Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu |
---|
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >> |
|
| | Rasismus a xenofobie v RuskuPolitika - 8. 1. 2007 - Ve večerních hodinách 9. února roku 2004 se tádžický dělník Junus Sultanov vracel se svou devítiletou dcerou a o dva roky starším synovcem petrohradskými ulicemi do svého bytu. Nedaleko domova na něj zaútočila skupina mladistvých skinheadů ozbrojená baseballovými pálkami, řetězy a noži. Dívka na místě podlehla jedenácti bodným zraněním, její otec a bratranec byli surově zbiti. Statistika útoků s rasistickými motivy - Zdroj: Moskevské informačně-analytické centrum pro monitoring nacionalismu a xenofobie SOVA (http://xeno.sova-center.ru) 22. března 2006 po pětiměsíčním řízení petrohradský soud odsoudil osm z útočníků za výtržnictví k odnětí svobody od 18 měsíců do pěti a půl let, devátého obžalovaného, původně obviněného z vraždy motivované etnickou, rasovou nebo náboženskou nenávistí, soud osvobodil. Tento verdikt označili představitelé nevládního sektoru a lidskoprávních organizací za „morální katastrofu“.
Vražda Churšedy Sultanovové je sice jedním z nejkřiklavějších, přesto však pouze jedním z mnoha případů rasově motivovaného násilí, k němuž v Rusku dochází v posledních letech ve stále vyšší míře. Terčem útoků se stávají osoby s „tmavou pletí“, ať už se jedná o imigranty ze středoasijských a kavkazských republik nebo o studenty pocházející z arabských zemí nebo z Afriky. Ačkoli k podobným útokům dochází v celém Rusku, zejména pak v ruských oblastech obydlených vyšším počtem cizinců a příslušníků neruských etnik (Voroněž, Rostov na Donu, Nižní Novgorod), smutnými lídry v tomto ohledu dlouhodobě zůstávají obě „hlavní města“ země – Moskva a Sankt Petěrburg.
Většinu rasisticky motivovaných útoků mají na svědomí stoupenci ultrapravicových mládežnických hnutí a skinheadských skupin, jejichž celkový počet se pohybuje v řádech několika desítek tisíc. Problém rasistického násilí však v žádném případě není možné redukovat na činy této kategorie osob. Ty jsou pouze extrémním projevem hluboce zakořeněných xenofobních nálad ovládajících ruskou společnost a projevujících se mimo jiné i v rétorice politické reprezentace země. Na federální úrovni působí nejméně sedm politických stran a hnutí s vysloveně rasistickou ideologií, xenofobní a nacionalistickou rétoriku běžně používali někteří moskevští politici během předvolební kampaně před loňskými volbami do moskevské městské dumy. Skutečnost, že v nově vytvořené parlamentní skupině pro boj proti rasismu zasedají také příslušníci nacionalistické strany Vlast, známé svými xenofobními prohlášeními, by mohla působit až úsměvně, pokud by se nejednalo o tak závažnou věc. Fenomén rasismu a xenofobie v ruské společnosti je tak problémem daleko závažnější a komplexnější povahy.
To ostatně potvrzují výsledky sociologických průzkumů, které dokazují růst nacionalistických tendencí ve společnosti. Podle průzkumu renomovaného centra Levada ze srpna 2006 souhlasilo 54% Rusů s ideou „Rusko pro Rusy“, což je pro mnohonárodnostní a mnohoetnický stát, jakým Ruská federace bez pochyby je, poněkud paradoxní. 40% by souhlasilo s tím, aby byl omezen počet Nerusů (zejména Židů) ve vysokých státních funkcích. Navíc každý třetí by podporoval vystěhování lidí kavkazského původu z tradičních ruských území a rovněž omezení práva Nerusů na trvalý pobyt v Rusku. Radikální projevy národnostní nesnášenlivosti do značné míry povzbuzuje laxnost veřejnosti i policie tváří v tvář rasisticky motivovanému násilí. Není náhodou, že mnoho útoků se odehrává za bílého dne na místech, kde se pohybuje mnoho lidí, např. v metru či příměstských vlacích. Policie při vyšetřování postupuje často naprosto lhostejně, také prokuratura a soudci raději označí podobné činy za výtržnictví, než by je kvalifikovali jako trestné činy motivované rasovou či etnickou nesnášenlivostí. Pachatelé pak od soudu, který se často táhne několik let, odcházejí s podmínkou či minimálními tresty odnětí svobody. Podle centra SOVA je řádně prošetřen a potrestán pouze každý dvacátý rasově motivovaný útok. Ani příslušníci pořádkových sil nepostupují vždy vůči cizincům a představitelům etnických menšin korektně. Obyvatelé kavkazských a středoasijských republik jsou např. daleko častěji kontrolováni, jsou po nich vyžadovány úplatky či je proti nim používána fyzická síla. Proto mnoho obětí raději ani trestní oznámení nepodá.
Doplňme, že nebývalá aktivizace společnosti a vlna protestů proti verdiktu v případu Churšedy Sultanovové přispěla k tomu, že se problém rasového násilí dostal do centra pozornosti mezinárodního společenství, které od té doby vytváří tlak na ruské státní orgány, aby daleko víc podobných případů hodnotily jako rasisticky a etnicky motivované útoky s odpovídající sazbou trestu.
Chronologie nejzávažnějších útoků s rasistickým podtextem v roce 2006
9. ledna V jihoruské Voroněži bylo napadeno několik súdánských studentů místní univerzity.
11. ledna Dvacetiletý skinhead pobodal v moskevské synagoze osm lidí, mezi nimi občana USA, Izraele a Tádžikistánu. Mladík byl obviněn z vraždy z náboženských či etnických důvodů a v září byl odsouzen k 16 letům odnětí svobody. Objevily se spekulace, zda rychlé odsouzení nemělo zamaskovat jeho předchozí rasově motivované zločiny.
5. února V Petrohradě byl ubodán občan Mali.
25. března Dva mladíci v Petrohradě zbili a pobodali devítiletou míšenku.
2. dubna Se zlomenou čelistí a otřesem mozku byl v Moskvě hospitalizován ministr kultury Kabardinsko-balkarské autonomní republiky a populární zpěvák Zaur Tutov. Tři útočníci, kteří jej napadli, byli koncem roku odsouzeni k 12-14 měsícům vnitřního exilu, tj. nucenému pobytu v určeném místě federace.
7. dubna V Petrohradě neznámý muž střílel po skupině afrických studentů a jednoho z nich usmrtil.
22. dubna V moskevském metru byla skupinou mladíků ubodána studentka arménského původu. Dívka na místě zemřela. 17letý mladík, který se k činu přiznal, je stíhán za prostou vraždu, nikoli za vraždu s rasovým motivem.
24. dubna V Moskvě byli napadeni dva občané z Tádžikistánu. Jeden z nich byla zabit, druhý vážně zraněn.
25. května V příměstském vlaku na trase Moskva – Puškino byl skupinou násilníků ubodán mladý Armén.
1. července V moskevském metru byli pobodáni dva arménští studenti. Skupina deseti skinheadů napadla kazašského studenta vojenské akademie. V jihozápadní části Moskvy byli pobodáni dva studenti z Uzbekistánu.
22. srpna Výbuch podomácku připravené nálože na jednom z moskevských tržišť usmrtil deset lidí a dalších padesát zranil. Většina obětí pocházela ze středoasijských republik, Číny či Vietnamu. Útok spáchali dva ruští studenti pravděpodobně z důvodů rasové nesnášenlivosti.
24. září V Petrohradě byl před studentskými kolejemi ubodán medik z Indie.
21. listopadu V příměstském moskevském vlaku skupina skinheadů brutálně zbila kovovými tyčemi občana Kyrgyzstánu.
Kateřina Sýkorová Vytisknout článek
| |
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008 |
---|
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >> |
|
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut |
---|
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů. více >> |
|
|