Dopady „špiónské aféry“ aneb jak se žije Gruzíncům v Rusku

Politika - 29. 1. 2007 - Z důvodu vleklé ekonomické krize dochází od roku 1991 v masovém měřítku k odchodu migrantů z Gruzie. Jedná se o ekonomickou migraci, kterou charakterizuje snaha získat práci v zahraničí a posílat domů peníze, tzv. remitence. Podle některých údajů je v Gruzii na této finanční pomoci závislá každá pátá rodina, ve venkovských oblastech je situace ještě horší. Hlavní cílovou zemí gruzínské pracovní migrace je tradičně Ruská federace.

Zdroj: www.snow-square.com

Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (Labour Migration from Georgia, 2003) sem míří bezmála 40 % všech gruzínských migrantů. Důvodem je geografická blízkost a relativní dostupnost, praktická neexistence jazykové bariéry a dostatek pracovních příležitostí na trhu práce. Podle některý zdrojů pracuje v Rusku více než milion obyvatel Gruzie, jen v Moskvě se jejich počet odhaduje na 100 000 a podle odhadů ročně pošlou domů okolo 350 milionů dolarů (cca 7,7 miliardy Kč), tj. přibližně 15 % gruzínského HDP.

V souvislosti s vyhrocením rusko-gruzínských diplomatických vztahů během tzv. „špiónské aféry“ na podzim roku 2006 se však situace gruzínských migrantů v Ruské federaci značně zkomplikovala, což může ve svém důsledku negativně ovlivnit ekonomickou stabilitu země, nemluvě o situaci konkrétních osob. S narůstajícími problémy zejména ekonomického charakteru se však začali potýkat také dlouhodobě usazení Gruzínci, včetně některých VIP osobností.

Tlak ekonomického charakteru vůči Gruzii zahájila Moskva již v květnu roku 2006, kdy zakázala z důvodu údajné špatné kvality dovoz gruzínských vín a minerálních vod. Rusko bylo přitom odbytištěm 60–70 % těchto výrobků. V říjnu 2006 se však tlak na Gruzii vystupňoval všemi směry. 3. října bylo přerušeno veškeré letecké, pozemní i námořní spojení mez Ruskem a Gruzií a zastaveny poštovní služby, což znemožnilo prakticky nejsnazší způsob přepravy peněžních prostředků do Gruzie.

6. října ruské úřady letecky deportovaly do Gruzie 143 osob, které údajně pobývaly na území Ruské federace nelegálně. Od té doby bylo podle některých údajů vyhoštěno několik set Gruzínců, minimálně jeden z nich deportaci nepřežil. Ruská ambasáda přestala občanům Gruzie vydávat víza, Federální migrační služba (FMS) oznámila, že gruzínští občané nebudou mít nárok na registraci přechodného bydliště ani na pracovní povolení a že platnost již vydaných vícenásobných pracovních povolení bude zkrácena, neboť podle analýzy FMS „ruské regiony nepotřebují gruzínské specialisty“.

Nejrazantněji přistoupila k odvetným opatřením vůči Gruzíncům Moskva, kde jich žije a pracuje zdaleka nejvíc. Moskevská milice dokonce začala požadovat od škol seznamy žáků s gruzínskými jmény, aby mohla prověřit okolnosti pobytu jejich rodičů. Podle federálního zákona o vzdělávání mají nárok na povinnou školní docházku i děti bez registrace. Jejich rodiče však dané potvrzení mít musejí. V Moskvě byly také zahájeny prověrky podniků patřících Gruzíncům a na jejich základě byly desítky firem a restaurací uzavřeny. V souvislosti s těmito opatřeními vůči gruzínským podnikům ventilovala ruská vláda své problémy s herním byznysem reprezentovaným četnými kasiny, která údajně „přinášejí lidu vážné morální i hmotné škody a vedou k alkoholizaci obyvatelstva“. Poslanci na návrh prezidenta Putina začali připravovat zákon, který by vymezil čtyři zóny, kde „nikdo nežije“, do nichž by byla všechna kasina vykázána. Zda vznikne jakási ruská obdoba Las Vegas, je zatím ve hvězdách.

Závažnější opatření než likvidace kasin je nařízení, podle nějž od roku 2008 nebudou smět na ruských tržištích pracovat nejen Gruzínci, ale žádní prodejci původem z republik SNS. Již od počátku tohoto roku nesmějí např. obchodovat s alkoholem a farmaceutickými výrobky. Realizuje se tak požadavek prezidenta Putina na „očištění ruských tržišť od nepůvodních obyvatel“. Přitom právě maloobchod a stavebnictví je odvětvím, kde je zaměstnáváno nejvíce těchto cizinců. Ruský parlament rovněž schválil novelu zákona, která zvyšuje pokuty zaměstnavatelům najímajícím k práci cizince bez řádných povolení. Důvodem je údajná vysoká kriminalita této kategorie osob.

„Protigruzínská kampaň” zasáhla také některé známé osobnosti. Populárnímu prozaikovi Borisu Akuninovi (vlastním jménem Čchartišvili) prověřuje daňový úřad příjmy, nesrovnalosti v hospodaření s financemi odhalila kontrolní komise v rozpočtu Ruské akademie umění, které šéfuje kontroverzní sochař a oblíbenec mnoha politiků Zurab Cereteli. Oba dva tyto zásahy spojují se svým gruzínským původem.

Bez ohledu na jakékoli právě probíhající kampaně je však pravděpodobné, že Ruská federace bude i do budoucna hlavní cílovou zemí (nejen) gruzínské pracovní migrace. Důvodů je celá řada, za všechny je možné jmenovat demografický trend razantního úbytku populace a její stárnutí, který v blízké budoucnosti vyústí v nedostatek vlastních lidských zdrojů na pracovním trhu, nebo odchod kvalifikovaných pracovních sil do Evropy a USA.

Kateřina Sýkorová (Katerina.Sruskodnes.cz)

Vytisknout článek