| Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
|---|
| Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rusko za týden 11. 1.– 17. 1. 2007Zprávy - 17. 1. 2007 - V pondělí 15. 1. vstoupil v platnost nový zákon o migraci. Nejsložitější to v Rusku budou mít Gruzíni a Tádžikové, ztížené podmínky čekají i Ukrajince. Cizinci musejí zmizet z ruských tržišť a z obchodů s alkoholem a léky. V Rusku prozatím neexistuje relevantní odhad, co tato „rusifikace" obchodu ekonomicky přinese. 
ilustrační foto - Zdroj: V pondělí vstoupil v platnost nový zákon o migraci: cizinci mizejí z tržišťV pondělí 15. 1. 2007 začal platit nový zákon o cizincích v Ruské federaci. Deník Vremja novostěj pro toto téma vyčlenil dokonce samostatnou rubriku. Nejsložitější to budou mít v Rusku Gruzíni a Tádžikové, pro které byla zavedena vízová povinnost, ztížené podmínky čekají i Ukrajince. K tomuto datu měl být také snížen počet cizinců pracujících na ruských tržištích na 40%. Snižování počtu cizinců v oblasti prodeje začalo už koncem minulého roku, pondělí proto nepřineslo výraznější změny. V Rusku však stále neexistuje relevantní odhad, kolik cizinců vlastně v této sféře obchodu pracuje a co může „rusifikace“ tržišť ekonomicky přinést. Někteří experti se obávají přetrhání obchodních vazeb a nefunkčnosti oblíbených ruských tržnic s ovocem, zeleninou, masem, sýry, korejskými potravinami apod. Instrukce týkající se nových migračních registrací a pracovních povolení byla vydána pouze v ruštině. Pro cizince, kteří jazyk neovládají na takové úrovni, aby si vyhlášku mohli přečíst, existuje i její kreslená verze.
Zdroj: Kommersant, 16. 1. 2007
Kolik stojí nezisková společnost na ruském černém trhuNeziskové organizace v Rusku prožívají od podzimu 2006, kdy proběhla jejich povinná registrace, těžké časy. Pod záminkou byrokratických nesouladů byla pozastavena činnost tří set neziskovek, a to především v regionech. S registracemi se také zhusta kšeftovalo na černém trhu. Skrze toto administrativní řešeto prošlo v minulém roce 1054 organizací (podrobněji viz Regnum.ru), které má zastřešovat Rada pro pomoc rozvoji institutů občanské společnosti a lidských práv v čele s Ellou Pamfilovovou. Celkově bylo koncem minulého roku pro třetí sektor vyděleno 500 milionů rublů a největší grant obdržel projekt školní učebnice Dějiny současného Ruska od roku 1991 do roku 2006, která má pro mladá pokolení zformulovat a interpretovat nejnovější ruskou historii. Podrobněji se rozdělením této sumy zabývá Nězavisimaja gazeta, která podotýká, že na předních místech mnoha organizací stojí lidé ze státního aparátu, jako například Igor Zadorin, bývalý sociolog prezidentské administrativy. Na konci roku 2006 vešly v platnost dodatky k Federálnímu zákonu o nekomerčních organizacích z roku 1995, které zesilují finanční i právní kontrolu ruských i zahraničních organizací třetího sektoru a dávají státním orgánům větší prostor při regulaci jejich činnosti. Ve čtvrtek 11. 1. 2007 proběhlo zasedání Rady pro pomoc rozvoji institutů občanské společnosti a lidských práv s prezidentem Vladimírem Putinem. Ten označil byrokratické znemožňování registrací za „jednotlivé případy“ a zdůraznil, že nemá žádné zprávy o „zneužívání byrokratických požadavků vůči třetímu sektoru“. Předáci neziskových organizací Vladimíru Putinu přesto otevřeně sdělili, že poslední registrace poškodila malá sdružení v regionech a náklady na registraci přijdou státní kasu daleko dráž než vydělené granty. Neopomněli zdůraznit i fakt, že registrace prakticky nebylo možné provést legálně a bez úplatku. San Auzan, předseda institutu Společenská smlouva, uvedl, že v regionech stála registrace jedné neziskové organizace na černém trhu od 45 do 70 tisíc rublů.
Zdroj: Nězavisimaja gazeta, 12. 1. 2007
Běloruský pokus o založení dynastieNa začátku roku 2007 dosadil běloruský prezident Alexandr Lukašenko do jednoho z nejvýznamnějších silových orgánů země – Rady bezpečnosti Běloruska – svého syna Viktora. Okamžitě se objevily komentáře a úvahy, zda tímto krokem Lukašenko nepřipravuje svého nástupce na prezidentský post. Takové jednání již má v postsovětském prostoru precedens: v roce 2003 převzal otcův post prezidenta Ázerbájdžánu jeho syn Ilcham Alijev. Analogie by se dala vést i s Kazachstánem, jehož vládce Nursultan Nazarbajev původně plánoval předat moc do rukou své dcery Darigy, ale pak si to rozmyslel a nechal zvolit na třetí prezidentské období sám sebe. Bělorusko však přeci jen není středoasijská velmoc, a tak se toto zviditelnění Lukašenkova syna Viktora stává spíše rozpačitým gestem. Jaroslav Romančuk z běloruského výzkumného analytického Mises Centra předpokládá, že jedinou výhodou tohoto činu může být pro běloruského prezidenta lepší přehled o silových a bezpečnostních strukturách země.
Zdroj: RBKdaily, 12. 1. 2007
V Kazachstánu se změnila vláda – nový kurz obchodní politiky země?Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev po několikatýdenním čekání jmenoval do funkce nového premiéra. Stal se jím jednačtyřicetiletý Karim Maximov, který vystudoval vysokou školu v zemi východního kazašského souseda – Číně. Čínsky mluví plynně, a objevují se proto úvahy, zda tato výměna premiérů nemá nastínit i budoucí zahraniční politiku země s obrovskými zásobami ropy, drahých kovů a draslíku. Prezident prozatím stále proklamuje „diversifikaci ekonomiky země“, tedy její orientaci na co nejvíce zahraničních partnerů.
Zdroj: RBKdaily, 12. 1. 2007
Zdroj: Nězavisimaja gazeta, 12. 1. 2007
Změny v ukrajinském politickém systému: Ukrajina se stala parlamentní republikouNávrh zákona, který by měnil poloprezidentský systém Ukrajiny na parlamentní, vetoval „oranžový“ prezident Viktor Juščenko osmkrát. V pátek 12. 1. 2007 však ukrajinský parlament Verchovna Rada nečekaně přehlasoval prezidentské veto a Ukrajina se stala parlamentní republikou. Většina pravomocí se tak přesouvá do rukou ukrajinského premiéra, pokračovatele tradic bývalého prezidenta Kučmy, Viktora Janukovyče. Ústřední roli sehrálo rozhodnutí Bloku Julie Tymošenkové hlasovat pro tyto změny. Prezident tímto ztrácí právo jmenovat premiéra i silové ministry a všechny jeho akty musí podepsat premiér a ministr příslušného rezortu. Ti také mají právo prezidentu vrátit dokument k přepracování. Tak rozsáhlá pravomoc pro premiéra je na Ukrajině za celou dobu její nezávislé existence absolutní novum.
Zdroj: Kommersant, 15. 1. 2007
Domácí filmová produkce vydělává v Rusku stejně dobře jako světová: největší ruské kasovní trháky minulého rokuRuské filmy v minulém roce velmi dobře obstály v soupeření se zahraničními snímky, do kin na ně přišel přibližně stejný počet lidí. Ruský film se přitom zaměřuje na poměrně kontroverzní témata, rozhodně v něm nevítězí sladké či nostalgické komedie, na něž jsme zvyklí z našich pláten. Tři finančně nejúspěšnější ruské filmy minulého roku jsou: 1. Bumer. Film druhý: jedná se o pokračování generačního filmu Bumer, který vypráví o trojici kamarádů v divokých gangsterských 90. letech v Rusku. 2. Denní hlídka: tento film navazuje na Noční hlídku, v obou dílech je na pozadí sovětské a postsovětské reality vzkříšen mýtus boje temných a světlých sil ve světě. Denní hlídka se stala komerčně nejúspěšnějším filmem celého minulého roku. 3. Devátá rota: vojensko-historický snímek vypráví o rotě ruských vojáků vyslaných bojovat do Afghánistánu, kde až na jednoho všichni padnou. Jedná se o velkofilm, ale režisér se daleko víc zabýval tématem porážky a nesmyslnosti války než vojenskou romantikou a filmovými efekty. Komerčně nejvážnějšími zahraničními soupeři těchto filmů byli Piráti Karibiku, Doba ledová a Pán prstenů.
Zdroj: Kommersant, 15. 1. 2007
Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz) Vytisknout článek
| |
| Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
|---|
| Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
| Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
|---|
| Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|
