Dlouhá cesta Ruska do WTO

Politika - 20. 11. 2006 - Páteční návštěva tajemníka íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Alího Laridžáního v Moskvě...

hlavní ruský vyjednavač Maxim Medveďkov

Páteční návštěva tajemníka íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Alího Laridžáního v Moskvě, kde se setkal se svým ruským kolegou Igorem Ivanovem a ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem, znovu obrátila pozornost na závěrečnou, ale zatím dosti zdlouhavou fázi ruského vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Právě odlišný názor ruských představitelů na postup proti íránské jaderné hrozbě vidí Spojené státy jako jednu z nejvážnějších překážek završení přijímacích procedur, které se táhnou již dlouhých 14 let.

Podmínkou přijetí závěrečné smlouvy je totiž vedle nezbytných legislativních kroků právě uzavření dvoustranných jednání s 50 členy WTO. Jednotlivé členské státy pochopitelně využívají smluvní procedury k prosazování svých obchodních zájmů, které nejsou kompatibilní se zájmy Ruska. Nejvíce vrásek přidělává ruské komisi pochopitelně velký rival USA, pozadu však nezůstává ani Gruzie, Moldávie či středoamerická Kostarika. Hlavním problémem tří posledně jmenovaných, převážně zemědělsky orientovaných zemí, je především omezení přístupu jejich tradičních komodit (v případě Gruzie a Moldávie hlavně víno, ovoce a destiláty, v případě Kostariky třtinový cukr) na ruský trh. V případě USA je však nesoulad mnohem širší – trnem v oku americkým vyjednavačům jsou kromě výsostně politického problému řešení íránského jaderného programu především ruská stanoviska v otázce autorských práv a dovozu amerického masa.

Ochrana duševního vlastnictví je v Rusku podle amerických zástupců na zcela nedostačující úrovni. Na USA, největší producenty této nehmotné komodity, neudělalo několik exemplárních razií ruských ozbrojených složek v nelegálních výrobnách CD a DVD disků pražádný dojem a nadále považují Rusko (společně s Čínou) za největší trh s padělanými nosiči na světě.

Ruský trh má z amerického pohledu jeden důležitý primát – je největším konzumentem amerických kuřat na světě, významná je však i spotřeba amerického vepřového a hovězího masa. Vzhledem k odlišným zemědělským a potravinářským normám trvá ruská strana na podrobnějších veterinárních certifikátech, které americké velkovýkrmny považují za diskriminační. Je důvod se domnívat, že se vlivná lobby amerických producentů masa postarala, aby kurs nastavený po nedávných amerických volbách neustupoval ruským požadavkům ani o píď.

Rusko-americká jednání však zaznamenala i důležité pokroky. Příkladem může být kompromis v otázce přístupu zahraničních investičních firem a bank na ruský trh. Moskva konečně povolila zahraničním firmám zřizovat v Rusku filiálky (do té doby bylo na tomto trhu možné podnikat pouze formou dceřiných společností – američtí vyjednavači na oplátku souhlasili s omezením podílu zahraničních investic v pojišťovacích společnostech. Privilegium, kterým se nemůže chlubit žádný ze 149 členů WTO, zabraňuje získat zahraničnímu kapitálu ve společnostech majoritní balík akcií a s ním spojené rozhodovací pravomoci.

Ruská komise s uzavřením přístupové smlouvy nespěchá. Současný stav není pro Rusko optimální, přijetí nevýhodných závazků by však bylo krokem zpět. Vedoucí odboru obchodních jednání Maxim Medveďkov poznamenal, jak uvedl deník Izvestija, že ústupky Ruska v průběhu jednání považuje za přiměřené a osvětluje postoj ruské vlády: „My otevíráme ty sektory, ve kterých není tak silná konkurence a jejichž produkce není v Rusku příliš rozvinutá, a tudíž dané komodity nebo služby chybí či jsou nedostatečné. Nesmíme však otevírat ty trhy, které mají předpoklady růstu a bez náležité ochrany by zanikly. To je například automobilový, letecký a chemický průmysl a celé zemědělství, finanční trhy i energetika. V některých oblastech jsou však omezení škodlivá. Je například nesmysl trvat na clech na špičkové technologie, které Rusko neprodukuje. To zhoršuje podmínky na modernizaci našich závodů. Jsou komodity, které nebude Rusko nikdy produkovat – například banány nebo kiwi. Proč je pak ochraňovat vysokými cly?“

Petr Pešek (Petr.Pruskodnes.cz)

Vytisknout článek