Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
---|
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Projekt vytvoření nového ruského atomového holdinguPolitika - 4. 2. 2007 - Státní duma přijala zákon O zvláštním řízení organizací realizujících činnost v oblasti využití jaderné energie a o nakládání s jejich majetkem a akciemi. Projekt je zaměřen na reformování a restrukturalizaci jaderného průmyslu v Ruské federaci. Cílem je vytvoření nového státního atomového holdingu, který má zatím pracovní název Atomprom. Tato společnost by pracovala na všech úrovních jaderné energetiky, a to od těžby uranu a jeho obohacování, produkce techniky pro jaderný průmysl až po stavbu jaderných elektráren nebo odpovídající vědecký výzkum. Jak uvádí RTN News, první etapou při vytváření holdingu bude převod 100 % kapitálu společnosti TVEL do kmenového kapitálu Atompromu, přičemž z TVELu se stane dceřiná společnost. Veškeré směrnice týkající se rozhodnutí společnosti bude vydávat vláda, která se rovněž zavazuje o projektu informovat Státní dumu, a to každých šest měsíců od začátku celého projektu. Prodej některé ze společností, jichž se tento projekt týká, bude dále možný pouze se souhlasem prezidenta Ruské federace. Finansovyje izvestija citují vedoucího Federální agentury pro atomovou energii (Rosatom) Sergeje Kirijenka, podle něhož přijetí tohoto nového projektu atomovému průmyslu umožní až „desetkrát zvýšit počet stavěných energetických bloků“. V současné době ruské společnosti staví jaderné bloky v Íránu, Číně a Indii. Poslední zakázkou je vyhraný tendr na stavbu dvoutisícmegawattových jaderných bloků v bulharské elektrárně v Belene, za které může získat 4 miliardy euro. Realizace projektu reformování a restrukturalizace jaderného průmyslu umožní Rusku ovládnout pětinu světového trhu s jadernou energií.
Následující popis majetkových poměrů v klíčové firmě TVEL ukazuje, které další průmyslové podniky jsou do tohoto projektu zahrnuty.
TVEL-holding, který se nachází ve strukturách Federální agentury pro atomovou energii (Rosatom), vznikl v roce 1996 nařízením prezidenta Ruské federace. Základním kapitálem byly akcie společností Mašinostroitělnyj zavod (49 %), Čepeckij mechaničeskij zavod (51 %), Novosibirskij zavod chimikoncentratov (38 %), Chimiko-metallurgičeskij zavod (51 %), Zabajkalskij gorno-obogatitělnyj kombinat (38 %), Kommerčeskij centr 100 (49 %).
Společnost úspěšně zvyšovala svůj podíl v základním kapitálu svých dceřiných společností a ke dni 30. 6. 2006 patří holdingu akcie dceřiných a jinak závislých společností: Mašinostroitělnyj zavod (79,12 %), Čepeckij mechaničeskij zavod (71,71 %), Novosibirskij zavod chimikoncentratov (66,20 %), Chimiko-metallurgičeskij zavod (51 %), Priargunskoje proizvodstvennoje gorno-chimičeskoje objediněnije (80,12%), Malyševskoje rudoupravlenije (51 %), Dalur (97,85 %) (v % z kmenového kapitálu). Další ze 12 společností patřících k TVEL jsou Chiagda, TVEL-Invest, TVEL-Lizing, TVEL-Stroj a Kommerčeskij centr. Dále je společnost zastoupena v SP UKRTVC; jedná se o společnou rusko-kazašsko-ukrajinskou společnost zabývající se výrobou jaderného paliva pro ukrajinské reaktory VVEP-1000.
100 % akcií TVEL je v držení ruského státu. Počet spolupracovníků korporace je 40 tisíc. Čistý zisk společnosti za rok 2005 je 3 090 654 000 rublů.
Společnost plně zásobuje 73 ruských reaktorů a dále reaktory dalších 13 zemí. Jsou to například Ukrajina, Bulharsko, Slovensko, Maďarsko, Finsko, Arménie, Litva, Čína, Česká republika aj.
Petr Kvíčala (Petr.Kruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
---|
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
---|
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|