ISSN 1802-4211 - Činnost serveru byla ukončena 3. 9. 2008, server již není aktualizován.
24. 11. 2024 | 18:05:33
Politika
Kultura
Zprávy
Knižní novinky
Speciály
RuskoDnes.cz
Vyhledávání v článcích

Speciál: Americko-ruské vztahy: výzvy pro novou administrativu
V. Putin a G. Bush (Moskva, 20006) - Zdroj: www.kremlin.ru
Rok 1807 bývá považován za začátek diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.(i) Je to rok, kdy bylo Rusku nabídnuto, aby vyslalo svého ministra jako zástupce země do Spojených států. O dva roky později bylo zastoupení obou zemí reciproční a prvním... více >>
 ilustrační foto

Rusko za týden 7. 12.–13. 12. 2006

Zprávy - 15. 12. 2006 - V pondělí 11. 12. 2006 přijel na Ukrajinu ruský ministr obrany a premiér Sergej Ivanov, který připravoval půdu pro pozdější návštěvu ruského prezidenta. Hned na úvod dal svému ukrajinskému protějšku Anatoliji Hrycenkovi upozornění...

Návštěva Sergeje Ivanova na Ukrajině: otázka NATO

V pondělí 11. 12. 2006 přijel na Ukrajinu ruský ministr obrany a premiér Sergej Ivanov, který připravoval půdu pro pozdější návštěvu ruského prezidenta. Hned na úvod dal svému ukrajinskému protějšku Anatoliji Hrycenkovi upozornění: „Rusko nebude bránit ukrajinskému vstupu do NATO, ale ukrajinští politikové musejí pochopit, jaké to bude mít následky.“ Poté Ivanov, jak informují Argumenty a fakty, upřesnil dva body: 1. Mezi Ukrajinou a Ruskem bude zavedena vízová povinnost. 2. Ukrajinský vojenský průmysl bude ohrožen. Má totiž tu slabinu, že neprodukuje konečné výrobky, pouze kompletuje součástky. Bez zakázek z Ruska mu dle slov ruského ministra zahraničí hrozí kolaps. Na potvrzení svých slov podepsal smlouvu o spolupráci ve vojenském odvětví průmyslu pouze do roku 2008 a současně Rusko oznámilo přerušení spolupráce a spolufinancování vývoje ohromného vojenského letadla AN-70.

Ukrajina je v otázce vstupu do NATO rozdělena na dvě přibližně stejné poloviny. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko doufá, že Ukrajina do NATO přeci jen časem vstoupí, odmítá však brzké referendum. Dle jeho názoru potřebují Ukrajinci více informací, aby se mohli kvalifikovaněji rozhodnout.

Zdroj: Argumenty i fakty, 11.12. 2006

Podněsterská republika si znovu zvolila za prezidenta Igora Smirnova: „Demokracii nejde nakreslit, ta se musí udělat!“

Igor Smirnov byl v prezidentských volbách minulý týden zvolen na dalších pět let do funkce prezidenta mezinárodně neuznávané Podněsterské republiky. Moldávie označila tyto volby za „provokaci“, Evropská unie ani jiná mezinárodní společenství je neuznala. Mezinárodní pozorovatelé přijeli především z republik, které jsou na tom ve světě podobně: z Náhorního Karabachu, Jižní Osetie a Abcházie.

Igor Smirnov stojí v čele republiky již od roku 1991, za centrum této země vyhlásil město Tiraspol. Jeho hlavním cílem je integrace s Ruskou federací, protože území sice patří Moldávii, ale žije zde především ruské obyvatelstvo. Odborníci v oblasti očekávají udržení statu quo: ze strany Moldávie velkou dávku tolerance a ze strany nově zvoleného prezidenta žádné razantní kroky k odtržení od mateřského státu či připojení k Rusku. Po válečném konfliktu, který zde proběhl v devadesátých letech, je i takové zklidnění situace přínosné. Evropská unie na prezidentské volby v Podněsterské republice zareagovala dle deníku Novaja Politika dvojnásobným zvýšením dotací pro Moldávii v následujících letech 2007–2010.

Zdroj: Izvestija, 11.12. 2006

Novaja Politika, 13. 12. 2006,

Sjednocená občanská opozice: Pochod protestujících

V neděli 10. 12. 2006 proběhl v Moskvě druhý Výjimečný sjezd na ochranu lidských práv, informovaly Novyje Izvestija. Ochránci lidských práv se na něm shodli, že nemají v rukou reálně žádné možnosti, jak bojovat za svou věc. Předsedkyně Moskevské helsinské skupiny Ludmila Aleksejevová to shrnula do několika vět: Státní moc v Rusku ubíjí občanskou společnost,systém voleb je maximálně zkomplikován pro opoziční a malé strany – nemají možnost dostat se do parlamentu či vyhrát, ve volbách byl zrušen práh minimální účasti.

Již 1. 12. 2006 se sešli zástupci naprosto rozdílných politických stran a občanských sdružení, které sjednocuje pouze protest proti „ústavnímu převratu“, jak putinské změny v legislativě nazývají. Zformovala se tak politická konference Jiné Rusko (Drugaja Rossija), jež sdružuje zajímavé osobnosti. Patří sem Viktor Anpilov – předseda neokomunistického hnutí Pracující Rusko (Trudovaja Rossija), ekonom a politolog Michail Děljagin, lídr Nacionálně-bolševické strany (NBP) a kontroverzní spisovatel Eduard Limonov, ochránce lidských práv a novinář Alexandr Ryklin, protikandidátka Vladimíra Putina v prezidentských volbách Irina Chakamadová aj. Do čela tohoto uskupení se postavil šachový mistr a předseda Sjednocené občanské fronty (OGF) Garry Kasparov.

Na sobotu 16. 12. byl vyhlášen Pochod protestujících, který by měl vyjádřit nesouhlas s kroky Vladimíra Putina a jeho administrativy a upozornit na zužující se prostor pro občanské aktivity. Kancelář Garryho Kasparova se záhy dočkala policejní prohlídky. V úterý 12. 11. to okomentovaly všechny spřízněné strany a uskupení, o den později se tato informace dostala i na stránky větších ruských novin, například deníků Rossijskaja gazeta nebo Ježedněvnyj žurnal.

Zdroj: Novyje Izvestija, 11.12. 2006

Rossijskaja gazeta, 13.12. 2006

Ježedněvnyj žurnal, 12. 12. 2006

Dovoz zboží do Ruska roste závratným tempem

Ruská Federální celní služba oznámila na základě údajů z listopadu 2006 nárůst dovozu zboží do Ruska o 43%. Prezident Vladimír Putin vyjádřil na toto téma znepokojení již v roce 2005, kdy se do Ruska přiváželo o 25% víc než v předešlém roce. Odborníci tvrdí, že pokud se tento trend nezastaví, bude Ruská federace do pěti let víc zboží dovážet než vyvážet.

Zdroj: RBKdaily, 12. 12. 2006

Argumenty i fakty, 11.12. 2006

Radka Bzonková (Radka.Bruskodnes.cz)

Vytisknout článek

 
Sponzor serveru
Sponzor serveru
Tomáš Glanc: Ruská kultura 2000–2008
ilustrační obrázek (autor D. Prigov)
Existuje Putinova kulturní politika? Každý režim vytváří určité prostředí, a to se projevuje i v kultuře. Zároveň na rozdíl od sovětské centralizace a stranických usnesení není tento vliv v současnosti zdaleka tak artikulovaný a přehledný a jeho charakteristika svádí k povrchnostem a zjednodušením. více >>
Dvojnásobný prodej zahraničních značek aut
Nejprodávanější auto v Rusku - Zdroj: www.ford.ru
Prodej automobilů neruských značek stoupl za posledního půl roku o 48 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Celkem se od ledna do května 2008 prodalo v RF 855 472 aut. Jak uvedly finanční noviny RBK Daily, jen za květen se zvýšil prodej o 42 % na 200 079 automobilů.  více >>
© ruskodnes.cz - všechna práva vyhrazena  |  kontakt: redakce@ruskodnes.cz