Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím?

Politika - 30. 1. 2007 - Není tajemstvím, že Rusko drží světové prvenství v těžbě zemního plynu a druhé místo v těžbě ropy. Tyto komodity mají podstatný význam v obchodní bilanci Ruské federace. Za jejím aktivním udržováním a postupným nárůstem přebytků stojí právě exporty zemního plynu a ropy.

Graf: Vývoj cen ropy 1986–2005, zdroj. www.businessinfo.cz; tabulka: Makroekonomické ukazatele Ruské federace, zdroj: Světová banka, www.worldbank.org

V roce 1995 tvořil podíl ropy a zemního plynu na celkových exportech cca 20 %. V roce 2001 to je již 54,8 %. Narůstající podíl v čase byl způsobován i rostoucí cenou ropy (viz obr.), která hodnoty exportů táhla hodně vysoko. Průměrná exportní cena za barel ropy byla v roce 2001 20,9 USD, v roce 2005 pak 45,2 USD. Podle informačního serveru Gateway2russia.com hodnota exportu ropy a plynu představuje u prvních 100 největších exportérů Ruska hodnotu přes 72 %.

Přílivy deviz z exportů ropy jsou snadným příjmem do státní kasy. Působí tak na zhodnocování rublu, který se stává velkým lákadlem pro stimulaci importů. Prakticky je jednodušší dovézt zboží ze zahraničí než relativně draze vyrábět. Tím se však ekonomika dostává do jiného negativního stavu. Drahé domácí výrobky nemohou konkurovat levnějším zahraničním. Domácí výrobci nejsou příliš stimulováni vyrábět některé druhy zboží. Tomuto jevu se říká holandská nemoc. Jde o stav, kdy státu vzniká bohatství z přílivu deviz v důsledku hojného výskytu přírodních zdrojů, a tím se snižuje váha ostatních odvětví (např. spotřebního průmyslu), která tak ztrácí konkurenceschopnost kvůli levným importům v důsledku zhodnocení měny. Nevznikají pracovní příležitosti, které by stimulovaly jiná hospodářská odvětví k výkonu. Za příklad lze uvést Nizozemí: objevení zásob ropy v Severním moři způsobilo rostoucí exporty a tlak na zhodnocení měny. Nezaměstnaní nebyli v důsledku štědrých sociálních dávek motivováni k práci. Domácí výrobci zjistili, že nejsou schopni čelit zahraniční konkurenci v podobě levných dovozů průmyslové a zemědělské produkce.

Rusko jako celek následky této „nemoci“ zatím nepociťuje. Hospodářství roste – od roku 2001 růst neklesá pod 5 % – tempo růstu je rychlejší než ve vyspělých zapadních ekonomikách. Nezaměstnanost v číslech má klesající tendenci – v roce 2005 pod 8 % – a inflace je na sestupu. Těchto pozitivních faktorů si všímají i investoři, Rusko si tak přílivem kapitálu vylepšuje i celkovou platební bilanci. Otázkou zůstává, zda teď Rusko dokáže správně přerozdělit devizové přílivy peněz, aby v budoucnu zabránilo hrozbě tzv. holandské nemoci.

Štĕpán Dvořák

Vytisknout článek