Moskva včera a dnes

Kultura - 18. 12. 2006 - Pokud byste chtěli vidět, jak vypadala Moskva ještě před 10 lety, museli byste si koupit v antikvariátu album starých fotografií. Hlavní město Ruska se totiž za posledních několik let změnilo téměř k nepoznání. Staré domy, ulice a náměstí ustupují moderním architektonickým „skvostům“.

1. Vojentorg na počátku 20. stol., 2. Vojentorg zbourán, r. 2003, 3. Vojentorg v budoucnu, 4. ul. Ostoženka 16, kde žil filosof Vladimír Solovjov, 5. Hotel Moskva – zbourán v r. 2004, 6. . Chátrající obchodní komplex Ťoplyje rjady.

Političtí vládci často nechávali v Moskvě bořit všechno staré, včetně kulturních památek. Problematický vztah k vlastní minulosti a překotné budování nových světů je charakteristickým rysem ruské povahy. Je známé doslova hromadné ničení chrámů, klášterů a historických budov po bolševické revoluci. Podle některých odhadů bylo v období mezi roky 1917 a 1940 zničeno 50 % architektonických památek. Podle ruské verze časopisu Newsweek z 16. října tohoto roku bylo od roku 1950 do konce 80. let zbouráno 2200 historicky významných budov. Do roku 1990 padlo dalších 1360 staveb. Nyní Moskva zažívá vrcholné období další fáze „sériového bourání“, které začalo v polovině 90. let. Za posledních 15 let tak zmizelo 2450 vzácných domů.

Čím je vyvolána tato hromadná poprava „svědků minulosti“? Jak je možné, že zatímco se v mnoha jiných zemích historické objekty konzervují a jejich hodnota stoupá, Rusko se dobrovolně a drasticky zbavuje domů spojených s takovými jmény jako Puškin, Gogol, Čajkovskij, Solovjov nebo Tarkovskij?

Poté, co správa Moskvy umožnila vstup na trh s byty i zájemcům z jiných regionů Ruska, ceny nemovitostí v centru města astrononomicky stouply. Economist z 26. srpna tohoto roku uvádí, že pouze za poslední rok vzrostly téměř dvakrát. Moskevské nájemné patří v Evropě mezi nejvyšší. Tato skutečnost je jasnou motivací pro investory, kteří vytvářejí v centru města luxusní bytové a kancelářské komplexy, které nahrazují starou zástavbu a proměňují celé čtvrtě v zóny pro bohatší klientelu. V Moskvě se neprovádí restaurování budov, téměř vždy jde o „rekonstrukci“, pod kterou se rozumí zbourání starého domu a jeho záměna replikou originálu nebo zcela novou stavbou. Vizí nové Moskvy starosty Jurije Lužkova je budování moderního, dynamického a pompézního města, kde není místo pro zchátralé dvou-třípatrové dřevěné nebo kamenné domečky, které jsme ještě nedávno mohli vidět například v ulici Ostoženka – jedné z nejznámějších ulic předrevoluční Moskvy. Pro investory je lacinější, rychlejší a výnosnější zbourat domy a postavit je znovu i s podzemními garážemi a několika patry navíc. Výsledek: na místě domů z 19. století je nyní nejdražší bydlení, kanceláře, obchodní komplexy a několikapatrové parkovací plochy.

Neustálé násilné přetváření staré podoby Moskvy dalo vzniknout několika projektům, jejichž cílem je chránit historické a architektonické památky a bojovat proti jejich likvidaci. Za všechny je možné uvést server Kotoroy.net, na kterém lze najít četné články a fotografie, týkající se zmizelých staveb.

Problém s ochranou památek spočívá také v legislativě. Zákon dovoluje zbourat dům na základě jeho havarijního stavu (když je stavba velmi stará, neopravovaná anebo chátrající kvůli dlouhodobé nevyužívanosti). Domům se bohužel často do takové situace „napomáhá“. Podle Kotoroy.net nezřídka dochází k požárům či jiným úmyslným škodám (jako např. naříznutí nosného pilíře) na jednotlivých stavbách. Pokud se jedná o obytný komplex, znamená to pro lidi, kteří v něm žijí, že se jim po jeho zbourání najde náhradní bydlení, samozřejmě v jiné čtvrti. Do havarijního stavu se však většina staveb dostala jejich dlouhodobým zanedbáváním. Tento osud mimo jiné potkal i jeden z největších obchodních domů pro děti v Evropě Dětskij mir, který byl postaven v 50. letech minulého století a mohl se pyšnit unikátním interiérem, dále ku příkladu bývalé nákupní centrum Vojentorg, navržené v roce 1912 architektem Zalesským a také obchodní komplex z 19. století Ťoplyje rjady.

Jak uvádí Boris Kuzinec, majitel jedné z neúspěšnějších stavebních firem, v rozhovoru pro ruský Newsweek z 16. října, způsob, jakým se získávají stavební pozemky, není vždy zcela legální. Město by podle Kuzince mělo namísto individuálních povolení určit přesný systém stanovující, které objekty by měly zůstat nedotčené, kde se smí stavět a kde ne.

Jak se zdá, hlavní podíl viny na tom, že Moskva ztrácí své architektonické dědictví, má správa města. Právě ta by měla přidělovat památkám status chráněných objektů. Doposud praktikovaný princip „rekonstrukce“, totiž zbourání staré stavby a její nahrazení zcela novou, vede k tomu, že se město sice modernizuje, ale čím dál více přichází o svůj jedinečný historický duch. Je potřeba zachovávat autentičnost kulturních památek, nevyměňovat je za atrapy. Pokud nějaký ze zchátralých domů již nelze zachránit jako celek, je nutné ponechat alespoň nějakou jeho část, spojující město a lidi, kteří v něm žijí, s jejich minulostí.

Fotografie byly převzaty z následujících zdrojů:

1. nákupní centrum Vojentorg na začátku 20. stol. Zdroj: www.kotoroy.net, 2. nákupní centrum Vojentorg zbouráno v roce 2003. Zdroj: www.kotoroy.net, 3. nákupní centrum Vojentorg – nákres budoucího vzhledu. Zdroj: www.kotoroy.net, 4. ul. Ostoženka 16 – zbourán dům, kde žil historik Sergej Solovjov a kde se narodil jeho syn, filosof Vladimír Solovjov. Zdroj: www.archi.ru, 5. Hotel Moskva, který se nacházel v blízkosti Kremlu – zbourán v roce 2004. Zdroj: www.kultura-portal.ru, 6. Chátrající obchodní komplex Ťoplyje rjady. Zdroj: www.archi.ru

Inga Kokalevská  (Inga.Kruskodnes.cz)

Vytisknout článek