně Bělorusko se zahraničními institucemi diskutuje možnost půjček. „Pokud Bělorusko skutečně začne zavádět ekonomické reformy, změní to naprosto nejen systém fungování běloruské ekonomiky, ale systém fungování celé země,“ domnívá se expert z ekonomicko-politického centra Mizes Jaroslav Romančuk.
Seznam uzbekistánských periodikInternetový server Fergana.ru publikoval 22. 2. delší seznam uzbekistánských i světových periodik, které se cíleně věnují této zemi. Masová média spadají v Uzbekistánu plně pod státní kontrolu, živou žurnalistiku je možné najít pouze na internetu. Pro obyvatele republiky s despotickým vládcem Islamem Karimovem je přístup k těmto informacím komplikovaný – stát blokuje mnoho serverů a krom toho vytváří vlastní servery s konspiračními informacemi. U každého z padesáti titulů na zmíněném seznamu najdete stručnou charakteristiku periodika a jeho hlavní oblasti zájmu.
Petice za osvobození tří uzbeckých politických vězeňkyňVe středu 28. 2. se na serveru Fergana.ru objevil protestní dopis několika představitelů mezinárodního dění a literatury (např. Andrej Bitov, Andrej Babickij, Šavkat Abdusaljamov aj.), kteří v něm žádají propuštění tří uzbeckých politických vězenkyň: novinářky Umidy Nijazovové, která je ve vězení vystavována tvrdému mučení, a ochránkyň lidských práv Mutabar Tadžibajevové a Gilbachor Turajevové.
Malá důvěra v ruské firmy na mezinárodní scéněRBKdaily dne 28. 2. oznámilo, že ruské firmy jsou ve světě přijímány jako nejméně důvěryhodné. Ruská federace totiž byla letos poprvé zařazena do každoročního sociologického průzkumu vnímání businessu a obchodování, který provádí známá americká PR agentura Edelman. Dle tohoto průzkumu jsou za nejspolehlivější a nejdůvěryhodnější obchodníky považováni Švédové a Kanaďané. Současně byla hodnocena i důvěra v média: Rusko se ocitlo ze všech 18 zúčastněných zemí na posledním místě. Rusové spoléhají pouze na odborné ekonomické časopisy, denní tisk vnímají s obrovskou skepsí.
Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
