| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | SPECIÁL: Jaké je dnešní Rusko? Vysokopříjmová ekonomika s problémy rozvojových zemíSpeciály - 19. 2. 2007 - Ruská ekonomika vykazuje dobré výsledky a je jednou z nejdynamičtějších na světě (společně např. s Čínou). Podle zprávy Světové banky Global Economic Prospects za rok 2006 však tempo růstu začalo klesat a v roce 2007 se dostane na 5,5 %, především kvůli klesající ceně ropy. 
Moscow International Business Center - Zdroj: Wikipedia.ru 1. Ekonomika
Ruská ekonomika vykazuje dobré výsledky a je jednou z nejdynamičtějších na světě (společně např. s Čínou). Podle zprávy Světové banky Global Economic Prospects za rok 2006 však tempo růstu začalo klesat a v roce 2007 se dostane na 5,5 %, především kvůli klesající ceně ropy. Zpráva Světové banky dále upozorňuje na nebezpečí inflace, které je spojeno s původem ekonomického růstu (podrobněji zde). Tyto problémy nemá jen Ruská federace, ale také třeba Turecko. Růst se zpomalil také v Číně a Indii. Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu generuje ropa a zemní plyn více než 60 % příjmu za export a více než 30 % fiskálních příjmů RF.
Je zřejmé, že úspěchu ruské ekonomiky napomohly především ceny nerostných surovin. Rusko se tak stalo zemí s vysokopříjmovou ekonomikou. Lidé ale zůstávají chudí. I když současná vláda systematicky podporuje nejrůznějšími dávkami slabé sociální vrstvy obyvatelstva (např. důchodce) a některými incentivními opatřeními (např. zvýšení porodného) se snaží zabránit nepříznivým socioekonomickým tendencím (např. úbytek obyvatelstva), propast mezi bohatnoucími jednotlivci, často spřízněnými s kremelskou nebo regionální administrativou, a chudou většinou obyvatelstva nejen přetrvává, ale nadále se prohlubuje. I když Moskva patří počtem miliardářů na 2. místo na světě po New Yorku, přes polovinu domácností žije stále v chudobě (viz statistika níže).
Jednou z dalších příčin budoucího poklesu výkonnosti ruské ekonomiky je špatný stav inženýrských sítí. Ruská rozvodná ropovodná potrubí často praskají a je otázkou, zda by Rusko vůbec technicky zvládlo uspokojit zvýšenou poptávku po této surovině. Ve špatném stavu jsou ale i telefonní, vodovodní, plynová, ale především topná vedení.
Jedním z nejzávažnějších problémů týkajících se ruské ekonomiky je korupce. Transparency International zveřejnila minulý rok zprávu (viz náš článek), ve které umístila Rusko na 121. místo na světě spolu s Rwandou, Gambií nebo Hondurasem. Přitom ještě v roce 2004 byla korupce ohodnocena místem 90. Korupce bují především ve státní správě. I když platy v této oblasti nejsou v Rusku příliš vysoké, mnozí úředníci ve svych funkcích doslova bohatnou. Ředitel FSB Nikolaj Patrušev ve zprávě ze dne 19. 12. 2006 uvedl podle serveru Agentura.ru, že škoda, která státu v roce 2006 vznikla kvůli korupci, se odhaduje na 45 miliard rublů. (asi 37 miliard Kč).
Největším problémem však stále zůstává stupňující se centralizace moci a potlačování demokracie.
 Má Putin plán? - Zdroj: Neznámý autor Centrální řízení je na tak rozsáhlém teritoriu problematické a neefektivní. Jelikož na základě stávajících zákonů navrhuje nejvyšší státní úředníky do funkcí ruský prezident, je moc samosprávných subjektů potlačena. Místní parlamenty tak nemohou v jednotlivých republikách navrhovat na nejvyšší funkce své kandidáty znalé místní problematiky, ale jsou zákonem přinuceni hlasovat pro nebo proti kandidátovi Kremlu.
Potlačování demokratických institucí má za následek ještě větší bujení korupce a ztrátu kontrolních mechanismů, které by samotnému prezidentovi byly velice nápomocny. I když na místní úrovni sice existují média kritická k Putinovi a jeho administrativě, nicméně jde vždy o poměrně malá, úzce zaměřená média (např. ruská verze časopisu Newsweek, internetové noviny Gazeta.ru, rádiová stanice Echo Moskvy apod.). Vladimír Putin je vydává za důkaz toho, že v Rusku panuje naprostá nezávislost médií, protože existují i taková, která jej kritizují. Dalším Putinovým argumentem, jímž se bráni nařčení z likvidace nezávislých médií, je jejich počet. Ruský prezident tvrdí, že i kdyby chtěl, nemůže všechny kontrolovat a cenzurovat. Faktem zůstává, že všechny větší deníky, časopisy a hlavně televizní stanice však byly v podstatě zestátněny.
2. Demografické problémy
Podobně jako v České republice či Maďarsku je demografická situace v Rusku tíživá. Ačkoli Rusko mohou zachránit přistěhovalci, především z prostoru bývalého Sovětského svazu, průzkumy ukazují, že příčinou úbytku obyvatelstva není nízká porodnost, nýbrž vysoká úmrtnost. Jak uvedly 12. 2. 2007 Novyje izvestija, průměrná délka života začala klesat již v roce 1998, kdy se muži průměrně dožívali 61,2 let a ženy 73,1. V roce 2005 však průměrná délka života mužů činila jen 58,9 let a průměrná délka života žen 72,4. Ruští muži tak žijí o 15 let méně než Američané, o 17 let méně než Francouzi, o 20 let méně než Japonci. Ruské ženy se pak dožívají o 8 let méně než Američanky, o 11 let méně než Francouzky a o 13 let méně než Japonky. Ročně umírá v Ruské federaci asi 700 000 lidí, z nichž 40 000 umírá na následky užívání alkoholu. Alkoholismem trpí spíše muži, čímž si taky experti vysvětlují tak obrovský rozdíl mezi průměrnou délkou života mužů a žen.
Nejvíce lidí umírá na nemoci srdce (892 lidí na 100 000 obyvatel), na následky tragických událostí (221 lidí na 100 000 obyvatel), na rakovinu (201 lidí na 100 000 obyvatel), na nemoci dýchacích orgánů (64 lidí na 100 000 obyvatel), na infekční onemocnění (25 lidí na 100 000 obyvatel).
3. Chudoba
Centrum výzkumu ekonomiky a financí na New Economic School zveřejnilo výsledky rozsáhlého průzkumu ekonomické situace ruských domácností, který byl proveden Federálním statistickym úřadem ve spolupráci se Světovou bankou. Autorem výzkumu byly Irina Denisovová a Marina Karcevová (stáhnout zprávu zde) a zahrnul 45 tis. ruských domácností ve 46 regionech Ruské federace. Ruská domácnost byla označena za chudou, pokud její spotřeba na osobu byla nižší než regionální existenční minimum vyjádřené cenou spotřebního koše. Míra chudoby pak byla dále vyjádřena poměrem ¾, ½ nebo ¼ existenčního minima.
Pokud je brána Ruská federace jako celek, pak je chudých domácností necelá polovina (48 %). Téměř třetina domácností (30 %) je na hranici tří čtvrtin existenčního minima. Jedna osmina domácností (12,5 %) nedosáhne ani na polovinu místního existenčního minima a 2 % nedosahují ani na čtvrtinu.
Z výzkumu vyplývá, že ve většině případů je chudoba domácností závislá na počtu dětí. Čím více dětí domácnost má, tím je chudší. Chudoba domácností s jedním, dvěma, třemi a více dětmi byla v procentním vyjádření 54, 65 a 82. Dále průzkum ukázal, že oproti obecné představě, že domácnosti bez manžela jsou chudší než domácnosti, ve které je otec samoživitel, tomu tak není, až na výjimku několika regionů, v nichž pracovní trh vyžaduje velice kvalifikovanou pracovní sílu.
Dále se ukázalo, že domácnosti ve městech jsou o bohatší než domácnosti na venkově (46 % : 54 %). Počet chudých domácností, jak průzkum ukázal, je závislý na oblasti. Nejchudším regionem je podle statistiky Sachalin (67 %), následovaly Primorje, Čita a Dagestán. Nejlépe dopadla Ťumeňská oblast (18 %). Mezi osm regionů s nejméně chudými domácnostmi (tj. pod 40 %) patří z ruských metropolí Sankt Petěrburg (36 %), ale nikoliv Moskva. Toto zjištění je zajímavé především z toho pohledu, že se hlavní město považuje za region bohatý. Chudých domácností zde bylo 56 %.
Tato statistika – jako jedna z mála podobných – zohlednila cenové rozdíly v regionech. Nicméně v případě Moskvy je nutné si uvědomit, že zde pracuje (často nelegálně) nejvíce přistěhovalců, obvykle špatně placených. I když se monitorovaly nejdůležitější oblasti, přesto nebyla téměř polovina ruských regionů do statistiky zahrnuta.
4. Nevyřešená postkonfliktní situace – Čečensko
Časopis Optimista zveřejnil značně neoptimistický článek Vadima Rečkalova o postkonfliktní situaci v Čečně. Podle Rečkalova, který do této kavkazské republiky často jezdí a navštěvuje hlavní město Groznyj, jde o stále velice nebezpečné místo. Rekonstrukce města probíhá velice pomalu. Kanalizační systém stále nebyl opraven, nicméně obyvatelé Grozného si konečně mohou alespoň koupit pitnou vodu za 50–80 kopějek za kbelík. Všechny průmyslové podniky byly zničeny, stojí pouze jeden, který se jmenuje Turbina. Ten je sice nefunkční, nicméně, jak píše Rečkalov, je střežen, což je signál, že by mohl být v budoucnu spuštěn.
Většina lidí, kteří měli možnost Čečensko opustit, tak již dávno učinili. Někteří z nich své domy pronajímají jiným přistěhovalcům nebo rodinám bez přístřeší. Dům si lze pronajmout asi za 50 rublů měsíčně (asi 43 Kč). V ruinách domu v centru a na okraji města stále přežívají lidé, kteří nemají kam jít. Podle autora je téměř neuvěřitelné, že v rozbombardovaných panelácích Grozného vůbec mohou přežít.
Co se týká potravin, jsou trhy dobře zásobeny. Lidé, kteří si nemohou dovolit koupit dobrý kus masa, kupují alespoň ovčí hlavy, ze kterých dělají polévky. Obyvatelé Čečenska přežívají podle autora dvěma způsoby. Zaprvé si sami pěstují potraviny (především brambory) a zadruhé načerno stáčejí ropu z ropovodu a dále ji prodávají.
Problémem Čečenska je jeho vláda. Přestože ve státní pokladně nejsou peníze na potřebnou obnovu města a infrastruktury, bylo podle autora utraceno 98 milionů rublů za sochu bývalého prezidenta Kadyrova, který byl zavražděn v roce 2004. Je to nedaleko od místa, kde stávala socha Vladimíra Lenina. Zatímco se vládním úředníkům strhlo 400 rublů na oběti Beslanu, na sochu se vybíralo od každého po 5 tisících rublů, postěžovala si autorovi statě jedna z čečenských úřednic.
5. HIV/AIDS
Podle nedávné studie International Labour Office uskutečněné ve spolupráci s OSN (stáhnout celý dokument), vypracované pod vedením Světlany Misichinové, vedoucí Institutu ekonomiky při Ruské akademii věd, stoupá v Rusku počet případu HIV/AIDS závratným tempem.
Zatímco v roce 1998 bylo hlášeno 11 tisíc případů, v polovině roku 2002 jich bylo již 200 tisíc. Devět lidí z deseti se nakazilo použitou injekční stříkačkou. Počet nakažených virem HIV je relativně malý, co se týká poměru k počtu obyvatel, alarmující je však především růst počtu případů, který je v Rusku jedním z nejrychlejších na světě.
Podle vědeckého týmu z toho především plyne:
- zasažena je ekonomicky aktivní populace
- z ekonomického hlediska je ohrožen důchodový systém
- zvyšují se náklady na diagnostikování nemoci a její léčení
- omezuje se produktivita a tím výkon ekonomiky (HDP).
Skupina předpověděla 3 možné scénáře vývoje dané situace. Uvádíme 2 obvyklé varianty.
V roce 2008 by mohlo být nakaženo až 1,2 milionu lidí, střízlivější varianty hovoří o 700 tisících.
Náklady na zdravotní léčbu by se mohly vyšplhat podle odhadu až na 0,43 % HDP v roce 2011, střízlivější odhady hovoří o 0,25 % v roce 2010.
V roce 2050 by HIV/AIDS mohl zneschopnit až 5,4 % práceschopných obyvatel RF, pozitivnější scénáře jsou 1,5 %–3 %.
Počet penzistů by mohl být v roce 2050 podle propočtů o 1,4 %–4 % nižší.
V letech 2010–2015 by počet lidí, kteří dostávají nemocenské důchody, mohl být 7 % až 8 % oproti pozitivnější kalkulaci 4 %.
I když může být obtížné představit si pod uvedenými procenty konkrétní čísla, je dobré si připomenout, že 1 % obyvatel RF představuje asi 1 420 000 lidí. Nemocenské dávky tak v optimističtějším případě bude v letech 2010–2015 pobírat kvůli AIDS přes 5,5 milionu lidí. Připomeňme, že počet penzistů v roce 2004 byl 38 184 000, tj. 26,6 % obyvatelstva).
Sestavil
Tomáš LiptákTomáš Lipták (Tomas.Lruskodne.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
